Jdi na obsah Jdi na menu
 

Archiv komentářů ke kapitole 35

 

Prázdno
35.První přikázání
Mononoke
25. 2. 2011 10:24
Prázdno v myšlienkach,
prádzno v očiach,
prázdno v žalúdku,
a čo srdce?

Posledné kapitoly sa moje srdce búri,
nemám slov na tú búrku, čo v ňom zúri.
 
Má to bolet?
35.První přikázání
Salazaret
25. 2. 2011 10:30
Tohle... já... nedokážu... Nedokážu napsat, co právě cítím. Nevěděla jsem, že ještě někdy budu takhle brečet, ale tohle... musím! Truchlím za všechny, za to co se stalo. Válka začala a bolestně. Bolí to. Tak moc to bolí...
Ale věřím! Pevně doufám ve světlo, které snad protne tuhle temnotu.

Víc asi napsat nedokážu... Já...


Tvá Salazaret
 
:-)
35.První přikázání
Lady Corten
25. 2. 2011 11:06
Téda to byla kapitola, Hagrida je mi opravdu líto a Lucius mě teda nečekaně svím jednáním překvapil, skvělý díl.
 
první
35.První přikázání
emmm2010
25. 2. 2011 11:07
dneska první:D ha musím si užít své prvenství......
Ani nevím co zase napsat....každý pátek je díky klíči tak jiný....vždycky rozkliknu stránku a říkám si:dneska mě nic nepřekvapí....prostě se nemůže stát nic co bych nečekala.... a pak se začtu chvíli uchlácholená a najednou odněkud vystřelí nepopsatelná hrůza..... Dnešní díl byl o poznání jiný už kvůli dětem které museli umírat..... mám husí kůži po celém těle a ani nebudu řikat jak sem se bála koho necháš zemřít....bylo to nesnesitelný číst a nevědět...měla jsem sto chutí prostě to celý přeskočit na konec a dozvědět se to...ale nakonec jsem vydržela:)
Lehkost a uvolněnost první části povídky byla roztomilá:) miluju když jsou Sevie a Harry šťastní:)
No jestli se nemýlím tak se už blížíme ke konci co?:( kolik ještě bude těhle nádherných pátků s mými milovanými postavamy? asi si pořád nepřipouštím že by měl být konec....ještě se toho musí tolik stát....
No já jdu...asi si to přečíst znovu a pochopit do detailu vše:)
děkuji......
 
aha
35.První přikázání
emmm2010
25. 2. 2011 11:08
aha tak ne první..... no co se dá dělat..:( :) bylo tam že ještě není vložen komentář....chhmmmm kouzlo.:D omlouvám se tomu kdo napsal první....)
 
Bože!!!
35.První přikázání
Regila
25. 2. 2011 11:15
Dobrou povídku obvykle přečtu jedním dechem. Ale při čtení Klíče si musím dělat přestávky na vydýchání, abych to vůbec přežila. Taková jízda!
Hagrid...Lucius...všechny ty děti...plačící Brubál...
Ale taky Harry a Severus a dotýkání...
To jsou obrazy, které se z mé hlavy jen tak nevymažou...
 
nedycham
35.První přikázání
sion
25. 2. 2011 11:16
Jsem naprosto mimo, necitim, nevidim, jsem uplne rozbita......bylo to.......neexistuji slova
Alice jsi velka spisovatelka.
 
ešte nikdy
35.První přikázání
tehanu
25. 2. 2011 12:52
sa mi nestalo, že by som nedokázala dýchať napätím alebo cítiť takú potrebu byť súčasťou príbehu a pomôcť ako tomu bolo teraz. Tvoj príbeh sa mi neopísateľne zapísal do srdca, ešte teraz mi tečú slzy a ruky sa mi trasú prežitou hrôzou, ktorú som zažila hoci som len čítala. Pevne dúfam, že sa to dobre skončí , ale boh vie čo si si pre nás ešte vymyslela XD. Ďakujem
 
neskutečné a přitom tak skutečné
35.První přikázání
Bacil
25. 2. 2011 12:56
Já nemám slov. Tohle bylo tak děsivé. Ještě teď tu brečím a přitom jsem tak ráda, že se dokázali vrátit do hradu. Ach to, že tam nebude Hagrid mně dostalo. Ten boj byl tak děsivý a přitom jsem ani nedýchala aby to dopadlo dobře. Já se tak děsím dalšího útoku, že se budu muset na to psychicky hodně připravit (to znamená hodně cukru, hm čokoláda bude fajn)
Jinak to jak Severus s Harry zdílejí ložnici bylo nádherné. Úpně jsem pak v té hrůze zapoměla,ale jejich patroni mi tu jejich lásku připoměli. To, že mají takové úžasné patrony a ta jejich síla. Wau no super. Moc se těším na další pokračování a držím palce , aby Bradavice odolali a Harry se Severusem a ostatními je ubránili a konečně ten hadí ksicht zlikvidovat.
 
