HororPark

S kamerou a s mikrofonem, rozjíždím se do Budějic. Tam někde, mimo centrum, v oblasti, kde moc lidu není, ves se tyčí. Měl by tam bydlet můj další člověk. Člověk, jenž se hodně proslavil. Rozdělil lid na dva tábory. Způsobil mnohonásobné kontroverze. Jeho motta, názory, výlevy se zapsali do dějin. Poškádlil občany na slabých místech. S osobou, co všechno toto dovedla, mám interview. A pro Vás zase nějaký ten životopis, který sesmolím. Snad se tam dostanu bez úhony, na cestě je ledovka.

Petr Lonka. Známý více pod přezdívkou „lenivec“. Čerstvý třicátník. Osobitý filozof bez vystudování. Veliký demagog a narcis. Příznivec undergroundu. Odpůrce všeho nadbytečného na tomto světě. Bývalý tlumočník esperanta. Rádoby porodník a samozřejmě nesmím opomenout jeho největší zálibu – provokování. Vším tím se Petr chlubí.

Po střední ekonomické škole, v čase, kdy si hledal zaměstnání v oboru a nebylo mu dopřáno, přihlásil se na kurz mimického umění. Nebylo to z důvodu, že by jej to zajímalo. Ani v tom nebyli rodinné kořeny. Důvod přihlášení prostě nebyl žádný. Jak sám tvrdí, dělá věci, nad kterými mnohdy ani nepřemýšlí.

Kurz trval půl roku. Cena kurzu byla nemalá. I proto se Petr domluvil s vedoucím, že to bude měsíčně splácet. Splátky byli pokryty financemi Petrova nevlastního otce. Ten, žijíc s vdovou a matkou Petra, si po nějaké době vydobyl místo dobrého a rodinného otčíma. Po náročném kurzu se Petr vydal na Slovensko. Konkrétně do Trnavy. Konala se tam velká událost. Soutěž o nejlepšího mima z Čech a Slovenska. Přihlásili se tři desítky lidí. Petr Lonka byl mezi nimi.

S tím, co se naučil, co vše absolvoval za trénink, chtěl uspět. Jeho nejlepším kouskem, kterým chtěl ohromit mělo být nejdůmyslnější šahání po imaginárním skle. Tuto finesu si dlouho připravoval. Každý den si ji zkoušel. Pečlivě a důmyslně se snažil o co nejreálnější „šáh“. Gestikulaci pořád zlepšoval a pokoušel se dohnat do dokonalosti.

Soutěž začala. Mimové z Česka a Slovenska, již hned od začátku, postavili laťku dost vysoko. Výstupy, kde se pojídali neviditelné špekové knedlíky, střílelo neviditelnými kulkami, kopali hroby neviditelnou lopatou nebo ztvárňování šnečích pohybů, snesli jen ty největší měřítka. Diváci tleskali a byli v euforii. Na řadu šel Petr. Pořadové číslo 23. Váhavým krokem došpacíroval na konec pódia aby viděl všechny lidi v obecenstvu, co nejblíže. Díval se na jejich tváře, mimiku. Odposlouchával jejich řeči, štěbetání. Stál rovně. Sundal z hlavy buřinku. Otevřel ústa a začal mluvit k lidem:

„Vy smradi, vy hovada ! Na co všichni, tak čumíte ? O co vám vlastně jde ? Jste jen banda prasat. Chováte se tak. Vědomě se tak chováte. Nemáte žádnou úctu k životu. Žádný respekt. Vaší misí je škodit ostatním. Dopřát jim dno. Sobě chlív. Pořád se vám něco nelíbí. Každého kritizujete. Neumíte život žít. Vy ho serete ! Pořádně a přes slipy ho serete ! Plivu na vás. Chásko ! Lúzo ! Běžte už doprdele ! „ skončil proslov.

Z publika se ozvali velmi negativní reakce. Začalo se na Petra házet různými předměty. Ten se ale tomu všemu smál. Korunu všemu nasadil, když svlékl kalhoty a ukázal lidem holou zadnici.

Na druhý den, toho byli plné noviny. Všude se psalo o skandálu v mimské soutěži. Z novin to šlo do televize. Z televize na internet. Na internetu se to rozjelo po sociálních sítích. Zakládali se fankluby ale i odpůrcovské blogy. Stále se řešilo, co ten mladý člověk vlastně udělal. Zda se má jednat o poselství nebo prostě o psychickou poruchu.

