Jdi na obsah Jdi na menu
 


My story and return leader Noriega

9. 1. 2008

Ahoj!Jmenuju se Steven.Steven Chalky.V Alabamě bydlím již šestnáctým rokem.Za tu dobu jsem už stihnul poznat lásku mého života a založit s ní rodinu.Jmenuje se Sára.Poznal jsem se s ní no...vlastně úplně náhodou.Chcete abych vám to vyprávěl?Nuže, pustím se do toho!

To jsem jednou šel do baru u Rouseanne.Byl to vyhlášenej bar protože se tam vždycky někdo porval.Objednal jsem si whisky a tonic.Sedl jsem si na židli u baru a čekal až mi servírka přinese pití.No a pak jsem se dočkal...whisky i tonic byli na tácku, který nosila jedna pohledná servírka.Nemohl jsem z ní spustit oči.Měla hluboký výstřih a krátkou sukýnku s logem baru.Nedalo mi to a oslovil jsem ji.

Steven:Ahoj!

Servírka:ehm...ahoj!

Steven:Venku je ale soda,co?

Servírka:No..to jo..no!(smích)

Steven:Čemu se smějete?

Servírka:Jen si říkám, kdy to z vás konečně vypadne!

Steven:Co?

Servírka:No..kdy se mě už konečně zeptáte, kdy tady končím?

Steven:Ták to jste mě dostala!(smích)V kolik tady končíte?

Servírka:(smích)Za hodinu mě vystřídá má kolegyně...takže jestli chcete...

Steven:Tak to je skvělý...sednu si k tamtomu stolu v rohu a počkám na vás!

Servírka:Dobře...a nezapomeňte na tu whisky a ten tonic!

Steven:Vidíte, já bych zapomněl!

...a tak jsem šel ke stolu v rohu, popíjel jsem whisky a ustavičně jsem se díval na servírku...byla fakt krásná a velmi se mi líbila...nemohl jsem se dočkat až skončí směnu a někam si zajdem...měl jsem na ní obrovskou chuť.....nicméně jsem si počkal...neustále jsem se díval na hodinky a odpočítaval minuty do konce její směny...byly to fakt zdlouhavé chvilky....lidé furt chodily a servírka musela každého obsloužit..dokonce jeden host, který byl pořádně nalitý šahal servírce na prsa....ta mu ale dala takovou facku,že sletěl ze židle a spadl přímo na hlavu...byl jsem rád, že mu dala takovou facku ale zároveň jsem ho chtěl skopat...nikdy by mě to asi nenapadlo ale myslím, že se na mně podepsalo to, že nejsem alkoholik a jedna whisky asi se mnou cloumá...a tak jsem šel za tím ožralcem, který byl stále na té zemi a kopal ho do držky...asi při šestém kopanci do hlavy jsem viděl, jak mu z velké míry teče krev....mě to ale nezastavilo...dokonce mi celé barové osazenstvo fandilo....a začal jsem nanovo...kopal jsem ho do čela a do zátylku...krev stříkala opravdu strašně ale mě to vůbec nezajímalo...ta servírka dokonce přišla za mnou a řekla mi toto:"Skopej ho do mrtě"!...byl jsem v šíleném afektu...kopal jsem ho tak,že mu pomalu vylízala šedá kůra mozková...beztak byl už chcíplej...ale já nepřestával...pak se ke mně přidaly ještě nějací chlápci a začali vytahovat kudly..někteří dokonce i brokovnice....nevím co to mělo znamenat ale všichni do něj začli střílet a pak bodat svými kudlami....všichni z toho měli obrovskou radost..a bohužel jsem si tento pocit užíval i já...naprosto dobyté tělo pak vzal jeden hromotluk a hodil jej do místního kontejneru....všichni mi zatleskaly a jedna slečna se přede mnou dokonce svlékla do naha...jeden černoch pak pustil nějakou tu music a slečna tančila na mým stole v celé své kráse...pak slezla ze stolu a sklonila se...pomalu mi rozepínala kalhoty a s rozvášněnou jiskrou ve tváři mi ho chtěla vykouřit...když už rozevírala ústa tak ji zastavila servírka...

Servírka:Co to sakra děláš?Nech ho bejt, ten je můj!

Slečna:Vodprejskni!

Servírka:Ty jedna couro!

Slečna:Běž do piče!

