Jsou výstavy o kterých se žvaní všude. Jsou ty, které si nevyslouží ni vlastní plakát. Nemá-li výstava vlastní plakát, těžko se o ní lid sprostý dozví. Někdy to bývá velká škoda. Někdy taky ne. Fenomény – květena Moravy na fotografiích patří k těm utajovanějším. Patřila. Skončila v neděli 15. září. Dal bych echo. Nevěděl jsem. Nevím-li o výstavě ni já, neví o ní nikdo. Nevěděla ni paní v pokladně. Chvíli dumala, bádala a přemýšlela. Až se podívala na internet. A byl jsem vpuštěn. Minivýstavka. Dokonce za mou oblíbenou cenu.
Přiznám se, že čekal jsem něco jiného. Ale já neustále čekám něco jiného. Když vystavovali masožravé rostliny doufal jsem, že spatřím naše rosnatky, tučnice, bublinatky a aldrovandku. Koukat na kytky na výstavě je jako je hledat za pomoci GPS. Člověk přichází o kus romantiky. Má to však jisté výhody. Kdo nechal sandály v bažině u Mělníka, vlakem domů putoval zablácen a páchnoucí dá mi jistě zapravdu. S průvodčím se o očumování tučnic mluvit nedá. Já o koze on o voze. Na výstavě se zájemce uvelebí před vitrínkou a může si oči vykoukat. Smůla. Z našich Adél byla k mání snad jen jediná. Zove-li se výstava Fenomény a podtitulem Květena Moravy ve fotografiích, čekal jsem snímky moravských endemitů. Či spíše rostlin, jenž v rámci ČR bydlí pouze u nás. Skuteční endemiti by mnoho místa nezabrali. I když něco by se našlo. Místo toho povídání o Pálavě, Bílých Karpatech, Valašsku, Hané a Velké Kotlině. Zajímavé. Netvrdím, že nikoli. Však čekal jsem přeci jen něco jiného. Ale já neustále čekám něco jiného. Viz výše.
Výstavy mohou být inspirativní. Výstavy mohou být i zcela neinspirativní. Zde se inspirace projevila. Jsem Moravan. Jsem patriot. Máme křivatec český (Gagea bohemica). A to dokonce dva. Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) a křivatec český skalní (Gagea bohemica subsp. saxatilis). Doufejmež, že máme pořád ještě oba. Máme světlík slovenský (Euphrasia slovaca). Cizák sveřep japonský (Bromus japonicus) je dokonce rostlinou vyžadující pozornost (C4a). Je zde eurooptimistický brslen evropský (Euonymus europaeus). Kriticky ohrožený Pedicularis sudetica subsp. sudetica. Pro jistotu česky označován coby všivec krkonošský pravý. Ať se ti sudeťáci zase moc nevytahují. Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) nás může mýlit. Není pojmenován dle populární elektrárny. A, samozřejmě, máme též zvonek moravský (Campanula moravica). Kolik je vlastně těch hajzlíků, majících ve jméně název naší země?
Podívejmež se na do posledního Danihelkova Seznamu cévnatých rostlin květeny ČR. Sorry. Dneska se říká checklist. V checklistu cévnatých rostlin ČR je uvedeno 3557 druhů a 194 dalších poddruhů, 609 kříženců a 13 podkříženců. Tj celkem – počítám-li dobře a dobře-li jsem pochopil – 4373 taxonů. Číslo toto je však značně problematické. Pro mne. Nějak se v tom zmatku kapitalistickým jazykem sepsaném řádně neorientuji. Komu by se to chtělo překládat, že jo? Na jednom místě hovoří o 5422 záznamech. Sečteme-li údaje uvedené jinde v textu, vyjde zcela rozdílné číslo. Asi jsem blbý. Což všichni víme. Každopádně je těch zelinek hodně. Jest záhodno je projít jeden po druhém. Co kdyby někdo vtipně přeložil „moravica“ jako „východní“? Při tom množství je možné, ba přímo pravděpodobné, že podaří se mi nějakou rostlinku přehlédnout. Všimne-li si někdo tohoto nedostatku, nechť dá, prosím, vědět. Totéž pro překlepy platí. Čumím na klávesnici jako blbec...
Oměj tuhý moravský
Aconitum firmum subsp. moravicum (C2 b)
Sleziník červený (moravský)
Asplenium trichomanes nothosubsp. moravicum (Asplenium trichomanes subsp. hastatum × Asplenium trichomanes subsp. pachyrachis) (oba C1r)
Zvonek moravský
Campanula moravica (C3)
Pcháč (moravský)
Cirsium x moravicum (Cirsium arvense x Cirsium rivulare)
Kruhatka Matthiolova moravská
Cortusa matthioli subsp. moravica (C1r)
Hvozdík moravský
Dianthus moravicus (C2r)
Kruštík moravský
Epipactis moravica (C1r)
Svízel moravský pravý
Galium valdepilosum subsp. valdepilosum (C3)
Jestřábník moravský
Hieracium moravicum (C1b)
Pupalka moravská
Oenothera moravica
Jitrocel (moravský)
Plantago x moravica (Plantago major x Plantago uliginosa) (jitrocel větší x jitrocel chudokvětý) (oba C4b)
Čičorka moravská
Securigera moravica (A3)
Starček (pastarček) dlouholistý moravský
Tephroseris longifolia subsp. moravica (C1t)
Mák bělokvětý jihomoravský
Papaver maculosum subsp. austromoravicum (C2b)
Ostružiník jihomoravský
Rubus austromoravicus
Ladoňka dvoulistá Spetova velkomoravská
Scilla bifolia subsp. spetana var. magnomoravica (C1r)
Pampeliška pomoravská
Taraxacum maricum (C3)
Pozn. 1: V Seznamu cévnatých rostlin květeny ČR jsou v případě kříženců (Asplenium trichomanes nothosubsp. moravicum, Cirsium x moravicum a Plantago x moravica) uvedena pouze česká rodová jména. As se „moravica“ těžko převádí z latiny. Zde nesmělý pokus o překlad do češtiny uveden kurzívou v závorce.
Pozn. 2: Kruhatka Matthiolova moravská a čičorka moravská jsou taxony, jež uváděny jsou v literatuře coby sporné. Sporné býti mohou. Čičorka se brániti nemůže. Vyhynula. Byť případ ještě není uzavřen. Snad se ještě objeví. Kruhatka bydlí v Macoše. Do té díry se za ní nikomu moc nechce. Zmizí-li tyto z příštího Checklist of vascular plants of the Czech Republic, třeba je smažu i odsud. Zatím zde oficiálně jsou.
Tak jsme probrali rostliny mající v názvu Moravu. Však těch se jménem spojeným s naší zemí je více. A na ty se koukneme příště...