35.První přikázání
Iva
25. 2. 2011 13:13
Ja... Mala som čo robiť, aby som sa nerozplakala, aj to som sa musela presviedčať, že to je len príbeh. A ono sa to deje.
Mám chuť nabehnúť do príbehu a zabiť všetko zlo, poobjímať toľko ľudí, ach! Ja som vedela, že Elysejský klíč nemám čítať takto na ráno...
Začiatok bol tak krásne láskavý a potom nás všetkých vystavíš toľkej krutosti a beznádeji a Hagridovi v jeho bezmocnosti. Ja... neviem čo povedať, úžasná kapitola, jedna z najlepších, mám chuť si ju prečítať odznova a pritom sa toho bojím. Ďakujem :)
Surová krása...
 
Konec dlouhého klidu před bouří
35.První přikázání
Elza
25. 2. 2011 13:18
Tak to vypadá, že k těm chudákům Weasleyovým nedorazili... *;-)
/Ne, dvacetinohého vlnícího se pavouka Harry ještě neviděl. Tiše zadoufal, že mu ho Lily nepřinese ukázat./
/„Místo lůžka bych navrhoval knihovnu,“/ - Náhodou, Severusi, takový gauč v pracovně... to je úplná nutnost!
/Být milovaný je jako být nesmrtelný./ Jistě, láska není nesmrtelnost, ale dokud vzpomínka neuvadne, žijete. Jistým způsobem. Váš odkaz. Láska k vám. Ano, být milovaný je jako být nesmrtelný. A už je jedno, jestli vás milují bližní vaši, národy, učenci... kdo s láskou a úctou cituje vaše jméno. Hm... takže na druhou stranu být nenáviděný nad běžný rámec také znamená... být nezapomenutelný, to jest nesmrtelný....
/Jen mi dej sílu, ať se k němu vždy dokážu vrátit./ Modlitba otců rodin...
Jinak Harry je úžasné štěně. Stále a stále. Skvělé! *:D
/...v bezpečném úkrytu slavobrány žeber duní život ... Zlatonka, dotčená nezájmem, rozčileně kroužila .../
Prváky do loděk? V lednu? Brrrrrr!
Až potud jsem četla s lehkým mrazením v zádech. Co se pokazí? Čím budou muset vykoupit Severusovu měsíční dovolenou? Nitrozpyt Fideliem neprojde... ani zprávy od Iskariotů... Válka zaváhání neodpouští.
Nádraží: tak na tohle jsi potřebovala vědět počet studentů na škole?!? Abys je mohla pobít?!?!? Alice, já se Tě normálně bojím...!!!
Jaktože zůstali Smrtijedi u svého pána? Jaktože nezradili, neutekli, nevzepřeli se?!?!? To už na tom jsou tak zle...?
Voldemort se definitivně zbláznil... alespoň že Malfoy ne. *:-( Nenechat dospět ani vlastní stoupence... Nechápu ho. Nechápu! Kdo mu zbývá? Přišel o Severuse, o Karkarova, o Bellu, o Fenrira... o Luciuse...
Cho Changová - ví, žes ji tam už jednou měla, Alice, ale ona byla o rok výš. *;-)
Jéééé... noví patroni. Nádhera. Konečně paprsek světla v nejčernější tmě.
Utekli. - Jednou zbabělec, vždycky zbabělec.
Scéna z velké síně: heleme se, i Voldemort dokáže spojit děcka z různých kolejí do jednoho jednolitého davu... Magie sounáležitosti naruby. A nebo ne...
Hagridův odchod příjemně překvapil, pokud smrt oblíbené postavy tedy může být příjemná... A co ten závěr? Teď už se asi budeme až do (hořkého?) konce jenom bát...
Úchvatné, Alice. Mrazivě... dokonalé. Jaks to mohla vůbec napsat?!?
...a ukázky... přežili? a našel je... ne. Raději ne.
 