...servírka vzala tácek a mrskla jím tu slečnu....ta hned spadla a omdlela....já jsem se jenom smál...byl jsem totiž fakt děsně najebaný....pak servírka přišla za mnou a řekla mi, že se jenom převlíkne a půjdem...zapnul jsem si kalhoty a čekal na servírku v šatně....mimochodem tu nahou slečnu co omdlela, ihned tři chlápci ojeli....asi si říkáte,co vám to vůbec vyprávím za hnusný a syrový příběh,že?..no jo no...realita je bohužel taková....a tak jsem šel domů k servírce...při cestě jsme se neustále líbali a já ji šahal na kozy...pak mi začala i šahat na šulína...když jsme se konečně dostali k jejímu domu, tak jsme se na sebe hned vrhli...rychle jsem se svlíkl a přitom jsem ji vášnivě líbal...její rtěnku (asi Rimel)...jsem měl naprosto rozetřenou na rtech....pak do mně rázně štouchla a já sletěl na pohovku....prováděla stryptýz a já přitom masturboval...ale jen tak zlehka...abych nevystříkl....v celé své nahotě na mně skočila a začla mi ho kouřit....ach!!!!to byla krása...belissima!....ale byl nějakej suchej..plivla na něj a začala mi ho honit....no a pak zase kouřit..pak zase honit...a pak zase kouřit...a pak ehm...jsem jí ho strčil do její překrásně oholené kundičky...Fuck!...Oh my god!...neustále se projevovala těmito výrazy....v této části příběhu se dostáváme do etapy erotické...ale vraťme se k věci....pak sem ji opíchal ten její překrásný zadeček....přitom jsem ji ustavičně šahal na kozičky...už jsem byl u samého vyvrcholení....ale stalo se něco neskutečného...když jsem ho už chtěl vytáhnout a vystříkat všechen ten obsah na její tvář, tak jsem si všiml, že její tělo najednou zešupinatělo....zadeček byl pokryt trávou a celé její tělo bylo pokryté šupinami...

Steven:Co to kurva je?

Servírka:Nevšímej si toho..píchej dál!!!

Steven:Vždyť ty si přece...já ehm...o můj bože!

Servírka:Říkám ti..píchej!!!!

Steven:Plesk!

...jednu jsem ji vrazil....byl jsem naprosto šokován...vypadalo to, že to vůbec není člověk ale nějaký...ehm...mořský tvor....ta facka ji evidentně naštvala...otočila se ke mně...a z jejích bradavek se staly nože....byl jsem kurva šokován ale měl jsem i strach...naprosto hrubým hlasem řekla...

Jsi mrtvý muž, Stevene!Tohle si neměl dělat!Udělám z tebe ementál!Chachachachaha!!!!!!

....a byl jsem v prdeli...ne poprvé....z její kůže vylézaly malé zelené potvůrky....ty se mi dostaly do břicha přes pupek...přes moje střeva prošly k játrům...nemohl jsem nic dělat..ta piča mě totiž svázala do kozelce...pak si vzala bičík a mlátila mě do zad...takže nejen, že mně ti malí zelení hajzlíčci ničili zevnitř ale ta zpičená servírka mě ještě ničila koženým bičíkem...přitom dělala hlasité zvuky....vypadalo to, že ji to vzrušuje....a bylo tomu tak...udělala se a všechno to vystříkla na mně...nebylo to bílé ale zelené...fakt humus!...blé!....byl jsem fakt zhnusen....vypadalo to, že chcípnu....pomalu jsem se loučil se životem ale najednou....dveře vyletěli z pantů a v nich!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!NÁČELNÍK NORIEGA!!!!Ano ten, náčelník Noriega....ten slavnej náčelník státu Alabama...s brokovnicí v ruce a v černém hábitu stál ve dveřích a pronesl snad nejkrásnější větu z celých Povídek z Alabamy...

"Nepotřebuje někdo pomoct"?

....a pak já zvolal chraptivým hlasem "Ano, já"!...zamířil na ní svou brokovníci a rozstřílel jí jako švába....to bylo úžasný....odvázal mě a dal mi tabletku...tu jsem spolknul a ti zelení hajzlíci chcípli...pak jsem je vysral na záchodě...po chvilce jsem si uvědomil, že náčelník byl přece zabit v první řadě,ne?

Noriega:No to je pravda ale já jsem podstatná osobnost Povídek z Alabamy, víš!

Steven:Jo už chápu!Tak proč ale Marek tě tam nedal o něco dřív...a vlastně jak se vysvětlí to tvoje zmrtvýchvstání?

Noriega:Když mě zabil ten hajzl tak mě trefil zrovinka do místa kde mám neutrální zonu!A tak jsem nic necítěl...!Byl jsem sice na několik dní v bezvědomí a dokonce jste mě i pohřbily ale...pak jsem se probudil a jeden ožralej týpek při pokusu o vyhrábaní kostry mě zachránil...

Steven:Tak na to nemám co říct!

Noriega:Tak nic neříkej!(smích)

...poté jsme se s náčelníkem vrátily do města a slavnostně jsme se představily celé Alabamě...

všichni oslavovaly Noriegův návrat...Alabama forever!!!!!!!pak mi Noriega představil svou sestru Sáru....tu jsem si taky vzal a mám s ní kluka.....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář