Klenoty mezi květinami - Orchideje
Orchideje představují jednu z nejrozsáhlejších čeledí rostlin co do počtu druhů a zároveň díky svým nápadným vlastnostem patří mezi ty čeledi, které přitahují pozornost mnoha profesionálních i amatérských botaniků, ekologů a ochranářů.
Na území České republiky bylo dosud zaznamenáno 70 druhů a poddruhů orchidejí. 2 z nich jsou endemity České republiky (Dactylorhiza Bohemica a D. Carpatica), 5 z nich je v současnosti považováno za vyhynulé nebo nezvěstné.
Důležitou částí orchideologie je otázka ochrany. Je smutnou skutečností, že většina českých orchidejí je nějakým způsobem ohrožena. Hlavními faktory, které se podílejí na jejich ohrožení jsou změny v kvalitě biotopů nebo v jejich přímé destrukci (odvodňování mokřadů a rašelinišť, probíhající sekundární sukcese, změny druhového složení dřevin v lesích, holosečná těžba apod.) Přímý sběr orchidejí do kytic nebo do herbářů je nebezpečný, i ztráta několika jedinců může způsobit na lokalitě katastrofu. Tyto skutečnosti jsou také zohleněny v zákonech.
Všechny druhy orchidejí jsou chráněné CITES - dohoda o mezinárodním obchodu s ohroženými divoce žijícími druhy živočichů a rostlin, některé z nich jsou chráněné i českými zákony.
V mé fotogalerii najdete několik fotografií jednoho zástupce orchidejí a to Vstavače Mužského, proto jsem vyhledala základní informace o tomto krasavci.
Vstavač mužský (Orchis mascula)
Charakteristika:
Vstavač mužský je 15-60cm vysoká vytrvalá bylina se dvěma poměrně velkými hlízami kulovitého tvaru. Z jedné, loňské svraskalé vyrůstá a bere z ní živiny, druhá je hladká, letošní, do níž shromažďuje zásobní látky pro příští rok. Po odkvětu se stará hlíza ztratí a přezimuje jen nová. Lodyha je přímá na bázi a v horní třetině šupinatá, v dolní polovině hustě listnatá, mělce rýhovaná, nafialovělá.
Střídavé listy jsou podlouhlé až široce kopinaté, špičaté k dolnímu konci pozvolna zúžené, žilkované, jasně zelené, ploché, červeně tečkované, horní pochvaté.
Květenství je klas, podlouhlý nebo válcovitý, později značně prodloužený, jehož květy vyrůstají z paždí kopinatých, síťovitě žilnatých, zelených nebo nafialovělých listenů, stejné délky jako květy, případně i delších.
Květy jsou světle červené, bledě purpurové, nebo i bílé, nevonné. Okvětní lístky jsou volné, vejčitě kopinaté. Vnější mají 3 žilky, vnitřní kratší mají jen po 2 žilkách. Plochý pysk 5-7 mm dlouhý je hluboce trojlaločný, červeně tečkovaný, na okraji jemně vroubkovaný. Ostruha je stejně dlouhá jako semeník téměř vodorovně postavená, na konci rozšířená, světle nebo tmavěji červenofialová. Pyl prašníkových pytlíčků je slepen v hruškovité útvary (tzv. brylky), jejichž držadélko je na konci lepkavé a vězí ve zvláštní kapsičce horního okraje blizny. Brylka se přilepí na sosák hmyzu, který je přenese na bliznu jiného květu, kde způsobí opylení.
Jednopouzdrý semeník, složený ze tří plodolistů se mění za plodu v tobolku, obsahující četná a velice drobná semena, jež mají volnou síťkovitou slupku. Kvete od poloviny května do konce června.
Místa výskytu:
Roste od nížin až do hor na pastvinách, chudých lukách, lesních paloucích, vřesovištích i v lesních lemech a světlých smíšených lesích. Daří se mu na čerstvě vlhkých, slabě kyselých humózních půdách.
Ochrana:
Vstavač mužský patří mezi druhy ohrožené (C3). Stejná ochranná kategorie je mu poskytnuta i zákonem a rovněž je uveden v CITES. K úbytku tohoto vstavače došlo především v nížinách a pahorkatinách. Větší populace můžeme nalézt v horských oblastech, kde se mu daří lépe a není bezprostředně ohrožen. Jako dalším našim vstavačům mu škodí především hnojení luk, úbytek míst vhodných k růstu, industrializace i trhání, vykopávání a ničení ze strany bezohledných lidí.
Vstavač mužský má dva poddruhy a to Vstavač mužský obyčejný (Orchis mascula subsp. genuina), který je pravděpodobně u nás více vysokohorským a horským typem, rostoucím na vápencovém podkladu. Další poddruh je Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) je rozšířen od pahorkatin až do subalpinského stupně.