Tedy útok to byl
35.První přikázání
Rowene
25. 2. 2011 14:20
od Voldyho povedený. Asi se budou muset naši hrdinové ještě víc pochlapit (jde to vůbec ještě víc?) a vykouřit jezevce z díry. Protože, jak je známo, nejlepší obrana je útok. Takže kromě konečného a nezpochybnitelného vítězství, a dokonalého happyendu, bych jim (a nám čtenářům neméně) ještě přála zkusit Amorovu číši. Snad tu ampulku Harry někde nevytratil.:-)
 
Překrásné a přesmutné
35.První přikázání
Káťa
25. 2. 2011 15:36
říct mohu jen tohle: uááá (slzy), dohnat mně k slzám se povedlo jen málo spisovatelům.
 
...
35.První přikázání
nika
25. 2. 2011 16:53
páni, nemám slov...neopakovateľné, začiatok prekrásny a koniec naplnený toľkou hrôzou a zúfalstvom
kapitolu som prečítala absolútne bez dychu, veľké dík Alice a pevne dúfam, že v nasledujúcej kapitole bude aspoň trošku svetla
 
Thank you :)
35.První přikázání
Lisa
25. 2. 2011 16:56
Alice :) Ne, nebudu a ani nemůžu ti tady popsat jak neskutečný zážitek pro mě je, číst tuhle povídku, jaké pocity mnou vibrují při trýznivých, smutných, žalem nabitých, ale i milujících, utěšujících a uklidňujících částech, nebudu protože ty to víš, vždyť si to psala, snila a prožívala si to stejně jako my, a tak ti tedy nemusím říkat, jak se mi svíralo srdce, padali slzy jako hrachy, ale sem tam se objevil i úsměv při čtení téhle kapitoly. Nenajdu v živoucí paměti slova, která by mi stačila pro vědomí, že jsem jimi správně vystihla tuto povídku. Ať hledám, jak hledám, pořád si myslím, že jakékoli slovo bych sem napsala, nebylo by to to pravé...a tak jen doufám, že alespoň z toho komentáře vyzní, jakou úctu a vděčnost chovám k tvé osobě a tomuto přenádhernému příběhu... Takže děkuji Alice, že mi tvůj sen poskytuje něco, díky čemu je můj život lepší...Děkuji :)
 
Krásně děsivé.
35.První přikázání
Mája
25. 2. 2011 17:32
Husí kůže po celém těle, málem jsem se počurala, protože jsem od toho nedokázala odejít. Po té ukázce mě polévá hrůza. A to ještě nevíme, kdo je sedmý viteál a jak se do toho ještě zamíchá Lamia. Mezi námi, Alice: vůbec by mě u tebe nepřekvapilo, kdyby se ta hadí svůdnice, láskyplně nazývaná dešťovkou, nakonec přidala k Harrymu a pomohla mu proti Voldemortovi :-)))
Bojím se, že mě tady už nepřekvapí nic.
Hagrida jsem oplakala, mám toho obříka moc ráda. A Brumbála je mi moc líto...
 
=0)
35.První přikázání
Teressa
25. 2. 2011 17:33
nemam slov...mozno len ze mam tu moznost citat dokonalost.....dakujem...
 
http://www.a-sisi.wgz.cz
35.První přikázání
assez
25. 2. 2011 18:03
Tak teď jsem na dně – a Albus nemiluje jen Harryho, a Minerva nemiluje jen Harryho a Molly nemiluje jen Harryho? Dobře, dobře assez, nemůžeš chtít všechno, že… a madam Pomfreyová! Ta má přece taky ráda Harryho. Jak ta by mohla mít ráda Harryho Jamese Pottera? :D Schizofrenik? Možná… ne, určitě. :D A spokojený. 8-D
„Myslím, že jsem to právě pochopil. Ty ve skutečnosti jen trpíš, jelikož ve tvém bytě existuje místnost bez knihovny,“ zvedl Harry obočí, pusu od ucha k uchu. *rofl* Jojo, není nad rozhovory.
„V našem bytě,“ odtušil Severus. *a nad doznání, odtušila assez*
„Ať budeš kdekoliv,“ řekl Severus, „já ti půjdu naproti.“ – och pane Bože! On to udělá, že ano?
Severus s několika dalšími profesory odjel na nádraží pomoci organizovat příjezd vlaku; prváky do loděk, starší do kočárů, sedmáci se k hranicím přemisťovali sami. – BOŽE! POMOC.
Pět set padesát dva dětí… a šestnáct rodičů oplakávajících ty své. Ano, Pane, díky za tvou dobrotu.
Tak si říkám… jaké to je… psát takové kapitoly, takové scény, vymýšlet je, žít jimi… když jsou doopravdy?
Děkuji za… za ty děti, Alice. Za Severuse, za Harryho… a za spoustu dalšího.
 
