PREZENTACE 2 - seminář Nezvěstice
5. 4. 2012
Krajinný plán jako dokument pro zvyšování rozmanitosti krajiny a biodiverzity
Krajina, ve které žijeme, je pro nás jednou z nejdůležitějších hodnot. Je současně pamětí vývoje lidské společnosti, výrobním prostředkem, obydlím, zdrojem energie i surovin. Současně je však i nevyčerpatelným zdrojem emočních a estetických vjemů. Současně je nám i společným prostorem, ve kterém žijeme a který sdílíme se všemi ostatními obyvateli našeho kontinentu.
Vývoj krajiny v České republice ve 20. století byl poněkud odlišný od vývoje v ostatní Evropě. Přirozený vývoj byl totiž silně narušen politikou - nebyly respektovány původní vlastnické vztahy. Po roce 1948 došlo ke scelování pozemků bez respektování krajinných parametrů, a tím k rozsáhlé destrukci krajiny a zániku velké části jejích stabilizačních a kulturních prvků.
Komplexní pozemkové úpravy pak znamenají pro českou krajinu historickou šanci restrukturalizovat na základě opravdových potřeb soudobé společnosti.
V současném legislativním rámci je pro pozemkové úpravy závazným podkladem pouze Územní plán, který se však dosud krajinou dostatečně nezabývá a Územní systém ekologické stability, který však řeší především problémy biodiverzity.
Krajina je však podstatně složitější entitou a v rámci Evropské úmluvy o krajině, kterou Česká republika podepsala v roce 2004, je nutné se krajinou zabývat komplexně a hlavně v úzké spolupráci s jejími obyvateli a uživateli. Česká republika se podpisem této úmluvy zavázala krajinu právně uznat jako základní složku prostředí, ve kterém lidé žijí, jako výraz rozmanitosti jejich společného kulturního a přírodního dědictví a základ jejich identity.
V případě Spáleného Poříčí došlo k výjimečné spolupráci města Spálené Poříčí, projektantů Pozemkových úprav a projektantů plánu Obnovy krajiny. Výsledkem je návrh pozemkových úprav začleňující řadu informací z Plánu obnovy krajiny.
Krajina města Spálené Poříčí a okolních vesnic i osad je obdobná a zajímavá, podobně jako jiné podhorské krajiny typické pro Českou republiku. Jsou tu místa hodnotná, najdou se však i plochy poškozené a krajina obecná, každodenní. Je tu však něco navíc, čím se zdejší krajina od ostatních liší. Žijí zde lidé, kterým na krajině opravdu záleží, chtějí v ní zůstat žít, porozumět jí a průběžně aktivně vylepšovat. To byl hlavní důvod pro zpracování studie Obnova krajiny - tedy v době, kdy legislativa potřebné informace a podklady v podstatě dosud nevyžaduje.
Plán obnovy krajiny má několik částí, ze kterých je pro Pozemkové úpravy nejdůležitější část komplexu říční krajiny a soubor vybraných původních historických cest v krajině. Práce na plánu obnovy krajiny probíhaly formou úzké a zdokumentované spolupráce s veřejností.
- Člověk v krajině – obyvatelnost, průchodnost – okruhy (cyklo+pěší, kočárek), pocit pohody, výhledy. Definování skutečných potřeb obyvatel, hledání možnosti využít staré historické původní cesty, které se ve fragmentech dosud zachovaly. Definování vycházkových okruhů pro obyvatele mimo silniční síť. Zachování a podpora hodnotných výhledů. Návrhy laviček, obnova významných míst jako např. křížky, Boží muka, atd.
- Retence vody v krajině – přírodě blízká obnova vodních toků, zachování mokřadů, tvorba vsakovacích pásů, změna zemědělských kultur podél toků. Definování kontinua říční krajiny, stanovení šířky krajiny kolem toků k posílení jejich retenční a ekologická funkce.
- Kulturně-historické dědictví - historické cesty, historické struktury krajiny, křížky, kapličky, atd. Poznání historického vývoje území, zaniklé obce, archeologické naleziště, důležitá místa bývalých osídlení staveb, hospodářských i jiných objektů.
