Bariéry při pomoci obětem domácího násilí II.
Bariéry při pomoci obětem domácího násilí II.
Jiří Sedlák, jirisedlakdrsc@seznam.cz
Jozef Kredátus
Úvod
Náš příspěvek navazuje na serii prací, přednesených na Psychologických dnech v Olomouci (2002, 2004), na mezinárodní konferenci v Praze (2003) a v Prešově (2005), a na práce zveřejněné v časopise Pedagogická orientace (2004) a ve čtvrtletníku Univerzitas (2002 a 2007). Žádoucí pomoc se týká především těch nezletilých obětí domácího násilí, které v ČR i ve SR žijí téměř ve třetině rodin. Ty selhávají v sociálních vztazích a při výchově potomků. Podíly na selhávání má nejen rodina. Pokud totiž selže rodina, měl by podle nás zasáhnout stát prostřednictvím svých orgánů a obětem účinně pomáhat. Bohužel ochranné mechanismy státu jsou pomalé, nedůsledné a málo účinné. V důsledném uplatňování práva jsou také nejednotné. V ČR je pomáhají řešit i nestátní organizace. V nich se uplatňují obdobné bariéry a mýty jako ve státních organizacích. Případy selhání lze odhalit s velikými obtížemi. Příčiny jsou dvojího druhu. Jednak rodinu chápe naše společnost jako soukromé teritorium, do něhož je obtížné proniknout, jednak zákony jsou sice dobré, ale jejich uplatňování v praxi často pro oběti domácího násilí ovlivňované řadou bariér a mýtů. Většinou v přípravném řízení.
Naším cílem je upozornit na některé výrazněji opomíjené problémy, které poškozují oběti domácího násilí. Chceme poukázat jenom na nejzávažnější nedostatky (bariéry), s nimiž jsme se v praxi setkávali v posledních jedenácti letech a kterých se naše administrativa dopouští. Naši ministři při posledních dvou aférách v ČR (v Kuřimi případ Ondry, v Praze kauza Terezky Smutné) jednorázově oživili některé nejkřiklavější otázky, ale v globále se situace podstatně nezlepšila. Můžeme konstatovat, že se v této oblasti pozměňuje postupně, prostřednictvím malých krůčku a velmi pomalu.
Existuje několik problémů, kdy je povinnost chránit oběť DN ze strany státních úředníků i ze strany soudních znalců brzděna různými bariérami. Ty jsou dány někdy nedokonalými předpisy, jindy předpisy nejednotně interpretovanými. Potýkat se s problémy jak pomoci obětem, to mi někdy připadá jako běžet maratón s plným batohem písku na zádech. Nepřeháním, když řeknu, že je to také cesta administrativním peklem. Otázkou zůstává, kdo má vzniklé problémy řešit a jakými prostředky. Je to problém, k jehož řešení by mohli přispět podstatným způsobem také odborní psychologové.
Bariéry při oznámování týrání
Od roku 1994 platí v ČR oznamovací povinnost. Při jakémkoli podezření z týrání dítěte nebo dospělého podle zákona existuje povinnost oznámit to policii. Pokud policie zjistí, že někdo o týrání věděl a skutečnost neoznámil nebo týrání nezabránil, může být odsouzen na šest měsíců až na tři roky do vězení. Při delším či zvláště surovém zacházení lze uložit trest na dva až osm let odnětí svobody. V praxi se to však neděje téměř nikdy, s minimálními výjimkami ze strany lékařů. Důvodem je nejčastěji obtížné dokazování a strach z pomsty. Nejčastěji se policie o týrání dozví od členů rodiny, na něž se zákon nevztahuje, protože nejsou povinni oznámení podat. Výjimka ze zákona se týká případů, kdy by oznámením o týrání člověk uvedl do nebezpečí trestního stíhání osobu blízkou.