Já ,
35.První přikázání
anneanne
25. 2. 2011 18:57
pro slzy nevidím na monitor.Hagrid,děti,Lucius, Brumbál, ..........

Já ten hadí ksicht nenávidím,poslat děti do tohohle?A rodiče nutit si vybrat.Je to nádherně napsaný,ale zjisti o sobě že bych dokázala zabít.Je překvapující,jeho ano to bych si nevyčítala.
 
alice....
35.První přikázání
kejt
25. 2. 2011 19:43
já nenám slov nedá se vyjídřit co cítím co jsi ve mě vyvolala když jsem to četla. Tak zezstarostní začátek a hned na to masakr. Moje pocity jsou hluboce zmítany smutkem a já samotná se strácím v tom obrovském a nepochopitelném zármutku. dokázala jsi mě touhle kapitolou odrovnat. Stále víc mi dokazuješ že nejsi jako ostatní a nebojíš se takhle psát a věř že né každý takhle vubec dokáže něco napsat. Slkáním se před tebou Alice slkáním se před tvojí tvořivostí a umem. Opravdu tahle kapitola se nadá kritizovat protože je napsaná a podaná takovím způsobem jako by jsi koukala na tu hrůzu někde z okna a naplnuje tě pocitem že nemužeš nic udělat ani kdyby jsi sebe víc chtěla. Děkuji ti alice posunula jsi moje videní v téhle oblasti a já jen doufám že budeš trochu mylostivá a učetříš naše hlavní hrdiny prosím tě snad i na kolenou nazabíjej seva a Harryho neunesla bych smutný konec. K téhle kapitole jsem už napsala slousti slov a doufám že nejsou moc zmatené ale já se tam prostě teď cítím tak doufám že mi to odpustíš. Tvá věrná čtenářka Kejt
 
Alice,
35.První přikázání
Misule
25. 2. 2011 19:52
tohle byl tedy opravdu masakr nejtěžšího kalibru, co může být. Děti!
Voldemort je ve tvém podání Zrůda. Právě jsem dočetla podruhé, nechtěla jsem, ale musela jsem. Čerpala jsem snad dvojnásobně sílu ze společných chvilek Severuse a Harryho. Ty jsou nádherné, silné a opojné. A Severusovo gesto s ložnicí, velkolepé a všeříkající:-) zvlášť když ještě nedávno si nedovedl představit s někým sdílet lože:-)
Jak umíš psát milostné scény, tak ti jdou i ty krvavé, bojovala jsem s nimi, bála se a doufala, že zachrání všechny. Neumím si představit příště, když vím, v jakém stavu se nacházejí... co se stane...
btw chci ti poděkovat, že jsi mě nakopla, abych začala číst J. Deavera, když jsi ho zmiňovala jako tvého oblíbeného autora. Naši mají komplet sbírku, tak jsem se do něj konečně pustila a nelituji;-)
 
...
35.První přikázání
Willy Wonka
25. 2. 2011 20:03
On těch 12 dětí chytil? Parchant jeden slizkej! Grrr.
Úžasná kapitola :) Ono to teda není moc k úsměvu,ale když ty tak krásně píšeš...
Jen doufám,že se Severusovi příště nic nestane,a že celá povídka bude mít happy end. Že mu nic neuděláš?:(
 
Pálí mě oči
35.První přikázání
Nade
25. 2. 2011 20:22
Strašně se snažím nebrečet, ale je to marné, už se to valí. Sakra, kde mám ten kapesník! Jejda, řasenka! Budu vypadat jak mýval.
Bylo jasné, že mírumilovná idylka nemůže vydržet dlouho, ale tohle bylo drsné. Jsem si naprosto jistá, že teď Voldemota nenávidí i jeho Smrtijedi. Minimálně ti, kteří mají děti v Bradavicích. Bylo to strašné, děsivé, ale Brumbálova jednoduchá věta "Chci je všechny" byla jako dýka v srdci. To mě úplně dorazilo.
Ale na závěr musím říct, že mě nikdy nenapadlo, jakou budou Draco a Lenka vyváženou dvojicí. Ačkoliv je také čistokrevná, jako Draco, je natolik svérázná a svá, že spolehlivě dokáže zatřást Dracovým světem a hodnotami. A navíc jim to spolu sluší.
Moc děkuji. A i když tuším, že budou následovat další zlé chvíle, těším se na další kapitolu.
 
