zajímavosti
Na slovíčko s Michaelem Lukičem
Můžete se našim čtenářům představit?
„Jmenuji se Michael Lukič. Narodil jsem se v Austrálii. Jsem odchovancem Bohemians Praha, dále jsem působil jako hráč FC Háje, FC Nusle, VTJ Nové Město nad Metují, Čížové a aktivní kariéru jsem ukončil v Loko Vltavín.
Od roku 1990 jsem trénoval mládež v FC Háje a posledních sedm let pracuji v AC Sparta Praha."
Jak jste se dostal k trénování na kempech ČNFŠ?
„Při studiu licence A UEFA v Praze jsem se seznámil s Pavlem Maršíkem, který mi tento projekt představil. Jelikož se mi tato aktivita líbila, přijal jsem nabídku trénovat na kempech, které česko-německá fotbalová škola organizuje. Letos jsem tu podruhé."
Jak hodnotíte úroveň obou kempů?
„Při první mé účasti jsem se rozkoukával. Pro letošní ročník jsme připravili řadu novinek. Například cvičení fitness a návštěvu Aquaparku ve Františkových Lázních nebo teoretickou přípravu pouštěním DVD materiálů a dalších ukázek současných trendů trénování mládeže.
Současně s Vaší akcí se ve Skalné konal kemp FAPN (Fotbalová Akademie Pavla Nedvěda), můžete porovnat úroveň?
„Dle ohlasů účastníků jsme byli o krůček vpřed. Sám mohu posoudit, když jsem se v roce 2006 účastnil jako trenér kempu Petra Čecha na Strahově. Za sebe mohu říci, že jsme jak organizačně tak tréninkově na stejné úrovni a pracujeme stále na tom, abychom patřili mezi nejlepší".
Z jakých klubů chlapci přijeli a kdo tvořil organizační tým?
„Z celé ČR, ale i ze Slovenska a Německa. Chci touto cestou poděkovat svým kolegům Jirkovi Baštovi, Jánu Polónymu, Lutzovi Böhmovi, Pavlu Maršíkovi, Vencovi Mužíkovi a Jakubovi Maršíkovi, kteří se mnou spolupracovali. Vše fungovalo na vysoké profesionální úrovni. Jediný, kdo s námi nespolupracoval, bylo počasí.
Jak plnili úkoly účastníci?
„Je vidět, že účastníci jsou dobře připraveni v klubech. Chtěl bych tímto poděkovat všem trenérům, kteří se práci s mládeží věnují. Přispěli ke zdárnému průběhu letošního kempu pro hráče. Jen mám poznatek, že slovenští hráči jsou na tom koordinačně velmi špatně. Snažili jsme se toto zlepšit. Překvapením pro nás všechny byl přístup dětí z Německa, které plnily veškeré pokyny na 100%.
„Závěrem bych chtěl poděkovat rodině Vokounů, která nám poskytuje téměř domácí prostředí. Vedoucímu sportovní haly Václavu Vrbovi za vstřícnost při změnách v programu. Jeho přispěním jsme splnili všechny tréninkové jednotky i při nepřízni počasí".