Child 3. kapitola
Posadila jsem Ness do sedačky a pevně ji připoutala, pak jsem jí políbila na čelo. Ona se na mě usmála andílkovským úsměvem, skoro jako Edward a přiložila mi ruku na čelo.
-já tě mám taky ráda-
Dlouho jsem autem nejezdila a do teď jsem ho nerada řídila. Vůbec vše co mi ho připomínalo, ten pocit hluboké zoufalosti mě už zasáhl tolikrát a já jsem se mu stejně ještě nedovedla ubránit. Dokážu vůbec někdy?
Ness spokojeně kopala nožičkama a zářila úsměvy. Byla si jistá svou krásou a měla proč. Lidé se na ní usmívali a ona milovala být středem pozornosti. Procházeli jsme uličkami obchodu a společně jsme vybírali zboží. Ne podle druhu, ale podle toho jak se nám líbilo. Když jsme s Ness diskutovali nad balíčkem másla, Ness najednou ztuhla. Hrozně moc jsem se lekla, ale ona nevypadla, že by nebyla při životě, vnímala, jen jiné věmy. Ten výraz jsem znala. Vybavil se mi několikrát na jeho ustaraném obličeji. James, James, James…. Vytáhla jsem Ness z vozíku a jemně s ní zatřásla.
„Jseš při životě miláčku?“ Ona se s naprostým klidem na mě otočila, jako by se nic nestalo.
-Cítila jsem něco zvláštního, povědomého. Ale určitě to bylo poprvé, jako já, ale silnější. - To sdělovali její myšlenky.
„Jseš si tím jistá?“ zeptala jsem se. To mohlo znamenat jen jediný, upíři. Ne Bello to musíš vytěsnit z hlavy.
„Nevím.“ Řekla tím svým hláskem a zmateně zvedla ramínka.
„To nevadí.“ Řekla jsem, když jsem jí vyndávala z vozíku. Už jsem na nakupování neměla náladu. Jemně jsem jí políbila na tvář a vydala se směrem k autu. Vozík tam zůstal. U pokladny jsem chytla pár udivených pohledů a také – tak mladá a už má dítě-, ale já se jimi trápit nebudu. Automatické dveře se s leností otevřeli a já mohla vystoupit to čerstvého vzduchu. Ulevilo se mi.
Ness cítila, že něco není v pořádku, ale neptala se. Věděla, že by se nedočkala odpovědi, jako mnohokrát. Pevně se ke mně tiskla a tím vytvářela úplně neuvěřitelný pocit přirozené lásky a štěstí. Ona mě neopustí.
Otáčela jsem se, že ji usadím do auta, ale v půlce oblouku jsem se zastavila. Posadila jsem Ness bez jediného slova do korby mého náklaďáčku a vyšla pár kroků vpřed. Ze stínu stromu, který stáli na konci parkoviště, vystoupila bílá postava. Alice. Neměla jsem slov, neměla jsem citů ani uvážení. Tolik pocitů, tolik utlačovaného smutku a tolik bolestných emocí. Viděla jsem její zděšený pohled. No neměnila se jen mé nitro. Vlasy jsem měla povadlé, v obličeji bíla, vyhublá a tmavé kruhy pod očima. Stála se soustředěným výrazem a koukala se na mě. Jako kdyby si to do teď rozmýšlela. Ale teď už je pozdě, už se to vrátilo. Pevně jsem jí objala a ona mi objetí opětovala. Nemohla jsem se jí nabažit. Ona si mě ale po chvilce odtáhla. Než se stihla nadechnout, vyřkla jsem otázku.
„Bože Alice co tady děláš?“
„Já, já… přijela jsem za tebou. Nelíbí se mi tvá budoucnost. Asi po dvou měsících našeho odchodu zmizela. Teď jí vidím jen někdy, ale Edward mi zakázal jet za tebou a zkontrolovat to, jenže to co vidím, se mi vůbec nelíbí.“ Stále byla zamračená, ale bylo vidět, že si všimla, že jsem v pořádku a rysy se jí vyjasňovali. Pak se usmála. Popadla mě do náruče a otočila se mnou.
„Bello ty žiješ a jseš v pořádku! Teda skoro.“ Dodala, když si mě znovu prohlédla. Položila mě na zem a chytla za ruku. Chtěla mě odvést k mému autu.
„Počkej Alice, pojedeme mým autem k mému domu.“ Viděla jsem v její tváři protest. Ale… jestli viděla moji budoucnost jen někdy a předtím dlouho … neví o Renesmme.
„Pojď.“ Teď jsem jí vedla já. Ness seděla opřená o kabinu náklaďáčku v korbě a nebylo ji vidět. Když jsem přicházela, hned si mě všimla a hned se postavila. Cítila jsem, jak Alice vedle mě ztuhla.
„Kdo to je?“ Zeptala se, když se na mě otočila.
„Naše dítě.“ Řekla jsem s hlavou skloněnou k zemi. Ne, že bych se styděla. Bála jsem se, co přijde.
„Tvoje a Edwarda?“ Zeptala se bez ostychů.
„Ano, moje a Edwarda.“ Řekla jsem a hlavu hrdě zvedla. Byla jsem na sebe pyšná, vyslovila jsem jeho jméno. Vzala jsem Renesmme do náruče a políbila ji do vlasů.
„To je tvoje teta Alice.“ Řekla jsem jí a ukázala směrem k Alici. Ona jen překvapeně koukala.