7. kapitola - Můj život s Marií
Po probuzení do nového rána jsem se vyděšeně podíval na Marii a zeptal jsem se: " Co jsi se mnou provedla". Maria mě políbila a poté jen tiše řekla: " Udělala jsem z Tebe upíra, svého druha můj drahý Jaspere".
Byl jsem v šoku, stalo se ze mě monstrum. Nevěděl jsem jak dokážu žít věčně. S Mariou jsme plenili celé vesnice a já zjistil, že lidská krev mě dostává do jakéhosi transu. Zabíjel jsem každého, kdo se mi připletl do cesty, bez ohledu na věk a víru člověka.
Jednoho dne mě Maria pověřila abych ji vytvořil armádu novorozených, protože chtěla bojovat o území. Pro mě to bylo hrozné, pořád jsem v sobě měl ještě lidskou krev. Novorozené jsem cvičil v boji, někteří se stali mými přáteli. Plenili jsme vesnice a získavali nové území.
Jednoho večera po vášnivém milování mě Maria pověřila úkolem, abych zabil všechny novorozené. Bylo to pro mě strašné cítil jsem všechno to co cítili oni. Jejich zabíjení mě ničilo a činilo ze mě jen stroj na zabíjení.
Takto to šlo několik let. Já blázen věřil, že mě Maria doopravdy miluje, ale po pochopil jsem, že mě jen využívá. Já jsem se od ní ale nedokázal odpoutat, byl jsem jí posedlý. Miloval jsem ji celým svým srdcem. Miloval jsem každý její kousek, její nádherné hnědé vlasy, její kaštanově zhrančivé oči, její vůni, která pro mě byla jako droga. Její rty, které uměly líbat tak jako nelíbala ani Caroline. Milování s ní bylo jako bych se ocitl v nebeském ráji. Byla vášnivá, nespoutaná a já se víc a víc zamotával do jejích sítí.
Po pár letech jsem si ale uvědomil, že už mě tento život nebaví. Byl jsem prázdný, vyhaslý stroj na zabíjení bez jakékoliv známky lítosti. Začal jsem Marii nenávidět proto, co se mnou udělala. Ona ze mě udělala vraždící monstrum, díky ní mě všichni nenáviděli a báli se mě. Zapoměl jsem i na svoj Caroline, na ženu, kterou jsem moc miloval. Trápily mě výčitky svědomí a já před sebou viděl tváře všech lidí, které jsem dosud zabil.
Rozhodl jsem že chci žít jinak a proto jsem jedné deštivé noci utekl. Marii jsem nechal přívěšek, který mi kdysi darovala a utekl jsem od ní co nejdál.