No výborne........
35.První přikázání
Haku
25. 2. 2011 20:36
......z očí sa valia Niagarské,ale som na nich hrdá,na všetkých... A oni sa Voldym poraziť nenechajú!!!! Ano,ano...takto sa tu utešujem už hodnú,ale hodnú chvíľku....
 
Prosím...
35.První přikázání
Katherine
25. 2. 2011 20:51
jen ať to pro ty dva skončí dobře. Píšeš neskutečně skvěle a i kdyby se náhodou jednomu nebo druhému něco stalo, tak to rozhodně stálo za to. Ale ten happyend je sice ohraný, ale v dnešním chaotickém a pesimistickém světě je docela potřeba...
 
Naděje
35.První přikázání
Petra
25. 2. 2011 21:04
Tak jsem konečně dočetla. jsem rozervaná na kousíčky, brečíma brečím, to je taková hrůza, ale pevně věřím, že zase vyjde sluníčko a naděje.
PS : ať se prosím nic nestane Severusovi a Harrymu
 
...
35.První přikázání
marci
25. 2. 2011 21:32
Jsem absolutně ochromená. Hrůzou. Beznadějí...
Já vím, že je to "jen" povídka, ale to je tak...prostě tak.
Říkala jsem si, že paní Rowlingová napsala bitvu o Bradavice přes všechna zbytečná úmrtí hodně slabě a měla jsem pocit, že vítám "pořádnou " bitvu a Pána zla hodného toho jména, ale tohle... tohle ne. To je to nejděsuplnější vykreslení války a hrůzy, jaké si dovedu představit.....
Jsi geniální spisovatelka. Bohužel.
M
 
Úchvatné!
35.První přikázání
Bábovka
25. 2. 2011 21:51
Naprosto úchvatné, ani nevím jak bych to popsala, bylo to neskutečné. Moc děkuju
 
nádhera
35.První přikázání
Zulík
25. 2. 2011 22:50
Táto kapitola obsahovala všetko čo od dobrej poviedky očakávam.
Prekvapilo ma že Heri spozoroval v Drakovich očiach dospelost ale neuvedomil si ako velmi dospel sám.Tiež by som v budúcnosti rada videla ako zapracuje na svojom vstahu z drakom.
 
Wau
35.První přikázání
Ellis
26. 2. 2011 01:05
Velmi dlho som Elysejsky klic necitala. Su tomu asi tak dva mesiace, pred tyzdnom som sa schuti pustila do toho co som zameskala. Nooo... Bolo krasne ako sa vztah Harryho a Severusa vyvijal, kraaaaasne myslienky do pribehu davas, ale som rada, ze po tolkych sladkych idylickych chvilach konecne prislo aj napetie. Nech to bude pokracovat akokolvek, urcite to bude plne zvratov:) tesim sa na dalsie pokracovanie:)
 
...
35.První přikázání
Timmy
26. 2. 2011 03:47
Smích, hrůza, husí kůže, slzy, údiv... Víc toho nedokážu popsat, stejně každý z vás ví, jak se teď cítím.
Alice, jsi dokonalou spisovatelkou.
 
.....
35.První přikázání
samba
26. 2. 2011 08:33
Muj pracovní stůl je pokryt použitými kapesníky a meztim co tohle píšu nemužu přestat brečet.Sakra Alice děti,to je na mě moc.Miluju tuhle povídku,zbožnuju její tvořitelku ale fakt je ten ,že se pokaždé děsím toho co další kapitola přinese a nemužu se donutit číst. Nevim co říct,jen mam obavy,jeden odstavec já chapu jako varování špatného konce a je mi z toho těžko.Pochopila jsem ,že máš nějaký, velký, osobní trápení ,to mě opravdu moc mrzí a doufám ,že na to nejsi sama.Držim aspoň pomyslně palce.Sakra jsem tak uřvaná ,že nemužu jít ani pro rohlík ,jdu hledat MAKECUPE.
 
.
35.První přikázání
Marylin
26. 2. 2011 10:24
Nemám slov. Ten des, tá hrôza, ... Je obdivuhodné ako si dokážeš udržať napätie po dlhý čas. Krásne vykresľuješ, doslova si predstavujem to, čo čítam. Cítim sa ako súčasť deja. Si geniálna spisovateľka, a keby si sa rozhodla napísať knižku určite by som si ju kúpila. V tejto poviedke je z každého rožku trošku. Tam romantika, tam zase zúri vojna. A pomedzi to sa prepletajú vzťahy, myšlienky, pocity. Obdivujem ťa. Marylin.
 