- Přírodní hodnoty - ÚSES, NATURA, EVL, mimolesní vegetace, významné stromy, mokřady a jiná cenná společenství. Definování důležitých ploch a objektů lokálního významu a snaha o přiblížení a napojení těchto ploch pro potřeby místních obyvatel.
- Zdroje místní energie – voda, vítr, dřevo, biomasa. Definování možností využití místních zdrojů energie. Tato část bude zpracována v následující etapě.
Další etapou prací bylo navázání spolupráce s projektanty Pozemkových úprav prvních katastrálních území, kde již probíhají Komplexní pozemkové úpravy. Jsou to části Spálené Poříčí, Hořehledy, Těnovice. Společným úsilím se podařilo včlenit velkou část prvků Krajinného plánu za úzké spolupráce s městem Spálené Poříčí. Město Spálené Poříčí mělo pro Krajinný plán předem připravenou územní rezervu, takže lze předpokládat, že část říční krajiny a historických cest, které město plánuje obnovit, zůstane v majetku města.
Závěr
Přístup města Spálené Poříčí k obnově krajiny je příkladný, v mnohém směru výjimečný a hodný následování.
Domnívám se, že podobný způsob plánování krajiny v pozemkových úpravách by se měl stát standardem a součástí legislativy. Krajinný plán by měl být organickou částí každého územního plánu jako jediného závazného dokumentu, který stanovuje zásady dalšího rozvoje území a je základním podkladem Plánu společných zařízení pozemkových úprav. Nová restrukturalizace krajiny na základě ochrany říční krajiny a obnovy historických cest ve spolupráci s veřejným plánováním je jedinou logickou cestou jak užívat a chránit krajinu v duchu Evropské úmluvy o krajině, k jejímuž dodržování jsme se zavázali.
Ochrana říční krajiny jako základního území ekologické stability – to je velký nedostatek současného plánování. Obnova původních historických cest pak znamená zachování paměti krajiny a využití jejího potenciálu ku prospěchu všech lidí.
Krajinný plán jako dokument pro zvyšování rozmanitosti krajiny a biodiverzity
Krajina, ve které žijeme, je pro nás jednou z nejdůležitějších hodnot. Je současně pamětí vývoje lidské společnosti, výrobním prostředkem, obydlím, zdrojem energie i surovin. Současně je však i nevyčerpatelným zdrojem emočních a estetických vjemů. Současně je nám i společným prostorem, ve kterém žijeme a který sdílíme se všemi ostatními obyvateli našeho kontinentu.
Vývoj krajiny v České republice ve 20. století byl poněkud odlišný od vývoje v ostatní Evropě. Přirozený vývoj byl totiž silně narušen politikou - nebyly respektovány původní vlastnické vztahy. Po roce 1948 došlo ke scelování pozemků bez respektování krajinných parametrů, a tím k rozsáhlé destrukci krajiny a zániku velké části jejích stabilizačních a kulturních prvků.
Komplexní pozemkové úpravy pak znamenají pro českou krajinu historickou šanci restrukturalizovat na základě opravdových potřeb soudobé společnosti.
V současném legislativním rámci je pro pozemkové úpravy závazným podkladem pouze Územní plán, který se však dosud krajinou dostatečně nezabývá a Územní systém ekologické stability, který však řeší především problémy biodiverzity.
Krajina je však podstatně složitější entitou a v rámci Evropské úmluvy o krajině, kterou Česká republika podepsala v roce 2004, je nutné se krajinou zabývat komplexně a hlavně v úzké spolupráci s jejími obyvateli a uživateli. Česká republika se podpisem této úmluvy zavázala krajinu právně uznat jako základní složku prostředí, ve kterém lidé žijí, jako výraz rozmanitosti jejich společného kulturního a přírodního dědictví a základ jejich identity.
V případě Spáleného Poříčí došlo k výjimečné spolupráci města Spálené Poříčí, projektantů Pozemkových úprav a projektantů plánu Obnovy krajiny. Výsledkem je návrh pozemkových úprav začleňující řadu informací z Plánu obnovy krajiny.
