Druhá část
RV ČSV, OO ČSV, spřátelné organizace, akce...
Letní tábor 2012 Včelařského kroužku mládeže Velké Hamry
Mladí včelaři z Včelařského kroužku mládeže Velké Hamry (VKM VH) se zúčastnili 1. – 7. srpna včelařského letního tábora. Tábora se zúčastnilo celkem 9 včelaříků z Velkých Hamrů a Nového Města pod Smrkem. Tábor se konal ve Zlínském kraji a kroužek byl ubytovaný ve městě Holešov v těsné blízkosti koupaliště.
Odjezd byl ve středu ráno. První návštěva u včelaře byla ve Skaličce (cca 15 km od Brna), kde nás Michal Počuch přivítal na svojí včelnici, provedl po místní včelařské stezce a vyslechli jsme si neobyčejně zajímavou přednášku o původcích medovicového (lesního) medu s praktickou ukázkou. S velikou vděčností jsme přijali nabídku na nocleh v chatě na jeho včelnici. Včelaříci byli nadšeni z dobrodružného spaní „přímo mezi úly“. Ráno na probouzející se včelnici bylo pro všechny okouzlující.
Druhý den naše cesta pokračovala směr Želechovice u Zlína. V Želechovicích na nás již čekal přítel Jiří Kalenda, který se nám stal skvělým průvodcem na další dva dny.
První včelařské zastavení na Zlínsku bylo u přítele Jaroslava Háby v Pasekách za Hájem. Všechny nás vřele přivítal na svojí včelí farmě. Včelaříci byli uchváceni z jeho přístupu a perfektních ukázek včelařských postupů. Ukázal včelaříkům chov matek v oplodňáčcích, praktické užívání plemenáčů, způsoby krmení a podněcování včelstev, přidávání matek do včelstva a na závěr trubcokladné včelstvo. Výklad přítele Háby včelaříky nadchnul tak, že i nejmenší účastník (3 roky) se s dýmákem aktivně účastnil prohlídky včel.
Z Pasek za Hájem jsme se přesunuli do Lipských Pasek, kde v nádherném prostředí Bukových hor přítel Kalenda připravil pohoštění na své včelnici. Paní domu nás přivítala tvarohovými buchtami, které každému vzaly řeč do doby, než byla mísa prázdná. Tady se včelaříci setkali s hokejistou Michalem Jordánem, který byl kapitánem týmu na Mistrovství světa juniorů 2010, vyslechli si poutavou přednášku o historii včelařství a den zakončili opékáním buřtů.
Třetí den začal na včelnici přítele Evžena Babíka nedaleko vodní nádrže Slušovice. Přítel Babík pro včelaříky připravil senzační přednášku zaměřenou na chov zdravých včelstev a péči o ně. Všichni byli nadšeni z praktické ukázky kontroly trubčiny, zda je napadena kleštíkem Varroa Destructor. Trubčina byla prozkoumána s takovou důkladností a zaujetím, že nezůstal přehlídnutý jediný brouk.
Po obědě jsme navštívili zemědělskou farmu Leopolda Kunora, kde jsme viděli na vlastní oči, jak se lama brání pliváním. Další zastávkou byl včelín přítelkyně Věry Mikšíkové v Lipských Pasekách. Od Věry Mikšíkové jsme dojeli k příteli Antonínu Ševcovi, který nás pohostil a osvěžil medovou limonádou. Velice pěkná byla ukázka včelnice a dílny, kde si vyrábí vše potřebné ke včelaření. Následoval přesun do Hrobic, kde nám přítel Josef Košárek ukázal svůj včelín a pohovořil o různých pylo- a nektarodárných dřevinách – převážně vrbách. Tento nabitý den jsme zakončili v Kašavě u předsedy ZO ČSV Lukov přítele Josefa Fuksy při prohlídce a diskuzi na jeho včelnici.
Čtvrtý den začal prohlídkou včelí farmy Říha, kde včelaříci viděli výrobu mezistěn na lisu firmy Lankoff a obdrželi tyto mezistěny jako dar pro svůj kroužek. Dále jsme debatovali o přípravku Apicukr pro krmení včelstev. Od Medového obchůdku cesta vedla na včelnici u vesnice Přílepy, kde nám přítel Michal Říha při přednášce představil svoji vizi na industrializaci včelařství. Jeho záměr je vskutku revoluční. Až jeho fotka bude na titulní stránce časopisu Forbes, budeme vědět, že jsme byli u toho, když začínal. Odpoledne bylo zaplněné návštěvou kovárny u Holešovského zámku a prohlídkou výstavy 110 let včelaření na Holešovsku.
Pátý den nás přivítal přítel Antonín Váhala (AVOS Mštěnovice), který krom včelařské dřevovýroby také chová včely. Přítel Váhala včelaříkům představil a se zasvěceným výkladem prakticky předvedl používání varroa dna, plemenáče, rojáčku, různých druhů krmítek, proskleného úlu a dokonce i košnici. Prohlídka jeho včelnice byla perfektní zážitek. Jeho přijetí bylo skvělé a to i přes to, že se mělo jednat jen o administrativní zastávku na 2 minuty, která se díky němu změnila na dvouhodinový výklad.
Odpoledne jsme navštívili Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Zde jsme prošli Dřevěné městečko, Mlýnskou dolinu a Valašskou Dědinu. Všechny členy samozřejmě nejvíc zajímalo včelaření na Valašsku, o kterém jsme si mohli udělat dobrý obrázek z velké řady vystavených úlů.