Bariéry v práci sociálních pracovníků
Činnost útvarů sociálně právní ochrany dětí a mládeže je nejslabším článkem v pomoci obětem DN. Když jde oběť na sociálku, o její výpovědi se obvykle nepořizuje záznam žádný nebo v obecné rovině nebo nepřesný. Není řídkým případem, že sociální pracovník na žádost o zápis odpoví – já si dělám poznámky jen pro sebe. Přitom pověřenec, kterého si může oběť vzít s sebou, by mohl uhlídat, aby byl zápis vyhovující a přesný. Oběť není poučena o tom, že se může k zápisu sociálního oddělení písemně vyjádřit, že může uvést svoje doplňky či výhrady k některým formulacím v zápisu a požadovat, aby její připomínky byly uvedeny ve zprávě pro soud. Také má právo učinit o rozhovoru na sociálním oddělení vlastní záznam a použít jej při soudním řízení.
Bariéry v práci policie
Policisté jsou postupně proškolováni, dostali k dispozici přesné pokyny od ministerstva, aby uměli rozlišit, zda jde u konkrétního případu o domácí násilí nebo nikoli. Ze strany vyšetřujících policistů dochází v současné době k minimu pochybení. Nedostatky lze nalézt na okresních odděleních a u policistů, kteří dosud nebyli řádně proškoleni. Ve většině případů rozhodují kvalifikovaně. Oběti vyšetřují pozorně. Vyslechnou povinně i násilníka, který většinou všechno popře. Pokud s obětí nepřišel její pověřenec nebo když s sebou dospělá oběť nepřinesla žádný důkazní materiál jako např. lékařské zprávy, zprávy z psychologické poradny apod., protože jí to nikdo neřekl, je v nevýhodě a také to může znamenat neúspěch při ochraně samotné oběti, pokud nedodá důvěryhodné důkazy. Vyskytne-li se případ domácího násilí na nezletilém, zvláště když jej nahlásí lékař, angažuje se vždy kriminální oddělení policie. Bohužel kriminalisté nemají kvalifikaci rozpoznat příznaky vzniklé při domácím násilí a v současné době neexistují v ČR soudní znalci z oboru psychologie nebo psychiatrie, kteří by byli specializovaní na problematiku domácího násilí. Proto se v jejich práci vyskytuje tolik mýtů a bariér a proto dochází často k poškozování obětí.
Bariéry v rutinní činnosti poraden
Pro přijetí oběti v poradně byla zpracována metoda prvního kontaktu s osobami ohroženými domácím násilím. Její zavádění do praxe probíhá. Oběť odborníci (většinou právník a psycholog) vyslechnou, uklidní ji, poskytnou rady právnického a psychologického druhu, kam má oběť jít, co má udělat na koho se po odchodu z poradny obrátit. Záleží na tom, zda si oběť uvědomí nebo neuvědomí nenormálnost vztahu s partnerem, se kterým žije a zda se rozhodne o svém dalším osudu sama. V poradně se nedělá žádný zápis, nanejvýš záznam pro statistiku. Cílem je oběť zklidnit a poradit jí. To se děje obvykle pomocí určitého rituálu, který slouží k tomu, aby se u oběti zeslabilo její vnitřní napětí, aby se neutralizovalo, aby se vytěsnilo z vědomí aspoň na krátkou dobu. Představme si však, že by oběť v poradně požádala o vypracování písemné zprávy o své návštěvě. Ideálně by tato zpráva měla obsahovat záznam o délce trvání a o častosti výskytu dejme tomu dvanácti různých násilných aktivit z asi 143 možných, kterých se dopouštěl domácí násilník v minulém období. Měla by také zachytit údaje o délce trvání a o frekvenci výskytu řekněme deseti příznaků ze 128 teoreticky možných, vyskytující se u oběti v oblasti fyzické, psychické, sociální, ekonomické. Pro poradnu, která má jen radit, y znamená taková žádost značnou bariéru. Šlo by totiž o možnost pracovat s obětí nad rámec poradenských aktivit. A nejen to. Pro poradnu by to znamenalo značné finanční, časové i odborné zatížení, aby byla schopna vypracovat podobnou zprávu. Proto se nadstandardní služby v širším měřítku neuplatňují. Jde o diagnostiku příznaků u obětí, s vyznačením intenzity a délky trvání činů násilníků i příznaků u obětí, dále o terapii obětí, o terapii násilníků, o pomoc při vypracovávání podkladů pro stíhání agresorů. S tím si musí poradit jiné instituce. Ze strany občanských poraden jsou takové služby omezeny řadou bariér.
