JIndřich Štreit - (Ab)normalizace
To jsem se zase pěkně zkultivoval! Kterak bylo předesláno, navštívil jsem úžasnou výstavu fotografií Jindřicha Štreita (Ab)normalizace. Nejprve několik informací pro ty, jež by ji též rádi navštívili. Obrázky je možno viděti na vsetínském zámku a to do 1. května. Otevřeno jest denně mimo pondělí v 9:00 – 17:00 hodin. Za vstup chtějí 20 Kč. Za tuto cenu se přenesete nejen do doby normalizační. Je možno se podívat i na miniexpozici prastarých fotek Vsetína z doby prvorepublikové. Horní náměstí (vlastně i Dolní) s dřevěnými chaloupkami je opravdu úchvatné. Jako ve Skanzenu. Našinci se též mohou podívati, kterak vypadalo náměstí Svobody. A srovnat se stavem ještě nedávno minulým. A budoucím. Snad se ukončení úprav dočkáme. Zatím zde instalují nějaké prapodivné kola. Někde mají záhadné kruhy v obilí, my přímo v centru města. Že by UFO? Prapůvodní bylo na můj vkus příliš přeumělkované. Snad nebude to nové přebetonované. Dále je možno pokochat se opět miniaturní výstavkou fotek Radka Potočného Krásy přírody. Názvem si nejsem zcela jist. Což však nevadí. Ze všech snímků je zřejmá autorova angažovanost v otázkách ochrany přírody a krajiny. Snaží se zachytit neopakovatelné kouzlo, jež je nyní neustále ničeno ve jménu barbarského konzumu. Tato zde však potrvá kratší dobu. Pouze do 3. dubna. Více za dvě pětky neuvidíte. Však zcela jistě vám i tato návštěva zabere celé dopoledne. Chcete-li se ještě rozhlédnouti z věže, zaplatíte o desetikorunku více. Celý zámek je možné prolozit za 60 Kč. Ceny jsou za dospělce. Slevy rodinné, dětské, starobní a jiné vypisovat nebudu. A máme tu novinku! Lístek nemusíte po prohlídce vyhazovat! Do deseti dní se na něj ještě můžete podívat a) na vsetínskou hvězdárnu nebo b) na jednu výstavu v zámku Kinských ve Valmezu nebo c) přijít se ještě jednou podívat na Štreita. Super! Tak to si ještě zajedu do Mezříča. Do 27.3. je tam etnografická výstava Za dlouhých zimních večerů. Nechť vím, co se má správně dělati po setmění. Já bych sic jakou takous představu měl, však jistě mne vyvedou z omylu.
Někteří si snad vzpomenou, že na (Ab)normalizaci jsem již jednou byl. Na podzim ve Zlíně. Však autor jest jeden za našich nejlepších fotografů a kdo jeho dílo někdy shlédnul, jistě mi dá za pravdu, že je možno je navštěvovat stále. Navíc zde slibovali něco dosud nezveřejněných snímků. To nemohu ni potvrdit, však ni vyvrátit. Některé se mi jevily neznámě. Což ještě neznamená, že jsem je ještě nikdy neviděl. A abych nezapomněl! Vyšla stejnojmenná knížka. Je možno si ji na zámku zakoupit. Za 299 Kč. Drahá. V Hradišti je za 250. Myslím. Přec jen si nemusím pamatovat vše. A, jak se dívám na předchozí text, začíná se i u mne objevovat onen příznak stáří. Nemohu udržet myšlenku a zároveň opustit myšlenku. Tak snad i na sklerózu nárok mám. Důležité je pokoušet se napravovat zmatky a omyly, z nedostatečné paměti plynoucí. Třeba hned po výstavě vletěl jsem k Valovce a získal zpět ztracenou čokoládu. Nikdo ji nešlohl. Divné. Možná to bude tím, že k pařezu pěkně přimrzla. Musel jsem použít hrubou sílu. Však nakonec přec jen skončila zpátky v mé kapse.
A pak domů. Je třeba dočíst si zmiňovanou knížku Jiřího Padevěta Cesty s Karlem Hynkem Máchou. Nechť ji mohu zítra vrátit do knihovny. Pěkná. Ale představoval jsem si ji trochu jinak. Třeba přibližně rekonstruovat na základě deníků jednotlivá putování a poskytnout informace o místech, jež bard navštívil. Propojené třeba cestopisným vyprávěním. Nebo aspoň spojené úryvky z Máchových zápisků. Zde se jedná víceméně o souhrn lokalit. Ovšem skutečně velmi pěkně udělaný. Škoda jen, že se autor nezmiňuje i o italské cestě. Mohl se aspoň v úvodu pokusit o přibližnou rekonstrukci poutí. Od toho jsem asi čekal nejvíce. Sám prakticky nemám možnost něco takového učinit. Kdepak jsou všechny ty deníky? Snad nějaké vyšly knižně, však zde v knihovně nejsou. A zase to pro mne není natolik důležité, abych nějak zvlášť pátral. Na internetu se sic též něco objevuje, však většinou jen ty části, v nichž se poeta více či méně věnuje dovádění s Lori. Také zajímavé. Možná ve skutečnosti ještě zajímavější než celé Benátky. I poznámky jsem si vypsal. Nakreslit umím jen domeček a prasátko. Jinak bych se pokusil i o kresebný doprovod. Ale kudy kráčel do Krkonoš stále netuším. Však každopádně knížečku doporučuji. Aspoň si ji zapůjčete a pročtěte. Nevím, zdali se vám do ní bude chtít investovat 350 Kč. Snad ti, jež sídlí blíže ku Praze. Nějak si nestíhám zajet na víkend na Křivoklátsko. Ostatně já nestíhám vůbec. A teď jsem ještě na internetu viděl, že se v ZOO Ostrava narodilo slůňátko. Tak ještě budu muset tam, zašišlat si na malého sloníka. Kde na to všechno vezmu čas. Zatím je před zraky veřejnosti pečlivě kryt. Třeba si pak nějaký den vyšetřím.
Co jsem to psal o neschopnosti udržet a opustit myšlenku? Chtěl jsem pochválit výstavu pana Štreita a skončím u slonečka. Tak se tam budete muset podívat sami…