Šestý den byl pěší výlet do nedalekých Rymic, kde se nachází areál památek lidového stavitelství východní Hané. Odpoledne se včelaříci koupali na sousedním koupališti – ostatně jako každý den po návratu do Holešova.
Sedmý den ráno po úklidu následoval odjezd domů.
Všem, kteří nás při našem včelařském putování vlídně přijali a věnovali nám svůj čas, tímto velice děkujeme a patří jim náš vděk.
Za včelařský kroužek mládeže Velké Hamry
Jaroslav Těhník
Včelařská neděle v Mestečku u Púchova
Včelařská neděle v Mestečku u Púchova se konala 5. srpna 2012, kde proběhlo regionální vyhodnocení medu Trenčínského kraje. V rámci tohoto dne probíhají přednášky, včelařský jarmark a setkání včelařů z obou stran Česko Slovenské hranice. V loňském roce (to je v roce 2011) hodnotili 61 vzorků medu a v letošním roce pouze 19 vzorků. Počasí, které ovlivnilo letošní sklizeň medu, bylo obdobné jako u nás. Tady je vidět, že stejné problémy s medem byly jak na naší moravské straně hranice, tak i na slovenské straně Bílých Karpat.
Po slavnostním zahájení proběhlo vyhodnocení jednotlivých včelařů za práci ve SZV, dále přijímání nových členů do včelařského cechu a na závěr byly vyhodnoceny jednotlivé druhy medu Trenčínského kraje.
Ing. Jiří Kalenda
Ostravská výstava ŽIVOT NA ZAHRADĚ
O víkendu 5. – 7. října 2012 se konala výstava v Ostravě na Černé louce – Život na zahradě 2012, kde součástí této výstavy byla taktéž regionální včelařská výstava. V programu výstavy bylo předávání zlatých a stříbrných medailí v hodnocení Český med.
Šance pro včely
Na včelařské výstavě 6. 10. 2012 v Ostravě proběhlo 2. setkání příznivců hnutí Šance pro včely otevřené veřejnosti. Byly představeny zásady hnutí a předneseny příspěvky o léčení kyselinou mravenčí, o přirozené stavbě, o zootechnických postupech proti kleštíkovi a o problematice varroatolerance.
Uveřejňujeme výzvu na nepřetržité a trvalé školení a vzdělávání včelařů,
při kterém se i oni aktivně podílejí na vzdělávání diskuzí a svými příspěvky.
Účastník alespoň částečně včelaří:
- na medných zásobách
- bez mezistěn
- bez neúměrné zátěže chemickými přípravky (Varroa d.)
- s přihlédnutím k přirozeným dispozicím včelstev
- vzorem včelstvo v přírodě
Cílem je praktikovat, ověřovat alternativní přístupy v různých podmínkách, sebevzdělávat se a dále šířit tyto myšlenky mezi včelaře i nevčelařskou veřejnost.
Sdružení účastníků si nečiní nárok konkurovat jakémukoliv jinému včelařskému subjektu, ale chce se stát platformou napříč všemi včelařskými seskupeními postavenou pouze na výše citovaném alternativním přístupu.
Účastníci by se po určité době, na základě přínosu pro celek stávali členy klubu ŠANCE PRO VČELY, členy s vlivem na další rozvoj projektu.
Výstupy:
- společná setkání,
- ověřování různých zootechnických postupů v různých podmínkách,
- písemné materiály rozesílané elektronicky účastníkům.
Výsledky práce jsou zveřejňovány na vlastním webu s možností umístění do včelařských i nevčelařských periodik.
Klub ŠANCE PRO VČELY má vlastní závazný etický kodex ve vztahu k včelám, členům i veřejnosti. Za příznivce považujeme ty, kteří souhlasí alespoň s částí těchto tezí.
Karviná 28. 3. 2012
Ing. Leoš Dvorský, Mgr. Václav Sciskala
Co jsem se dozvěděl na konferenci Věda a výzkum včelařské praxi?
Jedním slovem: hodně…, a byla skvělá…
Konferenci Věda a výzkum včelařské praxi uspořádaly vlastně společně tři subjekty,Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Centrum regionu Haná pro biotechnický a zemědělský výzkum a Mendlova společnost pro včelařský výzkum. Uspořádaly ji 20. Října 2012 v areálu Přírodovědní fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
V případě Mendlovy společnosti, která vše zhruba před rokem navrhla a poté vymyslela, odborně připravila a po této stránce také garantovala, je to vlastně jakási povinnost, neb jde o občanské sdružení, které má výzkum v oblasti apidologie přímo v názvu i v programu. A pokud hovoříme o výzkumu, pak také samozřejmě musíme hovořit i o jeho prezentaci včelařské veřejnosti, která jeho výsledky bude využívat. To je ten kruh, jenž má svou neúprosnou logiku.
Ostatně nešlo o první počin, již minulý rok jsem se zúčastnil velice úspěšné a přínosné konference Včelařský výzkum v době J. G. Mendela a dnes, kterou MSVV uspořádala v říjnu roku 2011 v Brně.
