Výlov Hradeckého rybníka v Tovačově 2013 aneb pár zmínek o Kroměřížské dráze
Už nikdy na výlov Hradeckého rybníka v Tovačově. Výlov Hradeckého rybníka je jistě znamenitou akcí. Hojně navštěvovanou. Lid se veselí, juchá a utrácí vypůjčené peníze. Je ho stále víc a víc. Tak to má být. Výlov Hradeckého rybníka v sobě taky dokonale koncentruje vše, co zrovna nemusím. Davy, davy, davy a davy. Kde se jen tolik lidí bere? Komedianti s kolotoči. Nic proti kolotočům. Kolotoče jsou fajn. V sousední dědině. Stánky s stále stejnými stále stejně nechutnými pochoutkami. Nalezne se i něco zajímavého. Pravé třeboňské rybí hranolky. Mohou být i dobré. Nebo také ne. Zkoušet to nebudu. 65 Kč za 100 g. Za 65 Kč mám kilo a půl rybí pomazánky. Kupuji ji asi sám. Každou chvíli je s 50% slevou. Chuťově nic moc. Nám, co cpeme cibuli i do štrůdlu, to zas tak nevadí. Možno koupiti si rybu. Koukat, kterak nějaký surovec buší kapříkovi paličkou do hlavičky, přeskočím pult a jednu mu taky ubalím. Přelezu pult a jednu mu ubalím. Nějak ten pazmek obejdu, ale pak mu už jednu opravdu natáhnu. Co bych tam vlastně měl dělat? Letos mě tam nikdo nedostane ni heverem.
Do Tovačova jede Krokodýl. Učeně: motorový vůz řady 850. Dříve M286. Tak tam nakonec přeci jenom musím. Čert mi byl tuhle Kroměřížskou dráhu dlužen. Kroměřížská dráha je moc agilní. Jízdy do Tovačova pořádá několikrát ročně. A pokaždé s jinou mašinou. Skoro pokaždé. Prostě jich tam jezdí více. Sem tam se nějaká importuje. Z Moravy, od bratrů Čechů i od bratov Slovákov. Výběr přepestrý. Slušný člověk si poslintá tričko. Na Valachoch máme Kremáka Matěje. Matěj je Matěj. Přes Matěje vlak nejede. Matěj je úžasná parní lokomotiva. Hlavu skláním. A to já hned tak nečiním. Ale všeho moc škodí. Když už s ním jede člověk po dvacáté, začíná snít o Bucharu. Buchar je snad nejběžnější vlečková lokomotiva. Ale byla by změna. V Tovačově je změna skoro pokaždé.
Vidět Krokodýla není zas tak velký svátek. Krokodýlů je stále dost. Ještě jezdí. Případně ještě nedávno jezdily. Musel bych se na to juknout. Moje nedávno u jiného člověka může značit vzpomínky na dobu sladkého dětství. Krokodýly mám rád. Ani nevím proč. Asi se mi nestačili okoukat. Na Valachoch se nikdy moc nevyskytovali. Takže do Tovačova musím. Jistota je jistota. Jaderná válka, lučavka královská a tržní ekonomika dovedou zničit cokoli. Tento byl ještě nedávno veden coby nepojízdný. Nedávno – viz. výše. Je třeba jej popleskat po zádech.
Copatá slečna průvodčí as přečetla si můj loňský příspěvek. Zjistila, že prokoukl jsem všechny její triky a příště již ze mne ni korunku navíc nedostane. Rozpustila copánky, vlasy upravila si do culíků, Tommy otevřel papulu a peněženku. Milí dědicové. Ve sklepě naleznete 58 beden. Nevyhazujte je. Nejsou jako ty ostatní krámy. Obsahují unikátní kompletní sbírku všeho, co kdy Kroměřížská dráha nabízela k prodeji. Vše v několika exemplářích. Jednou ji draze prodáte. Přinejhorším odvezete do sběrných surovin. Cena za papír do té doby jistě ještě vzroste. Milá Kroměřížská dráho. Neposílejte za mnou, prosím, slečnu s orazítkovaným pražcem. Muselo-li by tak být, vemte dřevěný. Betonový pražec dokáže zlomit hrb i silnějšímu oslovi.
Škoda, že se v poslední době s podobnými spolky České dráhy moc nekamarádí. Není tomu tak dávno, kdy bylo možno nakouknout na nádraží a plakátků zvoucích na nejrůznější nostalgické jízdy bylo vždy dost. Člověk si mohl vybírat. Nyní ticho po pěšině. Propagují se jen historické vlaky ČD. A to ještě prachmizerně. Možná by si zodpovědní činitelé mohli uvědomit, že ze všech těch dítek poskakujících kol Krokodýla budou za pár let zákazníci. Získají-li nyní kladný vztah k železnici, prodáte jim v budoucnu spoustu jízdenek. Kladný vztah k železnici získají, budou-li je tatínci brát na podobné akce. Tatínci chodí do práce a nemají čas shánět informace po všech čertech. Já také nemám čas shánět informace po všech čertech. Spatřím-li včas na vsetínském nádru plakátek zvoucí nostalgickou jízdu na Tovačovský portál, bude mne to stát, mimo jiné, 150 Kč (Celodenní jízdenka Zlínského kraje). Nebude-li lít jako z konve. Tovačovský portál mne nezajímá. Na Tovačovský portál se můžu vyprdnout. Na Tovačovský portál zítra zapomenu. Zapomenu-li naň, dráhy budou mít ze mne kulové. Takový je život. Píšeme 21. století. Doba informačních technologií. Informační technologie jsou dokonalé. A nepřehledné. Papír nalepený v nádražní hale je papír nalepený v nádražní hale. Spatří jej každý cestující. Skoro každý.
Výlov Hradeckého rybníka je za námi. V letošním roce máme štěstí. Je možno navštívit i výlov rybníka Choryně Velká. U Hustopečí nad Bečvou. Probíhá 26.-28.10.2013. Vždy od devíti hodin. Snad se podívám i tam...
Kdo chce spatřit obrázky může. Stačí kliknout zde. Netřeba se obávati. Mašinek tam moc není. Krokodýl je Krokodýl. Je pořád stejný. Možno jej vyfotit v Tovačově, Kojetíně či někde po cestě. Už pět let si slibuji, že jednoho krásného dne celou Tovačovku si projdu a najdu nějaké místo, kde možno by bylo udělat nějaký pěkný romantický obrázek. Nějak to nezvládám:-))