Strana 25 - Smutek
Smutek
Hluboký smutek se drží za otce, matku, bratra, sestru, syna, dceru, muže a ženu.
Při setkání s člověkem, který drží smutek, řekneme bárúch hagózér (ברוך הגוזר).
V době hlubokého smutku se pozůstalí mužského pohlaví opásávají černým pásem, pozůstalé ženy si pokrývají hlavu černým šátkem.
Truchlící v době hlubokého smutku se v kenase modlí v poslední řadě. Hluboký smutek se drží sedm dní od pohřbení nebožtíka.
Povinností truchlícího v době hlubokého smutku je po sedm dní navštěvovat ráno a večer bohoslužbu v kenase.
Chazan přichází v den pohřbu k truchlícím v době hlubokého smutku před západem Slunce, a předá jim ajak, tj. číši utěchy. Sedmého dne od pohřbu k truchlícím opět přijde chazan a ajak jim odejme, pak společně odejdou do kenasy.
Do kenasy odchází příbuzní a znamí nebožtíka, po modlitbě se vrací do domu truchlících, kde se připraví et ašn, což je pokrm obsahující maso. Truchlící v době hlubokého smutku jí poprvé po sedmi dnech smutku maso, protože během sedmi dnů po pohřbu na znamení hlubokého smutku maso nejedli.
První Šabat po sedmi dnech smutku, se ve jménu nebožtíka a pozůstalých dávají milodary jako vzpomínka na duši nebožtíka, a po zkončení modlitby se členové obce odeberou do domu pozůstalých, konverzují s pozůstalými, pronášejí slova útěchy a pozůstalí nabízejí členům komunity tmavou chalvu, jako symbol smutku. Také 30 dne od pohřbu se pořádá smuteční hostina ak-kijmjak, stejně tak i deset měsíců od pohřbu, nebo o výročí, při této hostině se podává na místo černé chalvy chalva bílá.
V Sobotu (na kterou připadl ak-kijmjak ) po bohoslužbě se členové komunity s chazanem vydají do domu truchlících připomenout si památku nebožtíka, utěšují pozůstalé. Pozůstalí hostí členy komunity a chazana bílou chalvou. Po tomto pohoštění smutek končí.
Pokud příbuzný zemře v jiném městě nebo státě, začíná hluboký smutek dnem, kdy se dozvíme o pohřbu.