Co je ale jistý, že Petr se stal slavným. Najednou si jej pozývali do různých pořadů a talk-show. Byl celebritou, která lidi zajímala. Navíc vše gradovalo v jeho televizním účinkování. Téměř vždy, kam přišel, něco skandálního řekl. V Show Jana K****e, se zmínil, že muži jsou lepší než ženy. Ve Všechno*árty musel být jeho rozhovor vypípán. Byl zaměřený drsně na ODS. Lonka si dělal, co se mu zachtělo. Poptávka po něm byla extrémní. Peníze se hrnuli.

Velký zlom nastal, když se zúčastnil castingu do 8.série reality show „Vytvoření“. Z nějakých 45 tisíc uchazečů o pobyt ve vile a snovou částku 14 milionů, se dostala po různých SMS hlasování, do hlavní soutěže jen dvanáctka soutěžících. A Petr byl v té hrstce.

Diváci ho už znali. Měl své fanoušky a taky odpůrce. Do vily se ale stejně dostal a to královsky. Ve volbě získal 97 %, ostatní dva spolubojovníci si mohli tak akorát vytřít záděl.

Ve vile bylo zajímavé společenství lidí. Například transexuál, jenž pojídal želví hovínka. Fitness trenér, který měl zálibu ve svalnatých ženách. Černošský přistěhovalec, co hrál na tubu a své mamince do Angoly každý rok posílal sušené sperma, které mělo být metaforou pro to, že ji nenávidí. Další lidí byli takoví existenční, do počtu. Aby se neřeklo.

Petr už od začátku vyčníval. První týden se ani nepohnul z postele. Pořád jenom ležel. Na záchod nechodil. Měl bažanta. Velkou potřebu potlačoval. Sprchu směnil na vlhčené kapesníčky. Díval se na kameru nad postelí a masturboval. V live přenosech bylo ale vše „zalegováno“. S ostatními soutěžícími nekomunikoval. Pouze tomu transexuálovi řekl, že jestli má hlad, tak mu dopřeje i své lejna. Sice nebudou od želvy ale když si to vsugeruje, bude to v pořádku. Stačí, když otevře hubu a Petr vykoná akt. Ten mu na to řekl, že je pičus a šlo se dál.

Po týdnu ležení konečně vstanul. Podíval se na své soupeře. Všichni seděli na pohovce. Hodně jim vadil. Oni vadili jemu. První věc co udělal, začal si vařit. A to čaj. Šípkový. Ostatní na něj nevěřícně koukali. Petr na ně kašlal. Bylo mu to jedno. Více ho zajímalo, proč ho pořád svědí řitní čára.

Celá situace ve vile vyústila v naprosto jednoznačné Zúčtování. Na tabuli dostal 11 palců dolů. Šel tedy hnedka do duelu. Do něj si vybral ženu Katku. Zcela obyčejná žena, která nosila krátké minisukně. Jako důvod její volby uvedl, že chce vidět její „ksicht“ až dostane sadu v duelu. Nastal duel. Skóre: 95 % Petr – 5% Katka. Zcela jednoznačná záležitost. Petr se ve studiu svlékl do naha a řekl. „Nenávidím vás ale děkuju“.

Týdny ubíhali. Když zrovna Petr neměl imunitu, byl hnedka v duelu. A ten vždy vyhrál. A to hodně jasně. Po dvou měsících ale Petr odstoupil ze soutěže. Byla to rána. Nikdo to nečekal. Soutěžící si sice oddechli ale diváci byli zklamaní. Sledovanost klesla. Důvod odchodu Petr vysvětlil až při finále, kde seděl mezi diváky. Pověděl, že ta soutěž ho už nebavila. Neměl ji co dát. Bavilo ho vyhrávání ale nebavilo být mezi lidma. Přemýšlí o úprku do nějakého zapadákova.

Na YouTube jsou všechny videa s ním, jedními z nejsledovanějších. Na facebooku, twitteru je častým diskusním tématem. Přesto se na něj nyní, v roce 2013 už skoro zapomnělo. Petr se odstěhoval na vesnici. Přerušil kontakt s okolím. Přerušil styky s rodinou. Chová králíky a slepice a hospodaří. Žije v pomenším domečku. Pěstuje hrášek a fazole. Zcela se změnil. Už to není tak akční člověk. Sblížil se s vesnickým životem. I proto si strašně vážím, že zrovna se mnou ten rozhovor udělal.

Když jsem se zeptal, jestli chce něco vzkázat lidem, zamyslel se, poškrábl si strniště a řekl:

„Lidé, jste v prdeli i beze mě“ !

Odjíždím zpátky do redakce. Je mi strašná zima. Vzal jsem si totiž letní bundu. Zase někdy příště. Hezké svátky !