Letošní konference byla trochu jiná: jednak ji organizátoři do vínku dali širší tematické rozpětí, které se pokusilo zahrnout široké spektrum témat apidologického výzkumu. To ale nebylo celé: jednalo se totiž především o témata, která mají nějakou souvislost s vlastní včelařskou praxí. Nehlásal to jen název konference, bylo tomu tak i přímo při přednáškách i cenných diskuzích k nim. Bylo to nejen logické, nýbrž i po výtce dobré řešení. Vždyť kolik takových témat a problémů musí dnes řešit včelař (a tím je myšlen chovatel, nikoliv držitel včel) ve své každodenní praxi? Po této stránce (ale nejen po ní, jak se níže pokusíme ukázat) byla tato konference, jak doufáme, přínosná pro všechny její účastníky. V této chvíli a na této ploše dost dobře nelze vše podrobně rekapitulovat, přijměte, tak trochu s omluvou, jen stručnou zprávu.
Úvodní slovo
Konferenci moderoval předseda PSNV-CZ MVDr. Zdeněk Klíma. Přivítal účastníky, poděkoval za spoustu odvedené práce Mgr. Jiřímu Danihlikovi, jenž nesl hlavní tíži prací spojených s organizací konference, kterou vymyslel, zorganizoval a uspořádal… Připomněl, že letos si připomínáme 190 let od narození J. G. Mendela, jenž navíc v Olomouci také studoval. Což byl samozřejmě skvělý přechod k představení Mendlovy společnosti, která si jméno tohoto vynikajícího vědce a také včelaře vypůjčila do svého názvu zcela logicky a záměrně.
A poté hned předal slovo prof. Ivo Frébortovi, současnému řediteli Centra Haná, který ve velice zajímavém výkladu Centrum představil a ukázal na řadu vědeckých úspěchů a ocenění, kterých tento nedávno vzniklý subjekt dosáhl.
Mor a jeho diagnostika
A pak už se rozběhl program konference. O způsobech diagnostiky moru včelího plodu ve Státním veterinárním ústavu v Olomouci velice zajímavě promluvil MVDr. J. Bzdil. Pro nás včelaře bylo moc poučné dozvědět se o možnostech nejmodernějších metod diagnostiky, které jsou nejen rychlé, ale také velice přesné. A bohužel také dosti drahé… Vše navíc dobře korespondovalo s pozdějšími příspěvky o moru, viz níže…
Viry a jak na ně
Vzácný host ze Švédské zemědělské univerzity v Uppsale a proslulý apidolog Joachim Rodrigues de Miranda si zvolil téma, které doslova hýbe včelařským světem. Šlo totiž o včelí virózy. V brilantním vystoupení popsal, nastínil jejich rozšíření o jejich vzniku a mechanismu přenosu a zmínil také možnosti, jak s nimi bojovat. V podstatě je to zdánlivě jednoduché: znát svého nepřítele… a pak pracovat a pracovat a …. Samozřejmě také došlo na velice zajímavý příběh pokusu, který stále probíhá na ostrově Gottland na tamní včelstva a jejich způsob přežívání s roztočem.
Kyselina mravenčí a trávicí trakt včely
MVDr. Z. Klíma poté referoval o velice zajímavém pokusu, který prováděl spolu s kolegyní E. Babincovou. Zabývali se vlivem kyseliny mravenčí na výstelku mesentronu včel. Jestliže je totiž kyselina mravenčí látkou s poměrně razantním účinkem na roztoče Varroa destruktor, pak je logické se také ptát, jaké jsou její účinky na včely. Proběhl proto sofistikovaný pokus s vysokými dávkami kyseliny mravenčí na celá včelstva i na vzorky včel a následně jeho vyhodnocení pomocí nejmodernější diagnostické techniky. S výsledkem je, že za pomocí histologického vyšetření preparátů mesenteriu takto ošetřených včel nebylo možno prokázat negativní účinky použitého odpařování kyseliny mravenčí v koncentraci 65%. Viditelné poškození buněk mesenteriu prostě nebylo zjištěno. Což samozřejmě neznamená tvrdit, že ošetření včelstev v rámci tlumení varroázy za pomocí kyseliny mravenčí nemá na včely žádný negativní účinek. Tento pokus byl jaksi prvním krokem, těch kroků však bude muset být víc a bude třeba komplexně posoudit více faktorů. Kromě dalšího prověření poškození trávicího traktu včel se nabízí zejména posouzení úrovně probiotické mikroflóry jejich trávicího traktu při takových pokusech.
Část těchto pokusů již byla vykonána ve spolupráci s MVDr. Soňou Dubnou, Ph.D., a to s výsledky velice nadějnými, jak se ukázalo v pozdější diskusi.
Probiotika
To se ale dostáváme k dalšímu tématu, jímž byly probiotické bakterie a jejich význam pro zdraví včel. O tomhle tématu referovala již zmíněná MVDr. Soňa Dubná, Ph.D., jež se věnuje výzkumu v tomto oboru již delší dobu. Probiotické bakterie nejen hrají důležitou roli v životě a zdraví včel, ale konkrétně mohou včelám pomáhat v boji s takovými nemocemi, jako je například mor včelího plodu. Dr. Dubná ukázala výsledky pokusů, při nichž laktobacily moru vzdorovaly, a představila také několik nově objevených laktobacilů. A protože se programově věnuje i uvádění výsledků výzkumu do praxe, nabídla i několik možností z tohoto soudku, např. Pergu s medem, tedy pyl fermentovaný za pomocí bakterií mléčného kvašení tak, aby jej lidský organismus byl schopen využít tak, jako organismus včel, tedy se všemi dobrými efekty.