Mýty při tzv. „kriminalizaci“ agresorů
Svým podáním na podezření z páchání trestného činu domácího násilí na policii uvede oběť do pohybu lavinu. Té se totiž podobá proces, který se tím rozběhne, který trvá relativně dlouho a během něhož se mohou vyskytnout různá úskalí. Důsledky uvedeného procesu znamenají pro oběť další psychickou zátěž, případně vyvolají i stresové reakce, kdy oběť potřebuje nejen podporu ve svém okolí, případně od své širší rodiny, ale též účinnou pomoc právníka (kterého si obvykle nemůže z finančních důvodů dovolit) i odborného psychologa.
Podání oběti může být písemné nebo i ústní. Oběť může požadovat zápis, jehož opis by jí měl být předán hned po jejím oznámení. To se na policii většinou děje, na sociálním oddělení obvykle nikoli. Oběť by měla dodat písemné důkazy o napadání její osoby útočníkem, a to buď ve formě lékařských zpráv nebo ve formě úředního zápisu z psychologické poradny, ve formě korespondence apod. Měla by jmenovat svědky, kteří bohužel většinou takovou pomoc odmítají. Oběť by měla počítat s tím, že bude násilník vyslechnut na polici, aby uvedl vysvětlení. Ten všechno s vysokou pravděpodobností popře. Naopak oběť obviní, označí ji za lháře, za osobu, která se mu mstí. Proto jsou tak důležité písemné důkazy o jeho útocích a následcích jeho útoků. Oběť neví, že nestačí jen jedno nebo dvě potvrzení o jejím zranění či o jiném způsobu napadání její osoby. Důkazní břemeno je na ní. Agresor může lhát, zkreslovat, oběť musí dokazovat. Aby byla doložena dlouhodobost týrání a opakované týrání, musí být k tomu dodány hodnověrné důkazy. Získat je často pro oběť obtížné, protože ji násilník hlídá, kontroluje. Oběť netuší, že je průběh stíhání domácího násilníka nejen obtížný, ale i zdlouhavý a někdy plný překvapení. Avšak nejen policie, ale i soud je povinen hodnotit při rozhodování o obžalobě zdůvodnění stíhání.
Navíc u úředníků panují zafixované obavy, aby se domácímu agresorovi neublížilo, aby některý z nich nebyl neprávem stíhán, případně dokonce odsouzen. V řešení konkrétní pomoci oběti DN existuje tolik bariér, že je úspěšné řešení často v nedohlednu. V současné době vzniká odůvodněná obava, že se bude pokračovat v dosavadním trendu.
