Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

Následující text nebyl sepsán za účelem poškození jakékoliv osoby, ale je na čase, abych zveřejnila pravdu ohledně vzniku vrhu „O“ naší chovatelské stanice. Nebudu jmenovitě nikoho uvádět, zasvěcení vědí o kom je řeč (a možná zjistí, že věci se mají jinak, než někdo povídá) a ostatním bude náš příběh možná alespoň dobrým ponaučením.

Po více než dvou letech, které uběhly od uskutečněného krytí mi došlo mnoho věcí a tak trochu si připadám jako ten největší hlupák, který se nechal super napálit …… S mnohými chovateli jsem tuto věc osobně nebo i písemně probírala a hlásala, že jsem slíbila cosi, že mám jakési omezení a svůj slib míním dodržet. Dnes však přemýšlím, kde se vůbec ta omezení vzala a za jakých podmínek jsem byla nucena vše slíbit …..

V průběhu roku 2009 mi bylo nabídnuto krytí chovatelkou. I když slovo „nabídnuto“ nerada slyší, o krytí jsem nežádala, o nic jsem neprosila, krytí mi bylo nabídnuto a já pouze využila v té době pro mne doslova snovou nabídku! Před krytím byly dohodnuty podmínky, žádná smlouva sepsána nebyla – ZÁSADNÍ CHYBA Č.1 (i když já jsem chtěla)! Byla  jsem dokonce ujištěna, že vše ohledně předchozích problémů krytí kocoura je již vyřešeno a že chovatelka může kocoura poskytnout ke krytí. Podmínky byly následující:

-      cena krytí bude 20-25.000,- Kč, podle toho „co“ se narodí (byla jsem ujištěna, že to nebudu mít jako „rakušanka“, která platila 5tis za jedno kotě, cena pro mne bude určitě nižší! Ač podezřelé vzhledem k opravdu vysoké kvalitě kocoura, uvěřila jsem vysvětlení chovatelky, která tvrdila, že na mně nepotřebuje a nechce vydělávat)

-      ze spojení své kočky a krycího kocoura si mohu „něco“ nechat ve své chovatelské stanici, do zahraničí mohu prodat potomky do chovu, v ČR pouze jako mazlíčky s podmínkou kastrace (nikdy jsme neřešili počet koťat, která si smím nechat nebo jejich pohlaví, nikdy nebyla řeč o jakémkoliv omezení, která by se na mnou ponechaná koťata vztahovala. Ještě před krytím jsem zmínila kamarádku, která by stála o kočičku po mé kočce s tím, že „uvidíme co se narodí“, toto zůstalo otevřené, na kočičku by ale bylo omezení – striktní zákaz toho, aby jakýkoliv potomek zůstal v ČR v chovu)

Žádné jiné otázky řešeny nebyly!