Jak včely tvoří medné zásoby?
V dalším tématu se věnoval ing. Květoslav Čermák sběru potravy a tvorbě medných zásob včelami. Je totiž nanejvýš dobré pochopit biologickou podstatu sběru potravy včelami, která se řídí velmi sofistikovanou strategií včelstva jako celku. To vše samozřejmě v souvislosti s dalšími činnostmi včelstva, zejména s plodováním jednotlivých ekotypů. Je to jakýsi tavicí kotlík, v němž se děje spousta zajímavých věcí. A navíc do toho vstupují ještě faktory typu rozličných nemocí…
Samotářky a čmeláci
Dalším tématem byly samotářské včely a čmeláci. A také jejich využívání k opylování rostlin. Tohoto tématu se ujal Doc. Vladimír Ptáček. Ve strhující přednášce, plné unikátních záběrů, ukázal různé druhy samotářek i čmeláků, přiblížil jejich způsob života a rozmnožování a to, jak opylují rostliny a jak se toho dá hospodářsky využít. A to nejen v tuzemsku, neboť tohle téma je stále aktuální v mnoha zemích světa. O tom by třeba mohli vyprávět producenti osiva vojtěšky v Kanadě či v USA. Že ani u nás nejsme nijak pozadu, dosvědčují výsledky Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku u Brna.
Jak jsou na tom kolegové ve Švédsku?
J. R. de Miranda vystoupil ještě jednou, a to s vynikajícím shrnutím včelaření ve Švédsku. Pro nás Středoevropany to bylo moc zajímavé téma. Dozvěděli jsme se cenné poznatky o charakteru počasí a snůšky na dalekém severu, o plemenech, která chovají, o chovu matek, o nákazové situaci a o boji s nemocemi. Ve Švédsku v podstatě nikdo nikomu nic nenařizuje, vše probíhá na bázi doporučení a chovatel sám je zodpovědný za své včely i za to, že nekomplikuje situaci svým kolegům v sousedství. Výzkum týmu, v němž J. R. de Miranda pracuje, však dává švédským včelařům solidní zázemí zejména tím, že se soustřeďuje na aktuální témata a své výsledky pravidelně publikuje. Zajímavé byly také informace o druzích a aktuálních cenách medu.
Matku novou přijati…
Přijímáním matek, a to zejména cizích, se ve svém příspěvku věnoval ing. Antonín Přidal, Ph.D.Charakterizoval základní tradovaná pravidla, za nichž včelstvo přijímá novou matku, ale zároveň uvedl a podrobně popsal několik případů, kdy byla tato tradovaná pravidla jaksi postavena na hlavu, neboť včelstvo přijalo matku i tehdy, kdy svou matku mělo. Vedlo jej to k závěru, že někdy může včelstvo přijmout matku i tehdy, není-li osiřelé. A k úvahám, jak s tímto zjištěním dále pracovat. V tomto zajímavém tématu bude třeba ještě vykonat spoustu práce ve výzkumu složení a fungování mateřského feromonu i fungování chemoreceptorů dělnic. Což bude nepochybně zajímavá práce.
Oplozovací stanoviště a čistota chovu
Ing. Pavel Cimala se ve svém příspěvku nazvaném Vliv oplozovacího stanoviště na čistotu chovudotkl tématu, které je stále a velice aktuální pro všechny certifikované chovatele matek. Na příkladu vlastního chovu demonstroval, jak je v našich podmínkách obtížné, a vlastně prakticky nemožné, najít stanoviště bez kontaktu se včelami z chovu jiných včelařů; nezbývá, než aby se chovatel s okolními včelaři nějak domluvil a dohodl. Protože však jde také o komerční záměr a jisté formy svobody v rozhodování jednotlivých včelařů, jsou takové dohody někdy hodně složité.
Konference Eurbee v Halle
Mgr. Jiří Danihlík podal velice přehlednou zprávu o na počátku září konané konferenci Eurbee, která byla tentokrát u sousedů v německém Halle. Na konferenci participovalo více než 300 účastníků a jednalo se v 9 sekcích. Tato konference vždy přináší zajímavou možnost srovnání výsledků nejnovějšího apidologického výzkumu, což je důležité zejména v době, kdy vlastně celý svět řeší téma hromadných úhynů včel, viróz a oslabení jejich imunity. J. Danihlík právě z tohoto důvodu upozornil na některé přednesené referáty v sekci nazvané Patologie, na níž se jednalo o vlivu včelích patogenů a jejich kombinaci na zdraví včel., o stále více hrozících problémech s pesticidy a také o imunitě včel. Sborník z konference lze nalézt na adrese www.eurbee.org.
Drobné příspěvky
Po sérii hlavních referátů následovala část s drobnými zprávami přihlášených účastníků, která se nakonec ukázala být velmi bohatou a cennou.
Květoslav Čermák seznámil přítomné s řadou cenných poznatků týkajících se moru včelího plodu.
Moderním poznatkům o biologii téhož onemocnění se věnoval i Antonín Přidal ve své zprávě o pokusu zástupců MSVV aplikovat poznatky do legislativy řídící státní veterinární dozor. Účastníci konference se tak mohli dozvědět, jaké množství práce v té věci bylo vykonáno, ale také (a bohužel) to, jak těžké je porazit stereotyp letitého a kostnatého stroje.