Ukázka krizového případu
Pozornost brněnských soudců v poslední době vzbudil případ 15 letého chlapce. Po rozvodu byli oba chlapci (14 a 9) svěřeni do výchovy matce. S matkou žil po rozvodu rok v domácností druh. Ten za přihlížení i za podpory matky oba nezletilé týral. Také matka děti týrala. Týrání mělo podobu fyzickou, psychickou a sociální, mnohdy pod vlivem alkoholu ze strany obou trýznitelů. V Psychologické poradně bylo týrání označeno jako domácí násilí, neboť mělo všechny čtyři typické znaky podle mezinárodní zdravotnické organizace. Bylo nahlášeno policii. Když po serii násilí menší intenzity jednou došlo k vážnějšímu fyzickému zranění staršího nezletilého, ocitl se v dětské nemocnici s diagnózou týrané dítě. Soud na žádost otce vynesl předběžné opatření kvůli týrání a nezletilý se přestěhoval z nemocnice přímo k otci. Matka se s předběžným rozhodnutím soudu nesmířila a podala návrh na předběžné opatření. Soudkyně měla k dispozici nedostatečně doložené a subjektivně podložené vyjádření dvou soudních znalců, a to klinického psychologa a psychiatra o tom, že otec nepřípustně manipuluje se starším chlapcem. Ke zdůvodnění stačilo především to, že se chlapec, introvert v pubertě nechtěl stýkat s matkou a jejím partnerem. Tentýž soudce vynesl nové předběžné rozhodnutí, opačné než bylo to první. Výsledkem bylo nucené umístění staršího nezletilého do krizového centra a omezení jeho styku s otcem. Soud nevzal v úvahu přání nezletilého, že chce žít s otcem (mnohokrát to nezávisle na sobě vyjádřil např. v poradně, na sociálním oddělení, na psychiatrii, ve škole ), a odmítání matky a jejího partnera kvůli předchozímu týrání. Nezletilý byl donucen strávit i vánoční svátky v krizovém centru Otec se nesměl víc jak měsíc stýkat se svým synem, kdežto matka ho navštěvovala každý den. Během pobytu a později během návštěv krizového centra, kde se matka i otec setkávali s nezletilým a jeho mladším bratrem (nyní již 10 letým), matce se nepodařilo zvrátit postoj nezletilého. Nedokázala se s ním sblížit, volila k tomu nevhodné metody. Soudkyně nezhodnotila důvodné podezření, že byl nezletilý nejméně rok vystaven domácímu násilí v bytě matky, a to nejen z její strany, ale i ze strany jejího nového partnera. Nezhodnotila, že k násilí docházelo pod vlivem alkoholu, že se partner matky montoval do pozice otce, což mu nepříslušelo a z této pozice s nezletilým agresivně zacházel. V řešení kauzy se vyskytly téměř všechny chyby současné péče o oběti domácího násilí v ČR. I když partner matky v příběhu hrál rozhodující úlohu, v žádné zprávě se adekvátní hodnocení neobjevilo. Jakoby uvedený násilník vůbec neexistoval ! Krajský soud zrušil opatření Městského soudu, takže se nezletilý po dvou měsících vrátil k otci. Tím ovšem není kauza ukončena, ale pokračuje dál.
Závěry
V posledních jedenácti letech bylo pro oběti domácího násilí v ČR vykonáno mnoho kladného. Vyšly dva zákony, a to § 215a) trestního zákona, platný od 1.6.2004 a zákon 135/2006 Sb. o institutu vykázání násilníků. Díky jim se zlepšila se činnost policistů i členů pomáhajících profesí v poradnách.
Policisté, soudní znalci, státní zástupci, sociální pracovníci, právníci a také soudci pracují často takovým stylem, který poškozuje osoby ohrožené domácím násilím. Snaží se buď vyšetřování domácích násilníků zdržovat nebo se nesnaží v trestním řízení odhalit pachatele, navrhnout jeho trestní stíhání pro podezření z trestného činu. Mnohdy k tomu oběť nedodá dostatečně průkazné materiály. Někdy to působí takovým dojmem, jakoby se stavěli na stranu agresora. Takové postupy je třeba z psychologického hlediska označit za nevyhovující, a to po stránce teoretické i praktické. Ve svých zprávách formulují posuzovatelé výsledky svých šetření na obecné úrovni, bez vztahu ke konkrétně zjištěným faktům, vztahům a okolnostem. Slepě a necitlivě aplikují předpisy. Jde o určitý typ alibismu a o odborné selhání. Na nich a pak na soudci leží hlavní zodpovědnost za rozhodnutí.