..
35.První přikázání
Saskya
26. 2. 2011 11:23
ach bože, to, čo museli prežiť, niečo strašné, desivé, hrôzostrašné... už nikdy nebude nič ako pred tým.
Budem si musieť ísť ešte pozháňať nejaké vreckovky.
ale bolo to napísané úchvatne, bola som v napätí od začiatku do konca a ešte teraz akoby som to všetko mala pred očami.
píšeš krásne.
 
jsem v naprostém šoku
35.První přikázání
Jean
26. 2. 2011 16:57
Nevím, co napsat, protože ať napíšu cokoliv, nikdy to nedokáže vyjádřit, co doopravdy cítím. Myslím si, že tento příběh je to nejsilnější, co jsem kdy četla. Opravdu mě to hluboce zasáhlo.

Jsi absolutně neuvěřitelná spisovatelka. Při čtení jsem zadržovala dech a běhal mi mráz po zádech.

Mockrát Ti děkuji za každé slovo, které napíšeš.
 
...
35.První přikázání
Profesor
26. 2. 2011 17:24
Dnes nemám slov.
Tvůj příběh mne o ně připravil. Radost počátku kapitoly, štěstí obou mužů a potom bitva. Obrovské zlo, které Voldemort rozpoutal a obrovské odhodlání vydržet, zachránit za cenu vlastního života...
Hagrid mi bude scházet, jenomže ve válce umírají i blízcí. Je to těžší, když člověk zná jména.
 
ahojky
35.První přikázání
kakin
26. 2. 2011 20:45
celou bitvu bylo me oko suche...ani Luciovo obetovani se mnou nic neudelalo...jindy mozna, jeste pred tvou povidkou, ale tve uceni me vytrenovalo ke klidne tvari...ne lhostejne, to ne, ale klidne ano
az s prichodem Albuse do ucebny, kde byli jen Harry a Severus, jsem se rozbrecel...ani ne tak kvuli tomu, ze by toho bylo na me moc, ale kvuli Albusovi...kdyz jsem si tveho Albuse spojil s Albusem od JKR, tak to priznavam, to na me bylo opravdu moc...protoze, co vsechno musel Brumbal (spojeny) prekonat a zvladnout, to se jen tak nevidi...v tomhle ohledu si myslim, ze Harry je druhy Brumbal...jeho zivot taky nebyl lehky...Albusova ztrata rodiny byla o to horsi, ze je vsechny znal
dekuji za tvou povidku a doufam, ze posledni kapitola bude uz jen sluncem v temnote
tva ukazka Zmijozelu je nadherna, jakoby to ani Zmijozelove nebyly...vzdy hrdi na svuj puvod i svou kolej...ale ne dnes...jak spravne podotykas...dnes zadne koleje neexistuji...a tak by to melo byt porad
ten obrazek Draca a Lenky je nadherny...dekuju Sky
chudak Pomona...a chudaci Mrzimorsti
a Hagrid...Merlin mu zehnej...doufam, ze se dostal aspon do nebe
nadhera..."únava byla nejčestnější medailí odvahy"...proste nadhera
smankote...ten konec...nevim, jestli to brat tak, ze stity padly nebo ze odhodlane brani Voldemortovi ve vstupu, ale z upoutavky usuzuji, ze to prvni...ale nechapu, jak se mu to povedlo
musim se pousmat...klidny vikend? po tom, co jsi predvedla? NENECH SE VYSMAT!!! xD
 
skvěléé
35.První přikázání
Eliss
26. 2. 2011 21:02
tak tohle byla božská kapitola. Až jsem u ní začala brečet. Je to skvěle napsané. Klobouk dolů.
 
Nejhezčí
35.První přikázání
Kat
26. 2. 2011 21:56
byl odstavec, když sednul v pokoji a uviděl své věci. krásné.

Potom napínavé, umíš skvělé psát.
 
Dnes
35.První přikázání
Jacomo
27. 2. 2011 09:03
Dnes ti sem nenapíšu žádná vzletná slova, sotva vidím na klávesnici, jak mi tečou slzy. Pletu si písmenka, jak se mi třesou prsty.
Neuvěřitelné. Neskutečné. Nádherné. Neopakovatelné. Už navždycky budou povídky před a po Klíči.
Děkuji. Děkuji. Tentokrát nejsem zvědavá, co bude dál. Tentokrát se chvěju a bojím dnů příštích...
 