Zdeněk Klíma poté stručně referoval o schválení klinické studie, která by měla po dobu 4 let ověřit možnosti ošetřování včelstev proti varroóze bez použití syntetických akaricidů.
Host ze Slovenska, kolegyně RNDr. Miriam Filipová (Štátny veterinárny a potravinový ústav Dolný Kubín) informovala o Programu dohledu nad zdravotní situací v chovech včel ve Slovenské republice. To je zajímavý projekt, jenž se uskutečňuje ve většině evropských zemí. S výjimkou ČR, která se k němu (zřejmě z finančních důvodů), žel, nepřipojila…
Další host ze Slovenska, Pavel Kantík, představil zajímavý program optimalizace investičního rozhodování pomocí modelové techniky ve včelařství, předložil model analýzy jednotlivých vstupů a jejich vliv na cenu jednotlivých produktů.
Vše pak uzavřel Jakub Dolínek z Pokusného včelína Skřivánek (VÚVč, s.r.o.) velice zajímavou prezentací smyvu včel přímo v terénu. Jednoduchá, promyšlená a velice inspirativní metoda k okamžitému zjištění počtu roztočů ve vzorku včel i na stanovištích bez vody a lektány… Co bylo také zajímavé: jak na zjištěné výsledky reagoval. A také praxe v jiných zemích (Kanada).
Ještě je třeba zmínit dvě praktické novinky:
Závěrem jen pár slov: konference se vydařila, pokryla řadu velice aktuálních témat. Referáty byly velice přínosné a cenné. Tento prostor navíc nedovoluje pustit se do rozboru diskuse k jednotlivým tématům, která byla rovněž moc zajímavá. Aby také ne: ptali se lidé zasvěcení a odpovídali odborníci na slovo vzatí…
Další ještě nepominutelná věc: bylo fajn, že jsme se mohli zase po dlouhém čase setkat a pohovořit. O čem asi…
Dodatek: zajímavá diskuse o konferenci se rozvinula na Včelařském fóru.
Z materiálu uvedeného v e-Věstníku PSNV č.20/2012, jehož byl autorem J. Matl (str. 4 – 7) upravil účastník konference ing. Jiří Kalenda
Z konference podrobněji
Mendelova společnost pro včelařský výzkum pořádala v sobotu 20. 10. 2012 v Olomouci konferenci „Věda a výzkum včelařské praxi“, kde byl hlavním hostem této konference Dr. Joachim Rodrigues de Miranda ze švédské univerzity v Uppsale.
Konference jsem se zúčastnil a předkládám Vám prezentaci této přenášky z materiálů konference (str. 8 – 12).
Dr. Joachim Rodriguez de Miranda (Švédsko)
Department of Ecology, Swedish University of Agricultaral Sciences, Uppsala, 750 07, Sweden
Je součástí výzkumné skupiny pracující na univerzitě v Uppsale v celosvětově známém týmu profesora Ingemara Friese. Výzkumná skupina se zabývá především včelími patogeny – virózami, bakteriálními a houbovými nákazami a samozřejmě i varroázou.
Zkoumá hlavně včelí viry, především jejich genetické dispozice a variabilitu mezi jednotlivými kmeny virů. V poslední době se zabývá především patologií viru deformovaných křídel (DWV) v souvislosti s roztočem Varroa destructor. Zda je přenos přes roztoče zapříčiněn vysokou koncentrací virů v kombinaci s různými cestami přenosu nebo jde o genetickou adaptaci viru k jeho šíření přes kleštíka. Dále se zabývá otázkami vlivu samotné virové infekce na molekulární a sociální imunitní systém včel nebo v součinnosti s jinými chorobami. V poslední době vyhledává geny včel, které by mohly být zodpovědné za rezistenci k DWV. Také se zabývá vývojem a optimalizací metod detekce včelích patogenů v laboratoři i na včelnici.
Vliv viróz – jak škodí a jak je můžeme řešit
Včely, stejně jako ostatní živé organismy, trpí mnoha virovým onemocněními. Mnoho včelích viróz bylo objeveno v sedmdesátých letech minulého století, tehdy však byly vcelku neškodné. Epidemie viróz byly přechodné a náhodné, takže včelstva nebyla příliš ohrožena. Tato koexistence včel a viróz byla za posledních 30 let narušena varroázou i změnou způsobu včelaření. Zde se podíváme na vzájemný vztah včel a jejich virů, jak mohou virózy včelstva ovlivňovat a jak můžeme snížit vliv viróz na včelstva.
Charakteristika
Viry mohou přežít jen díky svému přenosu na hostitele. Samotný přenos nemusí nutně znamenat propuknutí klinického stádia virózy. Smrt nebo vážnější onemocnění hostitele je pro virus nevýhodné nebo doslova sebevražedné, protože pak nemusí dojít k jeho přenosu na dalšího hostitele kvůli úmrtí původního hostitelského organismu. Z virózy samozřejmě profituje virus samotný, protože je zajištěn jeho přenos na dalšího hostitele (podobně jako kýchání při rýmě).