Pokusili jsme se posoudit některé problémy očima obětí domácího násilí.Nedostatky a především nejednotné postupy při pomoci obětem je možno najít v některých dalších úkonech, které se týkají obětí. Počínaje vstupním pohovorem s obětí, který bývá relativně krátký, pokračujíc naprosto nedostatečnou psychodiagnostikou příznaků u obětí, velmi krátkou individuální psychoterapií nebo skupinovou psychoterapii, či individuální, párovou, rodinnou terapií, mediací a konče krizovou intervenci. Na diferencované zpracování čekají další bariéry, o nichž jsme se nezmínili. Zvlášť zajímavé bariéry existují při pomoci obětem – dětem do jednoho roku, při pomoci obětem předškolního věku, školního věku, dospělých, starých obětí, obětí se zdravotními poruchami, se zdravotním postižením. Dále není zpracována otázka nedostatků psychologických věd při pomoci obětem, problém stresu u obětí, jeho řešení i další otázky.
Bez ohledu na novější prohlášení členů vlády i předsedy vlády ČR, všechny nynější organizace zapojené do pomoci obětem domácího násilí, budou v budoucnu stejně jako doposud řešit případy téměř výlučně fyzického středně těžkého až fatálního poškození oběti, s minimálním zhodnocením poškození psychického, málo intenzivního, ale dlouhodobého, středně těžkého až velmi těžkého, které zůstane opět buď nepovšimnuto nebo neřešeno. Stranou zůstane i posuzování sociálních ataků násilníků.
K řešení případů jsou jen někdy zapojováni s výjimkou aplikace psychoterapie a soudních znalců odborní sociální psychologové. Odborní sociologové vůbec nejsou žádáni o odborná posouzení. Totéž se týká i pedagogů. Bohužel většina uvedených odborníků nezná skryté příznaky obětí domácího násilí.
Literatura
Bezoušková, Alice: Hráz proti domácímu násilí je téměř hotová. Zpravodaj BKB 16, 2007, č. 2, s. 8-10.
Čírtková, Ludmila: Názor expertky. Zpravodaj BKB 16, 2007, č. 2, s. 5-7.
Čírtková, Ludmila: Pomoc obětem (a svědkům) trestných činů. Příručka pro pomáhající profese. Praha 2007.
Dufková, Ivana: Domácí násilí se zaměřením na problematiku obětí. Praha 2005.
Sedlák, Jiří: Domácí násilí stále rafinovanější. Universitas, revue Masarykovy univerzity v Brně 35, 2002, č. 4, s.9-14.
Sedlák, Jiří: Posuzování následků domácího násilí.XXI. Psychologické dny. "Svět žen a svět mužů. Polarita a vzájemné obohacování." Olomouc 9.- 11.9.2004. Sborník.
Sedlák, Jiří: Sociálně právní ochrana dětí v praxi, psychologické problémy domácího násilí. Násilí na dětech. Sb.:"Násilí nezná hranice, ale zanechává stopy." 2. národní a
1. středoevropská konference konaná pod záštitou veřejného ochránce práv. Praha, Humanitas-Profes, o.p.s. 2003, s. 91-96.
Sedlák, Jiří: Zátěže a stresy při domácím násilí. Psychologické dny 2002. "Kořeny a zakořenění.“ Sborník. Olomouc, Psychologický ústav AVČR a ČMPS, katedra psychologie FF UP v Olomouci 2003, s. 102-108.
Sedlák, Jiří, Kohoutek, Rudolf, Miloš Březina: Nové mýty o domácím násilí. Universitas 40, 2007, č. 3, s. 18-21.
Sedlák, Jiří, Kredátus, Jozef: Aktivity při řešení domácího násilí. Pedag. orientace 2004, č. 1, s. 22 - 29.
Sedlák, Jiří, Musilová, Marnit, Máderová, Lucie: Skryté formy nekvalitného fungovania rodín. Medzinárodná konferencia "Psychosociálné a zdravotné aspekty nekvality života. Prešov, Prešovská univerzita 2005. Zborník.
Válková, Jana: Mezinárodní příručka pomoci obětem o využití a aplikace deklarace OSN o základních principech spravedlnosti ohledně obětí trestných činů. Praha.
Voňková, Jiřina: Domácí násilí. Právní minimum pro lékaře. Praha 2004.
Trenčín 2007.