Dne 29.3.2010 jsem ponechala svou říjející kočku u krycího kocoura, který v té době již nežil v chovatelské stanici majitelky, ale byl v jiném domově (na svých stránkách ho měla jako svého chovného kocoura, dodnes jej zde má jako kastráta). Za účelem krytí byl převezen k chovatelce zpět do Prahy. Ještě tentýž den došlo údajně k nakrytí, po několika dnech jsem si svou kočku odvezla. Dne 5.6.2012 se narodilo 5 koťat, z toho 2 kočičky, 3 kocourci (jeden kocourek uhynul). Cena krytí mi byla stále neznámá, teprve poté, co mne chovatelka navštívila a koťátka si prohlédla určila cenu krytí na 20.000,- Kč. Od začátku jsem chovatelku informovala, že si ve své stanici ponechám kočičku n 09 22 a moje kamarádka by chtěla kočičku ns 09 22. Až 16.6.2010 chovatelka povolila koťátko mé kamarádce s tím, že po této kočičce bude striktní zákaz jakéhokoliv potomka v chovu v ČR. Kamarádku jsem o tomto obratem informovala, kočičku chtěla a dokonce mi napsala kromě jiného, že ….. vůbec mi omezení nevadí ….. chtěla bych ji i jako mazlíčka ….. ptala se pouze na možnost jedné jediné výjimky pro sebe – až jednou bude její kočička starší a bude ji kastrovat, zda by si po ní mohla nechat další kočičku ….. Tato možnost zůstala otevřená, chovatelka mi na dotaz ohledně této „výjimky“ nikdy neodpověděla, ač jsem se opakovaně dotazovala. Dne 13.7.2010 jsme s kamarádkou uzavřeli předkupní smlovu, byla složena i rezervace na kočičku.  Na začátku července jsem chovatelku oslovila - ZÁSADNÍ CHYBA Č.2 – zda by byla možnost nechat v naší stanici i jednoho z kocourků. Zásadní chyba č. 2 proto, že jsme se nikdy nebavili o počtu koťat, která si smím nechat ….. ale chtěla jsem být slušná a čestná a místo toho jsem byla hloupá!!!!! Odpověď zněla jasně – když budou v chovu tři – kočička kamarádky, kočička u mne a ještě kocourek – cena krytí bude 35.000,- Kč (což je téměř dvojnásobek původně domluvené částky) a na obě koťata budu mít omezení – nebudu smět ani po jednom z nich prodávat do chovu v ČR. Co se týče ceny, chovatelka prý peníze nepotřebuje, cenu krytí zvýšila jen z principu a také co kdyby se to někdy někdo dozvěděl a já měla za tak malou cenu dvě taková koťata ….. Souhlasila jsem, ale ….. odříct kamarádce slíbené koťátko nešlo, já svou kočičku chtěla a kocourka chtěla zase moje mamka, se kterou chovatelskou stanici máme. Byla jsem pod velkým tlakem, natlačena do slova a do písmene do kouta ….. nebyla tedy jiná možnost než s těmito podmínkami souhlasit. Neměla jsem v té době ani krycí list, který byl nutný k tomu, aby měla koťátka vůbec PP. Snažila jsem se tedy „poslouchat“ a vše dělat jak chovatelka chtěla a vlastně jsem se i bála udělat cokoliv jinak než by chtěla ….. Kromě toho jsem jí byla za poskytnuté krytí neskutečně vděčná, což jsem jí několikrát zopakovala. Ke krycímu listu bych uvedla pouze toliko, že mi nebyl chovatelkou (majitelkou krycího kocoura) předán, aby vůbec nějaký byl, musela jsem já zajistit potvrzený krycí list mé organizace, tento jsem vyplnila kromě data krytí a podpisu majitele krycího kocoura a tento jsem předala chovatelce. Ona mi po nějaké době předala originály PP, které vyzvedla osobně na plemenné knize spolu s PP svých koťat. Jaký datum krytí v krycím listě je vlastně ani nevím. O posledního z kocourků projevila zájem chovatelská stanice ve Španělsku, chovatelé byli ochotni si pro něho i přiletět. Chovatelka se ale nabídla, že kocourka odveze. Španělé zaplatili letenku a kocourka nakonec opravdu chovatelka odvezla spolu se svou další kamarádkou a další kočičkou z ČR (udělali si krásnou několika denní dovolenou J). Byla jsem sice trochu překvapená, když po mně chtěla chovatelka ještě necelých 1.000,- Kč na benzín z Prahy do Bratislavy a Bratislavy do Vídně, protože se rozhodla letět z Vídně (pro její kamarádku to bylo blíž), ale 1.000, Kč jsem samozřejmě zaplatila stejně jako majitel druhého koťátka. Kocourek byl předán v pořádku, lidičkové super, nebylo co řešit J Život šel dál, koťátka rostla, přišly první malé i větší úspěchy na výstavách, z mojí kočičky se stala opravdová kočičí hvězda, která vždy porazila i svou sestřičku žijící u mé kamarádky. Všichni jsme byli spokojení, nikdo neřešil žádné problémy, nebo o tom alespoň nevím. Spíš hodně řešilo naše okolí a já nechápala proč a vlastně co ……Ale časem jsem si začínala zjišťovat jisté skutečnosti