Vstavač bledý (Orchis pallens) aneb cesta za první orchidejí
Kdo pilně navštěvuje tyto stránky, jistě nemohl si nepovšimnouti upozornění na počátek orchidejové sezony. Kvete vstavač bledý (Orchis pallens). Vstavač bledý je hodnocen coby rostlina silně ohrožená (C2b). A v téže kategorii je chráněn i zákonem. Orchideje jsou tak trochu protekční. Minule zmiňovaná řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia) je na tom zhruba stejně. Možná i o něco hůře. Však zákon na ni kašle. A v Červeném seznamu nacpána je jen do kolonky ohrožených (C3). Vstavač bledý je skutečně velmi vzácný. V Čechách. Na Moravě už méně. Na východní Moravě je relativně běžným druhem. Lokalit je zde celá řada. A, potěšitelné zjištění, stále přibývají. Tahle orchideománie má i své kladné stránky. Ještě pár míst a nacpeme jej do kolonky „běžné plevele“. Mimochodem, název orchidejí pochází z řeckého orchis. Orchis značí varle. Co všechno jsou ti chlapi schopni očumovat... Lokalit je zde tedy celá řada. Některé požívají územní ochranu. Jiné nikoli. Požívá-li lokalita územní ochranu, nemožno na vstavačích parkovat lakatoše. Požívá-li lokalita územní ochranu, nahrnou se na ni v inkriminovanou dobu davy zvědavců. Nenahrnou-li se sem zvědavců davy, objeví se člověk s fotoaparátem. Býti rostlinou, zvolím lakatoš. Obvykle flákáme se po místech zapomenutých a lidu obecnému neznámých. U vstavačů šmírovat budeme lokality nejprofláknutější. Dlouho jsme nebyli v krajském městě. Co tam taky? Pan hejtman se na nás zubí v každém regionálním zpravodajství. Ani dnes tam nepojedem. Stačí do Lípy. Kdo dostane se do Lípy najde zelenou značku. Kdo nenajde zelenou značku je mamlas. Kdo najde zelenou značku, vydá se po ní. Pěkný krpál. Orchideje mají ošklivou vlastnost kvést na největších kopcích v okolí. Kdo po zelené dojde k ranči, pošmáruje po odbočce k vyhlídce. Ranč se pozná. Podle much. Obvykle dotěrných. Kde zvěř se pase, nejrůznější hovada na člověka sedají. Zde potulují se koně a bizoni. Pardon. Skotský náhorní skot Highland. Přečetl jsem si to na tabuli. Ale bizoni se mi líbí víc. Zblízka vypadají jako přerostlí plyšáci. Kdo půjde sem v čase jarním, může spatřiti bizoňátko. Kdo neumí šišlat, naučí se. Opodál ovečky. Ovečky jsou ovečky. My romantici, jež do března nejméně dvakráte se zamilujeme a třikráte do zadku jsme nakopnuti, rádi sledujeme jejich ušlechtilé tvary. Jehňátek též dosti. V tom prsty fakt nemám. Byť vysoké čelo některých z nich je mi povědomé. V ideálním případě zde výpravu za vstavači bledými zakončíme. Podivíni, jež touží po vzdělání více než po ovci, pokračují po silnici dále. Sejdou kopec a jsou u PP Pod Drdolem. Jedné z nejbohatších lokalit na Zlínsku. Jak ještě dlouho je otázkou. Letošní skóre – dvě návštěvy a dva zvalchované vstavače. Přece se pan fotograf neuloží do krtince. Milí přátelé, zdejší rostliny kvetou hlavně ve stínu. Opravdu nechcete jít pořídit se momentku jinam? Na několikahektarové louce toho zválíte taky dost. Ale škody jsou tam spíše jen estetické. Kdo nechce se navracet stejnou cestou, pokračuje dále po silnici. Vede do Želechovic nad Dřevnicí. Těsně před dědinou je studánka. Nápis nabádá poutníka, nechť okusí zdravé vody a nepoškozuje, co bylo pracně zbudováno. Ani jedno mne opravdu nenapadlo. Zkažená vajíčka jsou zkažená vajíčka. Zlínsko máme za sebou. Nejznámější lokalitou v okrese kroměřížském jest PP Stráň. Drdol má bizoňátko, Stráň Hostýnek. Bizoňátko je roztomilé, Hostýnek přelidněný. Zato je zde možno koupiti si cukrový růženec, lázeňské oplatky s modlitbou a párek. Ceny relativně lidské. Kávou za 15 Kč se dnes již člověk polije málokde. Drdol má Sirkovicu, Hostýnek vodu zázračnou. Cedulka ke konzumaci vyzývající zde nevisí. Před vstupem do chrámu se poutníci již nemyjí. Svatá voda je jediné klidné místo na celém kopci. PP Stráň je nedaleko. Fotograficky mnohem výhodnější. Zvalchovaná bývá solidně. Však skutečné škody minimální. A to by pro dnešek mohlo stačit. Pršet nebude věčně...
A kdo se chce podívati na nějaké obrázky, jsou na Rajčeti. Poctivým studentům, jež v čase předchozím učili se poznávati vstavačovité, doporučuji řádně prohlédnouti si zejména listy vstavače bledého. Netřeba je zas tak moc očumovati. Stačí si povšimnout, kterak jsou velké a mohutné. Informace tato se snad bude v budoucnu hodit. Přestane-li vskutku pršet...