Kočky a křesťanství
Kočka a křesťanství
V bibli nenajdeme po kočkách ani stopu. Je to snad tím, že byly kočky svatými zvířaty nenáviděných Egypťanů, nebo tím, že Izraelité jako nomádský národ a kočky vázané na určité místo se těžko mohli spřátelit? Ve své knize Kočka v magii, mytologii a náboženství píše M. Oldfield Howey o Evangeliu dvanácti svatých, v němž jsou kočky zmiňovány hned několikrát: při Ježíšově narození ležela kočka s mláďaty vedle jesliček. Dospělý Ježíš zachránil kočku před trapiči zvířat, jindy zase ukryl napůl vyhladovělé kotě na prsou a dával mu jíst a pít. Pak ho svěřil vdově Lorenze, která se ho s láskou ujala. To jsou důkazy, že ,,všichni tvorové jsou spoluobyvatelé velkého Božího domu, bratři a sestry se stejným darem života na věčnosti". Od sklonku 12. století se stal kult Freyi a Diany kočkám osudným. Byly ocejchovány jako ,,pohanské", jako čarodějnice a v dobách inkvizice byly pronásledovány a usmrcovány ve strašných mukách. Stála proti nim církev, která vší silou usilovala o vymýcení starých náboženství a o vládu nad starými kulturami. Ušetřeny byly pouze kočky, které měly v srsti na čele kresbu podobnou ,,M". Ty byly považovány za zvířata Matky boží Marie. Jméno Míca má zřejmě svůj původ právě zde.