Obrázek popisuje různé množné cesty přenosu viru, ty mohou být rozděleny do několika skupin:
- orofekální přenos (skrz potravu, fekálie, zeleně)
- sexuální přenos
- kontaktní přenos
- přenos přes parazita
Tabulka ukazuje
- hlavní přenosové cesty pro každý z virů
- spojení s jinými parazity
- vývojová stádia infikovaných nebo nemocných jedinců
- výskyt v sezóně
Orofekální a kontaktní přenosy jsou relativně neškodné, protože pro propuknutí infekce je potřeba vysokého množství virionů. Přenos skrz roztoče je naopak vysoce efektivní, tento přenos vede k tvorbě vysoké koncentrace virionů v tělech nakažených včel. Takové včely jsou pak více infekční pro své okolí, protože mohou šířit viry dalšími přenosovými cestami. Vzájemné doplňování jednotlivých způsobů přenosu virů se může snadno zvrhnout v epidemii virózy ve včelstvu. Protože jsou dospělé včely v centru všech přenosových cest, je jejich zdraví kvůli jejich mnoha interakcím s okolím a velkou mobilitou na určitém území klíčové k potlačení virových nákaz a přerušení různých cest přenosu virů mezi včelami i včelstvy.
Jak včelstvo zkolabuje na virózu
Pro virózami napadená včelstva je typické rychlé slábnutí projevující se vysokou úmrtností larev a dospělých včelstev, které nejsou nahrazovány novými generacemi tak rychle, jak by bylo potřeba. Slábnutí včelstva nemusí být samozřejmě nutně způsobena virózou. Může se odehrávat po dlouhé plodové pauze v zimním období, kdy ještě staré včely nejsou nahrazeny mladými. V tomto období mohou virózy urychlit kolaps slabšího včelstva, avšak nemusí být primární příčinou. Kvalita přezimování je závislá na kondici zimní generace včel, která se líhne během podletí a podzimu předchozího roku. Jarní rozvoj je také závislý na snůškových podmínkách na stanovišti.
Zvládnutí viróz
Co by mělo být učiněno k minimalizaci případného rychlého šíření viróz? Hlavním zdrojem nákazy jsou samotné včely. Právě v důsledku celosvětového obchodu se včelami a včelími produkty jsou nyní včelí patogeny rozšířeny po celém světě. I když se nákazová situace může zásadně lišit mezi jednotlivými zeměmi vlivem rozdílného způsobu včelaření a různých klimatických podmínek, máme v podstatě dvě možnosti řešení nákazové situace:
- minimalizace přenosu viróz
- snížení množství virionů ve včelstvu
Obě možnosti se vzájemně překrývají: se snižujícím se množstvím virionů klesá i možnost přenosu nákazy.
Snížení rizika přenosů viróz
Snížit riziko přenosu viróz mezi včelstvy lze oddělením infekčního materiálu od neinfekčního. Důležité je nekontaminovat infekčním materiálem sperma trubců, oddělky, včelstva i matky (například spojení nemocného a zdravého včelstva, smíchání spermatu nemocného a zdravého trubce atd.). Menší riziko představuje včelařské vybavení, jako jsou úly, plásty, potřeby k vytáčení medu atd. K minimalizaci přenosu je zásadní správná organizace práce.
Ošetřování včelstev
Z hlediska rizika přenosu chorob je velice praktické vytvářet včelnice s 5 až 20 včelstvy. Umístění včelnic několik kilometrů od sebe (dál než doletová dráha včel) zabezpečuje přirozenou karanténu, které bychom měli podřídit co nejmenší záměnu včel a materiálu mezi stanovišti. Rozdělení snůškových oblastí mezi malé včelnice je třeba upřednostnit před menším počtem velkých včelnic z hlediska prevence nemocí.
Znej své nepřátele
Pravidelné kontroly včelstev spolu s podrobnou znalostí jednotlivých příznaků onemocnění (viróz) jsou základní podmínkou pro brzké určení případného problému. Včelstva, která se vyvíjejí v jarních měsících pomaleji, než by se dalo očekávat, anebo která nejsou schopna dobrého medného výkonu v sezóně, jsou podezřelá, zrovna tak jako mezerovitý plod, jenž může být známkou odstraňování nemocného plodu. Z podezřelých včelstev mohou být odebrány vzorky a zaslány do laboratoře k testování. Případně je možné využít diagnostických setů přímo na včelnici. Nemocná včelstva by měla být převezena na izolované stanoviště a chráněna před vyloupením zdravými včelstvy.
Pohlavní přenos
Vertikální přenos viróz z trubců na panušky (mladé neoplodněné matky) je často využívaná přenosová cesta virů, protože umožňuje šíření na velké vzdálenosti a šíření mezi včelstvy a účinně infikuje celá včelstva přes vajíčka kladená infikovanou matkou. Toto riziko lze eliminovat výběrem spermatu nebo trubců anebo prvního potomstva nově spářených matek podle výskytu nemoci.
Funkční včelařské spolky
Možná trochu nečekaný, ale za to významný, faktor ve snižování rizika přenosu chorob je dobře fungující včelařská organizace. Zdravotní stav jedné včelnice částečně závisí i na sousedních včelnicích. Aktivní organizace pořádající vzdělávací semináře a spolupracující se včelaři má pozitivní vliv na zdraví svých včelstev.
Snižování zdrojů chorob
Tato část se obecně zaměřuje na zdraví včel a metody přerušení hlavních cest přenosu virů mezi včelami a včelstvy.
