Krvavý
Gaius Julius Ceasar do Galie přišel, viděl a slavně zvítězil. Nejhorší z celého tažení stala se proň nausea při spatření svačících Francouzů louskajících mezi zuby ulity hlemýždě zahradního. Naplánoval invazi do Britanie. V první dobyté Londýnské krčmě zvedl se mu žaludek z pověstného anglického ležáku. I uvědomil si, že v zemích barbarských se nikdy dosyta nenají. Jal se proto přeskakovati Rubikon. Namočil si při tom slavnostní sandály. Hrůza! Není tedy divu, že tento velikán, jdoucí bez odporu od úspěchu k úspěchu, při první rozepři v senátu podlehl trudomyslnosti a zranění. Člověk moudrý pokouší se tělesně otužovati, nechť jej posléze nesklátí kdejaké malicherné bebí. Ihned poté, co zlomený malíček získal patřičnou hybnost, pokusil jsem se namazati chléb sýrem. Zamyšlen nad složitými otázkami renesanční předrudolfovské nástěnné malby. I zapomněl jsem, že v ruce nedržím tužku ale nůž. Tužka i nůž podléhají zákonům gravitace. Čert nám byl toho Newtona dlužen. Zatímco spadne-li tužka nic se neděje. Upadne-li nůž, zapíchne se do nohy, naruší cévy a v důsledku toho je celá kuchyň v mžiku zapatlána krví. Upadne-li nůž a naruší cévy, zpravidla zjistíme, že došly obvazy. Jakmile je objeveno relativně čisté tričko a natrháno na cáry, obvaz se objeví. Jakmile jsou cáry trička odhozeny, upadne obvaz do toalety. Mezitím tváře blednou neb červené krvinky se značnou rychlostí přemisťují na podlahu. Zazvoní telefon. Poprvé, podruhé, potřetí, počtvrté, podesáté... Sakra, teď nemůžu, mám podřezané žíly na noze! - Dobře, dobře, nečerti se, já bych jen potřebovala vědět, kdes koupil ty hezké kraťasy... Proč mi neodpovídáš? - Zlato, mám v noze díru jak vrata od šopy a pokouším se nevykrvácet! - No, to ještě neznamená, že se musíš chovat jako hulvát! Zas tak moc jsem toho po tobě nechtěla. Prááásk! A stále se objevují lidé, jež nechápou, proč dostávám po spatření mobilu osypky a rozklepu se coby kuře v mrazáku. Konečně je noha zavázána. Po uložení se do postele začnou obvazy prosakovat a prostěradlo brzy vypadá jako po venkovském domácím porodu. Člověk usíná a ráno se budí zapatlaný s vizáží masového vraha z levného amerického hororu. Uvaří si thé, pohlédne do zrcadla, lekne se a opaří si druhou, dosud nepoškozenou, nohu. O instinktivním zohnutí a vytvoření boule na čele po nárazu do zdi nemluvě. Brute, můj Brute, na mne by sis musel vzíti motorovou pilu. Není tomu tak dávno, co mi známá vysvětlovala, kterak nebezpečné je stopovat medvědy na Malé Fatře, poflakovat se na Kavkaze mezi nasratými Čečenci, jezdit na kole bez přilby a sledovat televizní zprávy...
A co nyní? Zraněný leží v posteli a úpí. Dobře, neúpí. Nepřipisujme se větší zásluhy než ve skutečnosti máme. Ale otravuje se. Chce si skočit do lékárny koupit si normální obvaz. Dopajdá tam, vrátí se pro peněženku a konečně jej třímá v ruce. Doma si přebalí nohu a opět se otravuje. Naštěstí to nevypadá tak hrozně jako včera. Koncem týdne by mohla být noženka relativně v pořádku. A můžeme se začít opět mrzačit. Někteří filosofové tvrdí, že člověk inteligentní se nemůže nudit majíc mozek. Lze tedy jen tak ležet v posteli a přemýšlet. Jsem tedy pitomec. Naštěstí jsou tu i jiní filosofové. Ti se naopak domnívají, že člověk inteligentní se nudit musí majíc mozek. Mozek rozumný vyžaduje více podnětů než mozek blbcův. Nemá-li je nudí se. Logické, že? Jsem tedy genius. Míním, že druhá varianta je správná a musíme jí věřit. Chtě nechtě. Filosofie je královnou věd. Jak tvrdí filosofové. Matematikové to naopak prohlásí za kravinu. Královnou věd je, jak známo, matematika. Filosofie je jen bláhové slovíčkaření. I vniká spor, hádka, ba i násilí. Učenci si vyliskají a při fackování ještě mluví sprostě. Nedej bože, by se k tomu připletl historik. Každý přece ví, že nejvyšší post zabírá historie, neb ona, jenom ona jest učitelkou života. Názor tento zcela odmítá přírodozpytec. Lidé již v minulosti spáchali všechny možné pitomosti. Kdybychom se z nich aspoň trochu poučili, žili bychom nyní v ráji. Nebo aspoň ideálním státě. Přinejmenším by se více objevovaly čisté záchody ve vlacích. A hlupák je pošle do prdele všechny. Což vede k filosofovu zhroucení. Tento neotřelý způsob myšlení může způsobit přímo revoluci ve vnímáni jsoucna a tím zhroucení všech dosavadních systémů. S výjimkou principu, dle nějž inteligentní člověk vyžaduje stále nové podněty a informace. Nemá-li je, jest otrávený a nevrlý. Jdu si tedy čísti. Nechť nenarušuji poklidný koloběh světa, vesmíru a celého jsoucna...