Som neschopná povedať čo vlastne cítim...
35.První přikázání
grid
27. 2. 2011 13:46
Už zasa a nie po prvý krát, Alica som neschpná slova hoci vo vrie ako v koltlíku. Je tam všetko: bolesť smútok, beznádej, hnev a slzy spravodlivo vyvážené odvahou a statočnosťou, túžbou pomôcť, chrániť a obetovať sa... láskou, jej nespočetnými podobami a predsa je to zdesenie, ktoré cítim akoby nad tým všetkým najintenzívnejšie. Taký nečakaný zlom, tie nevinné deti, dokonca aj deti smrtijedov. Temný pán je vo svojej krutosti nesmierne zákerný a mám strach, že ďalšia kapitola nebude o nič priaznivejšia. Naozaj mám strach. A kto by nemal, keď aj Brumbál sa zrútil pod ťarchou viny z toho, že nedokázal zachrániť tých dvanásť detí...
 
Taková škoda...
35.První přikázání
Amia
27. 2. 2011 13:47
Doufám že to nebude znít útočně, nepříjemně, nebo jakkoli špatně... ale já tak příšerně lituju že nepíšeš něco jiného. Vlastní knihu, vlastní sbírku povídek. Protože slash prostě nemám ráda. Ale tady činím čestnou vyjímku a když přeskočím sexuální scény, hltám každou novou kapitolu stejně jako ostatní fanoušci :)
 
že by...
35.První přikázání
Beruška
27. 2. 2011 17:32
že by se blížil konec? Doufám, že ne, nevím co bych v pátek dělala.

Tahle kapitola byla nádherně napsaná, ale obsahově příšerná - chudáčci všichni bradavičtí.
Voldemort za branami. Chjo ani nevím co napsat, četla jsem to už podruhé a stejně jsem deprimovaná...
 
Do posledních kapitol
35.První přikázání
cim
27. 2. 2011 21:13
se mi nějak nechtělo a po přečtení musím říct, že právem. Obsahem temnější a temnější.
Jinak krásné. Děkuju :)
 
Neuvěřitelné, jako vždy
35.První přikázání
Achája Eressiel
27. 2. 2011 22:13
Přečetla jsem´už´včera, snad se konečně zmůžu na komentář. Zmiňovala jsem, že mám ráda, když to se mnou při čtení cloumá. Tahle kapitola opět překonala hranice v mnoha směrech. Byla jsem nadšená a plná blaženosti, když se Harry ptal, jestli můžou mít oblečení v jedné skříni. Kdo by tušil, že něco ta prostého ve skutečnosti může být tak intimní? Stejně jako všechny prvky toho jejich stěhování do jedné ložnice. Nádherné.
Ale potom mě úsměv přešel. Občas jsem se musela zastavit a pořádně nadechnout, abych dokázala pokračovat. Snad ještě nikdy se mnou tolik nepohnulo dění, kde trpěl někdo jiný, než hlavní hrdinové. Slzy mi tekly celou dobu a ještě dlouho potom, krev doslova tuhla v žilách. Upřímný obdiv, že dokážeš napsat něco tak nervy drásajícího a ... děsivého.
Je mi zmutno kvůli Hagridovi, nevím, jestli chci vědět, kdo jsou ti další mrtví. A ze všeho nejradši jsem chtěla na konci obejmout Brumbála...
 
Souhlasím s Jacomo,
35.První přikázání
Ian
28. 2. 2011 00:33
protože ta to vyjádřila lépe než bych já v tomhle stavu dokázal.
Ani nemůžu říct, co cítím. Je to uragán. Ty... Jsi zase překonala samu sebe.
Dnes jsem téměř dokázal k Voldemortovi cítit nenávist. Děti... To je prostě moje slabé místo.
Bojím se, opravdu se bojím toho, co přijde. I já, narozený pod naprosto šťastnou hvězdou, i já se teď bojím o budoucnost.
Protože tohle už deky a teplá slepičí polévka nespraví.


