Pohoří Lovčen a mauzoleum
POHOŘÍ LOVČEN A MAUZOLEUM PETRA NJEGOŠE
Výlet do Cetinje bývá většinou spojován s návštěvou Mauzolea Petra Njegoše na Lovčenu. Lovčen je jednak název pohoří, jednak název celého národního parku. Nejvyšší horou Lovćenu je Štirovnik (1749 m), za ním následuje s 1657 m Jezerský vrch (Jezerski vrh). Na Štirovniku je televizní věž a jakési armádní zařízení, takže by se tato hora prý neměla fotit. Na Jezerském vrchu se nachází Mauzoleum Petra Njegoše. Návštěva Lovčenu je pro Černohorce takřka posvátnou záležitostí a věcí cti. Lovčen je pro ně totéž, co Olymp pro Řeky.
Jezerský vrch a mauzoleum z výšky
Nejvyšší hora pohoří Lovčen - Štirovnik
Jak už bylo řečeno, Petr II. Petrovič Njegoš byl velmi významný černohorský státník, vládce, vladyka, myslitel a básník (autor "Horského věnce"). Narodil se v roce 1813 a zemřel na TBC roku 1851 (ve věku pouhých 38 let). Byl to člověk inteligentní a vědychtivý. Přes své mládí měl jasnou představu o tom, co je třeba v Černé Hoře změnit, aby překonala svou zaostalost, své středověké kmenové zvyklosti, svou chudobu. Petr mj. vyhlásil trestní zákoník, zřídil vůbec první státní školu a také tiskárnu. Jeho zásluh byla ovšem celá řada.
Petr II. Petrovič Njegoš
Když už byl Petr těžce nemocný, toužil se ještě jednou podívat z Lovčenu na místa, která velmi miloval. Jeho věrní ho tedy v křesle vynesli na Lovčen a sen mu splnili. Splnilo se i další Petrovo přání. Chtěl být pochován na Lovčenu, ale nikoli na jeho nejvyšší hoře. Domníval se, že po něm se v budoucnu objeví někdo význačnější, kdo si zaslouží spočinout na Štirovniku. Vyplnit toto Petrovo přání bylo poněkud složitější, ale nakonec se přece podařilo. V roce 1916 byla totiž Rakušany zničena kaple na Jezerském vrchu, v níž byl Petr pohřben a již si k tomuto účelu nechal vystavět. (Obrázky původní kaple, doplněné textem v srbštině i angličtině si lze prohlédnout na http://www.njegos.org/chapel/chapel.htm) Njegošovy ostatky pak byly dočasně uloženy v Cetinji, odkud byly po znovuobnovení kaple v roce 1925 znovu převezeny na Jezerský vrch. V roce 1974 pak došlo k realizaci velkolepého projektu, kdy bylo na Jezerském vrchu zbudováno monumentální mauzoleum. K mauzoleu vede 460 schodů, a to převážně tunelem. Před Mauzoleem jsou umístěny dvě karyatidy (podpůrné sloupy ve tvaru ženské postavy - Černohorka s dcerou, obě v černohorských lidových krojích), uvnitř se pak nachází socha Petra Njegoše. Znázorňuje sedícího vladyku, nad nímž je jako symbol svobody orel s rozepjatými křídly. Autorem sochy z černého mramoru je Ivan Meštrovič.
Schody a tunel k mauzoleu
Takhle to vypadá v tunelu při sestupu od mauzolea
Karyatidy před mauzoleem
Socha Petra Njegoše - dílo sochaře Ivana Meštroviće