Krajina města Spálené Poříčí a okolních vesnic i osad je obdobná a zajímavá, podobně jako jiné podhorské krajiny typické pro Českou republiku. Jsou tu místa hodnotná, najdou se však i plochy poškozené a krajina obecná, každodenní. Je tu však něco navíc, čím se zdejší krajina od ostatních liší. Žijí zde lidé, kterým na krajině opravdu záleží, chtějí v ní zůstat žít, porozumět jí a průběžně aktivně vylepšovat. To byl hlavní důvod pro zpracování studie Obnova krajiny - tedy v době, kdy legislativa potřebné informace a podklady v podstatě dosud nevyžaduje.
Plán obnovy krajiny má několik částí, ze kterých je pro Pozemkové úpravy nejdůležitější část komplexu říční krajiny a soubor vybraných původních historických cest v krajině. Práce na plánu obnovy krajiny probíhaly formou úzké a zdokumentované spolupráce s veřejností.
- Člověk v krajině – obyvatelnost, průchodnost – okruhy (cyklo+pěší, kočárek), pocit pohody, výhledy. Definování skutečných potřeb obyvatel, hledání možnosti využít staré historické původní cesty, které se ve fragmentech dosud zachovaly. Definování vycházkových okruhů pro obyvatele mimo silniční síť. Zachování a podpora hodnotných výhledů. Návrhy laviček, obnova významných míst jako např. křížky, Boží muka, atd.
- Retence vody v krajině – přírodě blízká obnova vodních toků, zachování mokřadů, tvorba vsakovacích pásů, změna zemědělských kultur podél toků. Definování kontinua říční krajiny, stanovení šířky krajiny kolem toků k posílení jejich retenční a ekologická funkce.
- Kulturně-historické dědictví - historické cesty, historické struktury krajiny, křížky, kapličky, atd. Poznání historického vývoje území, zaniklé obce, archeologické naleziště, důležitá místa bývalých osídlení staveb, hospodářských i jiných objektů.
- Přírodní hodnoty - ÚSES, NATURA, EVL, mimolesní vegetace, významné stromy, mokřady a jiná cenná společenství. Definování důležitých ploch a objektů lokálního významu a snaha o přiblížení a napojení těchto ploch pro potřeby místních obyvatel.
- Zdroje místní energie – voda, vítr, dřevo, biomasa. Definování možností využití místních zdrojů energie. Tato část bude zpracována v následující etapě.
Další etapou prací bylo navázání spolupráce s projektanty Pozemkových úprav prvních katastrálních území, kde již probíhají Komplexní pozemkové úpravy. Jsou to části Spálené Poříčí, Hořehledy, Těnovice. Společným úsilím se podařilo včlenit velkou část prvků Krajinného plánu za úzké spolupráce s městem Spálené Poříčí. Město Spálené Poříčí mělo pro Krajinný plán předem připravenou územní rezervu, takže lze předpokládat, že část říční krajiny a historických cest, které město plánuje obnovit, zůstane v majetku města.
Závěr
Přístup města Spálené Poříčí k obnově krajiny je příkladný, v mnohém směru výjimečný a hodný následování.
Domnívám se, že podobný způsob plánování krajiny v pozemkových úpravách by se měl stát standardem a součástí legislativy. Krajinný plán by měl být organickou částí každého územního plánu jako jediného závazného dokumentu, který stanovuje zásady dalšího rozvoje území a je základním podkladem Plánu společných zařízení pozemkových úprav. Nová restrukturalizace krajiny na základě ochrany říční krajiny a obnovy historických cest ve spolupráci s veřejným plánováním je jedinou logickou cestou jak užívat a chránit krajinu v duchu Evropské úmluvy o krajině, k jejímuž dodržování jsme se zavázali.
Ochrana říční krajiny jako základního území ekologické stability – to je velký nedostatek současného plánování. Obnova původních historických cest pak znamená zachování paměti krajiny a využití jejího potenciálu ku prospěchu všech lidí.
Náhledy fotografií ze složky Program rozvoje venkova