(A nemůžu se zbavit dojmu, že nás občas napadají stejné věci.)
Alice, superlativy mi došly už dávno, ale chci ti něco říct. Vždycky jsem tvrdil, že Elysejský klíč patří mezi deset nejlepších českých ff povídek. Teď to není pravda. JE úplně nejlepší. Nikdo nic takového nenapsal. Tohle je jako dotyk jiného světa.
Netuším, jak se ti to povedlo, ale zdá se mi, že Klíč je další druh viteálu.
Protože není možné napsat něco takového, abys do toho nevložila půl svojí duše.
Vzala jsi mi slova, Alice. Nevím, jaký větší kompliment ti můžu složit.
 
ach jo
35.První přikázání
Lily
28. 2. 2011 17:33
Naprosto jsi mne dostala. Dnes jsem se neskutečně těšila na novou kapitolu u Kamene a pak si také chtěla přečíst další tvojí. Když jsem dočetla Kámen říkala jsem si.. to bylo krásné, škoda že to už nepíše původní autorka, co ta by z té kapitoly dokázala slovy udělat.. určitě bych brečela; a pak jsem šla číst tvojí kapču, vůbec s žádným očekáváním.. nadchla jsem se pro Harryho a Severuse a byla neskkutečně dojatá, říkala jsem si to je nádherné a úplně zapomněla na jakýkoli zážitek z mého milovaného Kamene. A pak přišel pád.. vůbec nevím jak jsem přitom zvládala dýchat a jenom to že jsem spěchala na schůzku a naprosto nestíhala dočítat způsobilo že jsem se nemohla zhroutit v slzách za každým odstavcem.. to co jsi napsala je neskutečné a tak "příšerně" mě to vtáhlo do děje že tě mohu ujistit - překonala jsi všechny "nej" povídky co jsem zatím četla (v podstatě všechno překlady). Totálně jsi mě psychicky dostala a udělala ze mě smrkající a blábolící trosku.. škoda že jsem si ten stav nemohla pořádně užít musela jsem hned po dočtení letět..:( Mám v plánu to hned ve středu zopakovat:)
 
Děkuji
35.První přikázání
serafiiin
1. 3. 2011 21:52
Četla jsem hodně povídek.. Některé byly klišé, jiné o ničem, jiné zavalené, jiné plny chyb.. Tahle. Ta Tvoje. Ta je dokonalá. Psána s hloubkou a citem. Má svou duši, za kterou vděčí Tobě. A za to Ti vděčím já. Děkuju. Je nepopsatelná.
 
Stále ještě němě otvírá a zavírá ústa...
35.První přikázání
Popoles
2. 3. 2011 19:37
S přibývajícími kapitolami zjišťuji, že mi prostě nestačí slova, neumím vyjádřit kolik toho při čtení cítím a co všchno se mi honí v hlavě.
Milá Alice,
vášeň, kterou vkládáš do svého psaní, by rozsvítila zeměkouli na 100 let. Všechne ten neuvěřitekný uragán na nás vždy hodíš s lehkostí žulové skály a zanecháš nás v naprostém chaosu citů a myšlenek - DĚKUJI!
Díky, že jsi měla odvahu napsat tak děsivou, hroznou a bolestivou kapitolu. Jen málo autorů FF dokáže do válečné scény vnést tolik hrůzy a děsu.
A já se bojím jak to vše bude pokračovat, bojím se a mohu jen doufat, že na konci nebude jen hromada mrtvol. Že Merlin vstane z mrtvých a společně s Harrym a Severusem, nakope tomu hadímu zmetkovi prdel!
 
wau, wau, wau
35.První přikázání
alman
3. 3. 2011 11:27
Ahoj Alice,
paráda, jako vždy. Ze začátku jsi nás uhojdala do rozněžnělého klídečku a pak bum! Já jsem se tak bála, že to schytá Severus nebo Draco. Nakonec to byll chudák Hagrid. Úplně se bojím jak to bude pokračovat, tak snad to hoši zvládnou, budu jim držet palce. Těším se na další kapitolu a přeju pěkný den.:)
 
Ježiši Kriste...
35.První přikázání
Jana
4. 3. 2011 20:42
Alice, já nemám slov, ty jsi stvořila apokalypsu... ostatní o ní píšou, tys ji zhmotnila. Takže ne Ježiši Kriste, ale "Merline, stůj při nás.“
Pokud nás, Pane, vidíš. Pokud nás, Merline, střežíš. Pokud ještě je dobro v tomhle světě.
 
nedá se to ani popsat
35.První přikázání
sun
29. 7. 2011 23:13
jak je tvá povídká úžasná. Včera jsem ji našla a stále čtu, snažím se najít chvilku volna přes den a čtu. Ne, nemám ráda slash, tak ty popisy přeskakuji, ale to ostatní, celý příběh, postavy, emoce.... to je tak nádherně napsané, že se to nedá přestat číst. Jsem moc ráda, že se nejedná jen o to, jak kdo koho dostal do postele.
A tahle kapitola mě naprosto dostala. Ke konci se mi chtělo brečet. Jsi úžasný spisovatel. Je je mnohem, mnohem lepší než originál od Rowlingové.