Jdi na obsah Jdi na menu

3.kapitola/Záhadný hřebec

23. 12. 2010

Cože?Kdo?Říkám že Diego se pere s nějakým divokým hřebcem!Rychle Liv!Děda tě potřebuje a i tebe Kubo!Křikla a rozběhla se směrem odkud přiběhla.Já a Jakub jsme se také dali do pohybu až jsme přiběhli k Potoku divokých koní.Uslyšeli jsme hluboké zařehtání a křik Sofie.Sofi!Dědo!Začala jsem mít obavy.Pak už jsem viděla jak Sofie spadla a hřebce se ji pokoušel zranit.Běž jim pomoct Kubo já zaběhnu pro Kaktuse.Když jsem nasedala bez ohlávky a sedla na koně,měla jsem strach že se při útoku Kaktus nějak poraní ale byl to zlatý kluk.Jeď Kaktusi jeď!Pobídla jsem svého kaštanového hnědáka k trysku.Kaktus poslechl a jako divý se hnal k Potoku divokých koní.Kaktus už zdaleka uslyšel řehtání cizího hřebce a Diega a také křik Sofie.Když jsme odbočili za roh skály Kaktus se vzepjal a já spadla do měkkého písku.Jauvajs!Trochu jsem se napíchla na kamínek.Řekla jsem a bojovně jsem vstala.Kaktusi né!Kaktus se vřitil mezi boj dvou silných hřebců a jako velmi divoký kůň se utkla  s cizím černým hřebce.Vzpínal se a kopal až to cizí hřebec vzdal a odcválal někde daleko.Kaktus byl hodně spocený a Diego mu za záchranu poděkoval obejmutím a silným zařehtáním.Kaktus je tak odvážný.Řekla se zatajeným dechem Sofie a já jen nečinně přihlížela a držela si krvácející ránu.Liv,jsi v pořádku?Zeptal se mě Kuba.Snad jo.Odpověděla jsem slabým hlasem.Liv co se vlastně stalo nesledoval jsem to?Zeptal se děda.Kaktus chtěl zabránit tomu hřebcu aby něco provedl Diegovi a já jsem z něj spadla.Máš štěstí jinak by se ti mohlo něco jiného stát.Řekl najednou mužský udýchaný hlas.Byl to Shan.Toho koně jsem už jednou viděl.Řekl bez jakýchkoli připomínek.Nejspíš se zajímá o Diegovy klisny.Taková drzost!Komu ten kůň asi patří?Řekla jsem.Ten nepatří nikomu Liv.Řekl Shan jelikož se v koních vyznal velmi dobře.Ten kůň se mi nelíbí Shane.Je to divoch.Řekla Sofie.Liv jsem ti vděčný.Kdyby nepřiběhl Kaktus bylo by jak po Diegovi tak i po Liv.Dědeček se podíval na hodinky a řekl.No už jděte na oběd.Máma vás určitě hledá Liv a Sofie.jo a Shan,Tom i Jakub půjdou na oběd také.Řekl důstojným ale i trochu vtipným přízvukem děda.Tak jo.Když jsme došli na ranč a usedli v klidu ke stolu přišla i máma.Kde jste byli?Nemohla jsem vás najít.Liv,zlatíčko co se ti stalo z rukou?Spadla jsem z Kaktuse.Co si na něm dělala proboha?Zachraňovala život Sofii a Diegovu stádu.Počkej,počkej!Říkáš Sofii a Diegovu stádu?Ano.Přiběhl z neznámých končin neznámý kůň a bojoval s ním tak jsem se rozhodla to zachránit a vzala s sebou Kaktuse.Děvče ty si mi ale odvážné.Řekl Tom.Díky.Uvědomuješ si co se ti mohlo stát?A ty si uvědomuješ co se mohlo stát Sofii a Diegovi kdybych tam nepřišla s Kaktusem?Odpověděla jsem naštvanou otázkou.Děti,vy jste tu hned první den a chováte se tu jako doma.A vlastně kde je Ashley??Nevím.Asi za Dainou.A skutečně.Ashley byla za Dainou a teď se teprve vrátila.Jaké to tam bylo Ashley?Jo celkem super.Prohlídla jsem si její stáje a celé to.Mají to tam fakt hezké.Projela ses na nějakém koni?Řekl Tom.Jo na Trillsovi.Ale jenom krokem.Bylo to fajn ale teď jsem tady a mám hlad.Řekla a podívala se do velkého hrnce.Mňam zelňačka!!Když byli všichni po obědě šla Liv a Sofie protáhnout své milé čtyřnohé kamarády.Amigovi se moc nechtělo ale jakmile uviděl že Kaktus vyšel ze stáje už byl plný energie.Obě dívky nasedly a už si to klusaly k Potoku divokých koní.Je pěkné horko.Řekla Sofie.Co takhle si nacválat aby nás to trochu ovlálo?To beru!A Liv popohnala Kaktuse kupředu.Když už byly u skal Liv zpozorněla.Sofi tam něco je.Řekla velmi tichým hlasem.Vedle nich se tyčilo velké křoví a v něm se něco hýbalo.Najednou to vystřelilo a obě dívky leknutím křikly.Fuj tajbl!Byl to jen pouštní zajíc.Liv byla bych radši doma než tady.Však víš že tady žijí kojoti a pumy.Připomněla Sofie.Máš pravdu.Řekla Liv a za malou chvíli už si to  obě cválaly po pískové cestě na ranč.Tam už bylo bezpečno.Žádní pouštní zajíci a žádné hýbající se křaky.Tam to bylo spíše klidné.Jen vůně koní a pohybující se lidi.Liv se kolem sebe podívala a uviděla Kubu jak sedí na lavičce a něco si čte.Přisedla si k němu a zeptala se ho coto čte.Já?Čtu o malé nezbedné Liv.Cože?Děda mi půjčil svůj deník do kterého zapisoval a dával fotky.Jako to o mě?Ano.No tak na to se musím podívat.Řekla a naklonila se nad deník.Na druhou stranu,Sofie byla se Shanem.Pomáhala mu v sedlovně čistit otěže.Dík Sofi že mi pomáháš.Řekl,jako by o ni neměl zájem.Není zač.Řekla Sofi a dál čistila otěže.

                           Pokračování v další kapitole.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář