„Když natočíme nejdelší osten ježka tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem, posuneme ježka do poloviny výšky klece. Pak točíme za vyčnívající osten ježkem, až na jeho protilehlé straně dostaneme do kolmé polohy nad sebou dva jiné ostny, nejdelší po tom, který už vyčnívá vpředu. Popostrčíme předním ostnem ježka tak, aby jeho dva kolmo nad sebou se nacházející ostny pronikly protilehlým otvorem co nejvíce ven.
Potom za přední osten sklápíme celý hlavolam jakoby dolů, až jak zadní dva vyčnívající ostny dovolí, a poněkud doleva. Tím ježek dostane v kleci takovou figuru, že všechny jeho ostatní ostny, které jinak překážejí jeho vyklouznutí ven , zmizí z jiných otvorů klece v jejím vnitřku a zaujmou příznivou polohu k nejširšímu otvoru. A pak stačí už jen ježkem kroutit za nejdelší vyčnívající osten střídavě sem a tam. Přitom se osvobozuje ježek stále víc a více svými ostny z klece, až je venku úplně. A nazpět se dostává způsobem přesně opačným. To už je snadné!“
|
Nikdo neví, jak se Foglar dozvěděl o ježku v kleci a proč zrovna tento hlavolam zpopularizoval. První zmínka o podobném hlavolamu je v knize hlavolamů vydané v USA v 19. století, který byl nazýván Had a hvězda. Tento hlavolam byl patentován roku 1905, ale odkazy na něj byly i u starších knih. Stačilo přivařit několik tyček a klec by byla hotová. A již roku 1907 se první Ježek objevuje a jeho obliba je nejvyšší v Japonsku, Americe, ale i v Holandsku a tak se dostává do Evropy. Jednou se nalezl však ježek v kleci, na kterém bylo číslo 1890. zda šlo o rok výroby a nebo o inventární číslo nevěděl ani Foglar. Po Jestřábově smrti byla také nalezen patentní dokument z USA, na který byl patentován hlavolam blízce připomínající ježka v kleci. Ani v tomto případě nikdo neví, zda jde o pravý či falšovaný dokument.
Jaroslav Foglar se poprvé o ježku v kleci poprvé zmínil v knize o Rychlých šípech Záhada Hlavolamu, kterou poprvé vydával Mladý hlasatel roku 1940. Velký zájem o knihu si vynutil výrobu reálné podoby. Tu vyrobila roku 1941 firma K. Moučky a v časopise byla vyhlášena soutěž o vyjmutí ježka. I o tomto se Foglar zmiňuje v jednom pokračování kresleného seriálu Rychlé šípy. Prvních dvě stě úspěšných řešitelů mělo být odměněno. Prvních z nich byl J. Zapletel ze Slatinic u Olomouce. Protože výrobek byl dřevěný, často se při doručování rozbil a redakce měla mnoho práce s reklamacemi.
Je zajímavé, že poprvé se myšlenka šroubovacího ježka objevila u Jaroslava Foglara v Záhadě Hlavolamu. Nikoho před rokem 1940 nenapadlo, že by ježek mohl ukrývat plán létacího kola. Byl to jeden krok na Foglarově cestě k popularizaci tohoto hlavolamu. Druhého ježka v kleci vyrobil učeň z Mladé Boleslavi František Ulč roku 1948. Technický nákres tohoto hlavolamu byl několikrát zveřejněn, například roku 1969 v časopise Junák. Roku 1970 by vyroben třetí typ ježka - plastový - firmou FORTUNA Praha a taktéž byla vyrobena PULSem Ostrava další kovová verze. V dalších letech začali ježka v kleci vyrábět další firmy. Nejnovější verze je dokonce šroubovací.
Na webu www.hryahalvolamy.cz jsem našel zajímavou informaci, že Foglarův ježek v kleci nebyl nikdy chráněn průmyslovým vzorem v České republice. Později jednotliví výrobci tak učinili sami.
(tento článek je ze stránky www.foglar.unas.cz)
|