Trabanti na sněhu 2012
7. listopadu 1957, při příležitosti 40. výročí vítězství sovětského proletariátu, zahájili soudruzi ve východoněmeckém Zwickau zkušební výrobu malého lidového vozítka P 50. S karosérií z duroplastu. Duroplast se zahřál na 170°C a pěkně nechal ve formě deset minutek lisovat. Stačí pak nožíkem odříznout zbytky a karosérie je hotova. Můžete s ní i třísknout o zem. No problem. Snazší než uvařit kolínka dle návodu na pytlíku. Myšlenka na onen vůz nebyla zrovna nová. Objevila se již o čtyři roky dříve (1953). Ale nějak to nešlo. S umělou hmotou nebyl problém. Ta je spolehlivá. Nezničitelná. Nerezaví. A je jí dostatek. Jen projektování někde vázlo. Snad chyběly tužky. Bez tužky se projektovat nedá. To je jasné. Díky návštěvě marketu IKEA mohu projektovat příštích 15 let. Kdyby se mi chtělo. Jen jsou na můj vkus moc malé. P 5O se osvědčilo. Jezdilo. Kouřilo. Burácelo. I k zahájení sériové výroby došlo. A to 10. července 1958. Slavný to den. Správný trabantista klidně zapomene na vlastní narozeniny. Někteří vlivem rumu. Jiní Parkinsona. Ale 10. červenec 1958 vyhrkne každý, byť byste jej o půlnoci probudili. Autíčko se však již nenazývalo P 50. Není to zrovna romantické jméno. Označili jej Trabant. Trabant je ekvivalent ruského Sputnik. Sovětský Sputnik vládne v oblacích, Trabant z DDR bude vládnout na zemi. A vskutku vládne. Konstrukčně i uživatelsky jednoduchý. Dvoutaktní motor. Na dvoutaktu se nemá co zkazit. To vím ještě z autoškoly. Pokud se nemýlím, je to též jediná informace, jež mi v hlavě utkvěla. V roce 1959 se vyrobilo již na 20.000 bakeliťáků. Slušná to porce. Uvážíme-li zmatky jež v čase tomto ve Zwickau vládly. Nejvyšší možná rychlost 90km/hod. Teoreticky. Výrobce prosí uživatele, nechť více než osmdesátkou nedrandí. Plast je přeci jenom plast. Plast je lehčí než ocel. Plast může odlétnout. Dnešnímu motoristovi to snad připadá málo. Dnešního motoristu odkazuji na vyhlášku. A na díry v dálnicích. Spotřeba mezi 6-8 litry. Malý, ale nasávat umí pěkně. V červnu 1959 se objevují i limuzíny. Trabant P 50 Sonderausführung. Limuzína se od obyčejného vozu liší dvoubarevným provedením a osvětlením kufru. Pokrok pádí mílovými kroky. Co by daly děti v Africe za osvětlení zavazadlového prostoru. V říjnu 1962 je zahájena výroba typu 600. Typ 600 vzbudil velký ohlas na veletrhu v Brně. Zejména díky hrozbám, že i do Československa bude dovážen. Hrozby byly splněny. Trabanty dovezeny a rozprodány. O něco později začíná výroba Trabantu 601. A ty se již do ČSSR jen hrnou. Výrobní pásy jednou na plný plyn. V listopadu 1973 je opouští trabant s pořadovým číslem 1.000.000. V provedení de luxe. Provedení de luxe značí jinobarevnou střechu a chromované nárazníky. 601 se vyrábí i ve vojenském provedení. Coby Trabant Kübelwagen. Khaki nátěr a střecha zcela uříznutá. Ty se v naší lidově demokratické armádě neobjevují. Zas tak velcí kamarádi jsme s východními Němci nebyli. A vojenská tajemství se nevyzrazují ani těm nejlepším přátelům. Leda v hospodě. Zdali došlo ke skutečnému bojovému nasazení netuším. Snad ne. Trabant je ve své podstatě vozítkem mírovým. Trabant je mírovější než Jimi Hendrix. Mírovější než kopretina. Mírovější než háro. Dovede si snad někdo představit Hitlera hřímajícího své plamenné projevy z korby trabíka? Byť by se jednalo o vojenský speciál de luxe (s lehátkovou úpravou sedadel)? A neb je Trabant vozem mírovým, přerodil se stroj vojenský ve vůz s označením Trabant Tramp. Proces to byl složitý. Bylo třeba khaki nátěr nahradit jiným. V roce 1989 nastává revoluce. Nejen společenská. Trabant vyfasoval čtyřdobý motor. A nové označení. Trabant 1.1. Není možná. Ale je. O dva roky je jeho výroba ukončena. Přesně dne 30. dubna 1991. Datum toto je datem smutku. Správný trabantista se tento den postí a pláče do barelu od mazutu. O tři roky později se germánům zdařilo dovézt několik posledních kusů z Turecka. A horko těžko se jich pak zbavovali. Škoda. Kdyby je šoupli do skladu, poctivě je oprašovali, prodali by je nyní mnohem snáze. Z vysmívaného (byť oblíbeného) vozítka se stal automobil vskutku kultovní. Trabant je prostě Trabant. Trabant je vůz milující klid a pořádek. Pravidla neporušuje. Zejména ne maximální povolenou rychlost. S Trabantem jedete krajinou a vidíte – krajinu. Trabant je autem vhodným pro milence. Zejména ten se sedadly s lehátkovou úpravou. Motor si bublá a výfuk vytváří neproniknutelnou kouřovou clonu. Kouřová clona a lehátková úprava, co jen víc si může člověk přát. Trabantista je člověk klidný a mírný. Žádný divočák. Trabantista nikdy nespěchá. Všechno má svůj čas. Nic se nemá uspěchat. Trabant snad není vozem vskutku příliš ekologickým. Ekologický automobil ještě nevynalezli. Trabant je věčný…