Komentáře
Přehled komentářů
hydroxychloroquine over the counter canada https://hydroxychloroquinex.com/
ggtqugvblnqi
(wohghn, 7. 5. 2022 8:21)hydroxyquine medication https://keys-chloroquineclinique.com/
walker pharmacy dgsolbvfdGranoahcpi
(FliekVed, 31. 5. 2021 3:34)where is cialis made https://krocialis.com/ - prices for cialis 5mg how long before sex cialis
gsaxzvofbldToorpBtjshibei
(BlodoAni, 26. 5. 2021 2:00)canadian pharmacy retin a https://pharmacyken.com/ - world best pharmacy online store reviews canadian 0nline pharmacy
geeahdToorpBtjshibew
(LaskSwa, 25. 5. 2021 23:20)buy cialis in cro https://ckacialis.com/ - 365 pills viagra cialis professional dapoxetine and cialis online
online pet pharmacy frbdcacldToorpBtjshibev
(JebgBlodo, 25. 5. 2021 3:41)best drugstore foundation for dry skin https://pharmacylo.com/ Extra Super Avana
generic cialis no prescription australia afhsdbcGranojyrnl
(RebfFliek, 22. 5. 2021 10:29)cialis price https://rcialisgl.com/ 36 hour cialis
viagra pro vs viagra fcsogsaxzvofbldToorpBtjshibem
(AnooBlodo, 21. 5. 2021 21:45)sweatpants viagra party https://llviagra.com/ - funny viagra comments viagra componentes quimicos
who makes tadalafil olgstnoegfdToorpBtjshibeu
(GtnbreOmy, 21. 5. 2021 16:01)is 20mg cialis equal to 100mg viagra https://jokviagra.com/ how to get viagra to work
Aricept frbdcacldToorpBtjshibeb
(JebgBlodo, 19. 5. 2021 17:25)Cardizem ER https://pharmacylo.com/ reputable canadian mail order pharmacies
Erythromycin fdvaefbfbldToorpBtjshibeo
(LebnBlodo, 19. 5. 2021 15:05)italian pharmacy online https://xlnpharmacy.com/ Nemasole
kadД±nlarda viagra fhwsbbolthdToorpBtjshibec
(FmrfBlodo, 15. 5. 2021 12:11)cialis buy online https://cialisee.com/ - cialis sample pack generic cipla cialis
Diltiazem fdvaefbfbldToorpBtjshibev
(LebnBlodo, 13. 5. 2021 23:28)legal online pharmacy https://xlnpharmacy.com/ Viagra Soft Tabs
are viagra and cialis covered by insurance fcsogsaxzvofbldToorpBtjshibeq
(AnooBlodo, 11. 5. 2021 3:46)viagra tomar 1/4 https://llviagra.com/ viagra prank dangerous
hart pharmacy dgsolbvfdGranoeonbr
(LbsoFliek, 9. 5. 2021 11:18)cialis usa https://ucialisdas.com/ cialis generic name
cialis canada org doc afhsdbcGranoohgma
(RebfFliek, 9. 5. 2021 11:02)overnight delivery cialis https://rcialisgl.com/ canada toronto cheap fase cialis
de cuantos miligramos viene la viagra fhwsbbolthdToorpBtjshibep
(FmrfBlodo, 8. 5. 2021 18:04)cialis low price https://cialisee.com/ best prices cialis
tadalafil canada online pharmacy hvdgeeahdToorpBtjshibel
(BbshLask, 3. 5. 2021 23:26)viagra and blood pressure https://loxviagra.com/ viagra tablet
cialis tadalafil 20 mg hvgeeahdToorpBtjshibep
(BbdfLask, 2. 5. 2021 23:17)ingredients in viagra https://gensitecil.com/ generic viagra cost
difference between levitra viagra fbdcacldToorpBtjshibes
(JbsdBlodo, 2. 5. 2021 14:16)Levitra Professional https://onlinecanda21.com/ board of pharmacy
mkpyiqybtbro
(iwratazb, 3. 7. 2022 8:17)