a všímat si i toho, že naše úspěchy „vadí“ jak chovatelce, tak kamarádce ….. začínala jsem  pociťovat z jejich strany silnou závist, i když to byly jen občasné pohledy nebo nějaké poznámky v rozhovorech. K vyvrcholení došlo na podzim roku 2011 a dále začátkem roku 2012. Zatímco já dala přednost výstavní kariéře své kočičky a účasti na světové výstavě, kamarádka dala přednost odchování koťátek s tím, že kočičku z vrhu po mém odchovu si nechá. Oponovala jsem nejdříve ve velice přátelském tónu, že máme nějakou smlouvu a že by bylo slušné se mně alespoň zeptat …… odpověď byla ohromující – né něco ve smyslu, tak neblbni, jsme kamarádky, ale spíš něco ve smyslu, že je snad normální, že si chovatel nechá kotě po své kočce …..! Byla jsem překvapená, ale pouze jsem upozornila na naši smlouvu a podmínku v ní a více jsem již neřešila. Komunikace mezi námi ale zamrzla, zatímco opravdu rozkvetla mezi mou kamarádkou a chovatelkou ….. J Narodil se krásný vrh 4 kocourci a kočička. Kočičku si kamarádka nechala, bez mého souhlasu, bez jediného slušného dotazu, dokonce si na mne najala právníka, který mne informoval, že smlouva mezi námi je špatně napsaná a tudíž nemám právo cokoliv žádat (ano, smlouva byla sepsána pro kamarádku – ZÁSADNÍ CHYBA Č. 3 – ve smlouvě nebyl dán striktní zákaz, ale omezení, které mělo zajistit, že i k ponechání si kotěte bude potřeba můj souhlas). Následně jsem byla osočena chovatelkou, abych přestala dělat problémy, že i já si určitě budu chtít nechat kotě a že je vlastně normální si ponechat koťata po svých kočkách ze svého chovu ….. Mé kamarádce povolila si kočičku nechat s tím, že jí na toto koťátko udělila omezení (zákaz prodeje koťat v ČR). Takto mne o věci alespoň tehdy informovala. Kromě zarážející skutečnosti, že o potomcích odchovu mé stanice rozhoduje někdo další beze mne, mne zarazilo i tvrzení „že i já si budu chtít kotě nechat“! A začalo to! Vyměnili jsme si několik emailů ….. začala jsem se bránit a dozvěděla jsem se, že nechat si „něco“ automaticky znamená nechat si jedno kotě! Také jsem byla upozorněna na to, že by si chovatelka nepřála, abych použila kocourka z vrhu ke krytí hned několika mých chovných koček, takže by vlastně bylo možné s tímto kocourem krýt jedinou kočičku v mé stanici!!!!! Koťatům v té době bylo 16 měsíců a další omezení?!!!!!!!!!!! Další pro mne neskutečnou zprávou bylo i to, že chovatelka mi odvezla můj odchov do Španělska a dokonce si zaplatila půl letenky! Když jsem oponovala, že Španělé platili celou letenku, dozvěděla jsem se, že „půlku“ dala chovatelka své kamarádce. Jsem ale přesvědčena, že Španělé zaplatili letenku i kočičce a tudíž i kamarádce chovatelky …… A to, že kocourek bude žít na ostrově, odkud je možné pouze létat a tudíž se nebude účastnit kromě uchovnění ani žádných výstav jsem se také dozvěděla až když byl dospělý ….. No, tentokrát jsem se bránila a věci se mají tak, že s kamarádkou už nejsme kamarádky J a s chovatelkou taktéž ne J Řekla bych dokonce, že jejich vztah vůči mé osobě se stal velmi nepřátelským. Bohužel se ale domnívám, že celý náš „příběh“ je interpretován poněkud zkresleně a nepravdivě, proto jsem se rozhodla celou věc zveřejnit tak jak se stala od začátku až do konce. Některé věci jsme řešili v mailech nebo na soc. síti, jiné byly řečeny pouze slovně, někdy se svědky, někdy jen mezi čtyřma očima. Nemám opravdu důvod si cokoliv vymýšlet! Z celé věci ale plyne poučení pro všechny! Vždy žádejte smlouvu, vždy, i když je to kamarád a tím spíš, když je to kamarád. Co je psáno, je dáno! Nedělejte žádné „úlevy“ a i když se kamarádovi těžko říká pojď, sepíšeme spolu smlouvu, je to, jak jsem na vlastní kůži poznala, opravdová nutnost! Protože z původních podmínek

-      cena krytí 20.000-25.000,- Kč (dohodnuto 20.000,- Kč)

-      mohu si ponechat „něco“

-      žádná omezení

se může velmi lehce stát

-      cena krytí 35.000,- Kč (takže cena za kotě je 8.750,- Kč, i když jsem byla ujišťována, že nebude ani 5.000,- Kč J )

-      omezení o kterých nebyla nikdy při uzavření ústní dohody ani řeč

-      spoustu problémů a hlavně pomluv!

-      s krycím kocourem a jeho krytím to bylo také „jinak“

Opravdu se nyní cítím jako ten největší hlupák, že jsem naletěla a rovněž přemýšlím jakou váhu má slib, který dá člověk „ve stavu nouze“, kdy vlastně nemá jinou možnost?

Obrazek