Metody prevence
Viry jsou příležitostné, jelikož využívají především stresová období včelstev ve svůj prospěch. Jako první možné řešení se nabízí chovat vyrovnaná zdravá včelstva a vyvarovat se jejich vystavování stresovým faktorům. Tato odborná rada v podstatě znamená zabezpečit včelstvům dlouhodobý zdroj snůšky s minimálními výkyvy, dbát na kvalitu matek a zajistit dostatečný prostor i větrání v úlu. Stejně jako jiné preventivní činnosti (cvičení, čištění zubů nebo výměna oleje auta) jsou zmíněné rady naprosto běžně, ale ne vždy dodržované. Tato obecně známá opatření mají ovšem dlouhodobý vliv na zdraví včel a navíc s nízkými náklady.
Narušení cesty přenosu
Další možností, jak zabránit šíření virů, je zabránění přenosům v samostatném včelstvu. K tomu je nutné znát přenosové cesty jednotlivých virů. Například virus chronické paralýzy (CBPV) je primárně přenášen těsným kontaktem mezi včelami, což je typické pro období, kdy jsou úly přeplněné včelami nebo za špatného počasí, když nemohou vyletět za snůškou. Vyřešení problému s přeplněnými úly částečně naruší přenosovou cestu viru a dojde tedy k zabrzdění vzniku akutní virózy díky rozptýlení včel ve větším prostoru. Virus pytlíčkového plodu (SBV) je typický pro jarní období, kdy se včelstva rychle rozvíjejí a je mnohem více plodu než dospělých včel, které budou stíhat plod vyklízet, nákaza se obvykle vyřeší sama. Určitým znepokojením může být podobnost klinických příznaků SBV s příznaky moru včelího plodu. Pro ujištění, že jde o virózu, by bylo užitečné mít testovací sadu pro ověření přímo na včelnici. Virus černání matečníků (BQCV) je spojován s hmyzomornou včel (Nosema apis), která obvykle ohrožuje včelstva na jaře. Tato viróza může být problémem pro chovatele matek, kteří u některých metod chovu nechávají chovná včelstva dlouho bez plodu. Mladušky musejí zastávat funkci létavek a mohou se tak snáze nakazit hmyzomornou včelí. BQCV tak infikuje mladušky, jež poté krmí mateří larvy mateří kašičkou obsahující virové částice BQCV. Potlačování nosemové nákazy a dostatek včel všeho stáří v úle může pomoci řešit nákazu virem černání matečníků. Včelí virus Y je také spojen s nosematózou a virus X je zase asociován s měňavkovou nákazou včel. Čistota úlového prostředí (především od pokálených částí) může zmírnit šíření a následky uvedených chorob. Virus X a virus Y vykazují podobnost s nedávno popsanými viry Lake Sinai Virus-1 a -2 (Runckelet al., 2011), pravděpodobně jde o totožné viry.
Správné načasování léčení včelstev
Virus deformovaných křídel (včetně jeho genetických variant Kakugo viru a Varroa destruktor viru-1), virus akutní paralýzy (včetně velmi podobného Kašmírského viru a viru Israelské akutní paralýzy) a virus pomalé paralýzy včel jsou aktivně přenášeny roztočem Varroa destruktor a roztoči Tropilaelaps. Potlačování populace roztočů ve včelstvech je základem pro zvládnutí viróz. Nejmenší přenos virů způsobený roztoči je při vývoji kukel a reprodukci roztoče na nich. Z takových kukel se líhnou poškozené a krátkověké dospělé včely, což urychluje slábnutí včelstva a kolaps v zimním období. Podzimní léčení včelstev proti kleštíkovi by mělo být zahájeno 6 týdnů před ukončením plodování: 1 týden pro odstranění fonetických roztočů, 2 týdny pro odstranění roztočů z plodu a 3 týdny k očištění včelstva od včel poškozených viry během vývoje plodu napadeného roztoči.
Co s plásty?
Ačkoliv je možné najít virové částice na plástech a stěnách úlů (především však v pylových zásobách), není zatím jasné, nakolik jsou nebezpečné pro včely. Orální přenos je pro viry totiž nedostatečně efektivní díky obranným mechanismům trávicího ústrojí včel. Pokálené plásty ale představují vysoké riziko přenosu chorob a měly by být odstraněny. Pravidelná odměna díla pomáhá snižovat akumulaci bakteriálních patogenů i pesticidů z životního prostředí ve vosku.
Antivirotika
Říkalo se, že virová onemocnění není možné léčit, což už však dnes není úplná pravda. Vývoj v molekulární biologii přinesl mnoho nových antivirových přípravků, které se využívají především v humánní a veterinární medicíně, kde mají jisté své opodstatnění. Včelařská virologie opožděně dohání vývoj, a tak jsou vyvíjeny nové léky pro včely na principu RNA interference (RNAi). Výzkum již přináší zajímavé výsledky (Hunter et. al., 2010).
Probiotika
V poslední době se také rozvíjí výzkum včelí přírodní mikroflóry v trávicím traktu, která aktivně potlačuje bakteriální nákazy (Fosgren et. al., 2010). Tyto symbolické bakterie jsou sdíleny mezi jednotlivými včelami, čímž se podílejí na tvorbě imunity. Specificky chrání proti patogenním virům, a tím jednoduše pomáhají udržovat celkové zdraví včel a včelstva. Vědci ve Švédsku zkoušejí tato probiotika v přípravcích pro zlepšení zdraví včel a zmírnění narušení imunitních reakcí po antibiotické léčbě, která se v některých zemích využívá.
Genetika
Šlechtění včel se stává sofistikovanější než dřív. Využívá metody analýzy rodokmenů a techniky molekulárního mapování, které identifikují geny zodpovědné na hygienické chování, odolnost plodu nebo množení roztoče (Oxley et. al., 2010). V současnosti se také zkoumají geny zodpovědné na rezistenci k virům. Mimo to, genetická rozmanitost uvnitř včelstva pomáhá zlepšovat zdraví celého včelstva (Tapy a Seeley, 2006). Dosahuje se toho přirozeně vícenásobným pářením matek. Genetický aspekt péče o zdraví včel tedy zahrnuje sladění rozdílných genetických zisků ze selekce a pestrosti páření.
Se souhlasem autora přeložil a upravil z původního článku Virrus in Bees publikovaného v časopise Bee World (2012, 3) Mgr. Jiří Dahnilík
V Olomouci na konferenci „Věda a výzkum včelařské praxi“ dne 20. 10. 2012 taktéž vystoupila MVDr. Soňa Dubná, Ph.D., která se zabývá výzkumem nemocí včel. Svou laboratoř má ve své domácnosti v kuchyni.
Je to dáma, která je jednou z nejuznávanějších odbornic ve výzkumu nemocí včel, a to především moru a hniloby včelího plodu. Vystupuje na nejprestižnějších konferencích v rámci světové včelařské organizace APIMONDIA. V rámci ČSV o.s. a VÚV v Dole je osobou zapovězenou.
Na této konferenci jsem se zúčastnil její přednášky a předkládám Vám prezentaci této přenášky z materiálů konference (str. 16).
MVDr. Soňa Dubná, Ph.D.
Zabývá se výzkumem nemocí včel, hlavně moru a hniloby včelího plodu.
Izolovala několik nových druhů laktobacilů s inhibičním účinkem vůči původcům těchto onemocnění. Kromě výzkumu nemocí se věnuje vývoji potravinových doplňků a kosmetiky z včelích produktů.
Probiotické bakterie a jejich význam pro zdraví včel
V posledních letech se pozornost odborné i laické včelařské veřejnosti stále víc upírá k přírodním produktům určeným k prevenci a léčení různých nemocí. V oblasti včel se hledají účinné látky k potlačení růstu původců moru včelího plodu. Jako perspektivní se jeví použití esenciálních olejů, jako je např. olej z třezalky tečkované a mateřídoušky. Za další nadějný prostředek je považováno využití peptidových frakcí z mateří kašičky, aplikace propolisu a jeho extrátů a extráty z hub. Nově se také hledají tzv. probiotické bakterie z trávicího ústrojí včel, jejichž využití ve včelařské praxi se aktivně zkoumá. Využití probiotických mikroorganismů je velmi perspektivní již proto, že tyto mikroorganismy tvoří podstatnou část přirozené mikroflory zdravého trávicího traktu, takže se velmi pravděpodobně účastní určitých imunitních reakcí u jednotlivých včel.
Mezi probiotické mikroorganismy patří následující rody: Laktobacilus, Bifidobacterium, Lactococcus, Streptococcus, Enterococcus, Bacillus a Saccharomyces.
Účinek probiotických mikroorganismů spočívá v jejich schopnosti osídlovat trávicí trakt a souběžně tam prostor na trávicím epitelu, takže dochází k vytěsnění patogenních mikroorganismů z tkání.
Probiotické mikroorganismy jsou také schopny:
- syntetizovat peptidy s bakteriostatickým a bakteriálním účinkem, ovlivňují imunitní odpověď organismu
- stimulují vylučování toxinů
- produkují organické kyseliny s krátkým řetězcem, jako je kyselina mléčná, octová, máslová a propionová
Ve své laboratoři jsem objevila několik druhů probiotických mikroorganismů, které velmi účinně potlačují růst původce moru včelího plodu (Paenibscillus larvue) a hniloby plodu (Paenibacillus alvei).
Z trávicího traktu včel byly také izolovány mikroorganismy s inhibičním účinkem vůči původcům dalších patogenů, jako je např. Listeria monocytogenes, Aspergillus flavus a Gardnerella vaginalis.
S využitím probiotických mikroorganismů izolovaných z trávicího traktu včel bylo vyvinuto několik potravinových doplňků.
ing. Jiří Kalenda
Trenčínská mezinárodní včelařská výstava zlepšovatelů
V pátek 19. 10. 2012 jsem se zúčastnil prvního dne mezinárodní výstavy včelařů v Trenčíně (19. – 21. 10. 2012), kde proběhlo slavnostní zahájení za účasti ministra zemědělství SR, předsedy SZV ing. Ľudovíta Gála, místopředsedy ČSV Vlastimila Dlapa a dalších funkcionářů ze spolkového života SR a Trenčínského kraje.
Z českých vystavovatelů se účastnila firma Sedláček z Bučovic, Antonín Váhala z Valašského Meziříčí, prezentoval se ČSV o.s., taktéž Výzkumný ústav včelařský z Libčic a ještě dva nebo tři čeští vystavovatelé, kteří doplňovali tradiční slovenské vystavovatele. V pavilonu 4 se představovali jednotliví zlepšovatelé se svými exponáty.
Celkový můj dojem z této výstavy – kdyby se to nazvalo včelařský jarmark, tak to bude výstižnější, v pavilonu zlepšovatelů několik včelařských vah, plnička a kotel na vosk a nic jiného. V současné době schází ve včelaření myšlenka…
Ing. Jiří Kalenda