Všehochuť
Je sobota a venku je relativně pěkně,ale nějak se mi nikam nechce. Vykopala jsem se akorát ráno od 8 na spining (konečně jsem z nich vytřískala svou výhru a do 22.11. mám fitko zdarma, jupí!) a odpoledne vidím na gaučink-strečink. Napíšu vám ještě pár věcí, na které jsem si vzpomněla a pak asi udělám hají :-) Ale jsem ostuda, měla bych využít těch posledních pár pěkných dní a víc poznávat Toronto a jeho okolí. Ikdyž... s Lenkou jsme se dohodly, že možná Niagaru a New York necháme až na jaro, je to vše totiž součástí takovýho skoro měsíčního tripu napříč Kanadou, o kterém jsme uvažovaly. Uvidíme, zatím si říkám "času dost". Jo a taky jsem doma sama, a toho se musí využít. Je to pro mě vždycky strašnej relax, přecijen jsem zvyklá být dost sama a tak mi to někdy maličko chybí. Ale pak je to slast :-) Kdo nezažil, nepochopí :-)))
Tak a co jsem vám to chtěla:
- kuriózní je, že dělám v místě, kde je i ten jedinej torontskej Salomon shop. Nevím, jestli je to náhoda nebo mi tím někdo chce něco naznačit :-) Když jdu od autobusu do kanclu, tak jdu téměř okolo něj. Chápete to?
- už jsem vám psala o sousedovi od naproti? to je týpek! podle mě je to největší distributor, uživatel a zřejmě i pěstitel marihuany v Kanadě :-) Furt je doma, furt za ním někdo chodí a celá chodba je tím načichlá. Ale má asi nějakej speciální typ, páč tahle jeho moc nevoní - jako by ji měl říznutou špinavejma ponožkama :-)
- jízdní řády autobusů tady někdy ani nemají a když mají, tak jsou většinou úplně k hov.. Řidiči se s nima rozhodně nijak nestresujou, v klídku si vyběhnou pro kafe a pak se teprv jede dál. Nebo se podle mě i třeba někde na přestupních stanicích vzájemně zakecaj (pořvávaj na sebe z okýnek) a prostě jeden spoj vynechaj - to si myslím, protože se mi už několikrát stalo, že měl bus jet třeba každých 10 min., ale já na zastávce trvrdla 20... Zácpa být nemohla, páč bylo půl 10 večer... A pak samzřejmě jely 2 busy najednou.To by mě vždycky čert vzal.
- řidiči tady ale opravdu jsou docela ohleduplní. když jede sanitka nebo hasiči (ti tu mj. jezdí každou chvíli), tak všichni okamžitě zastaví, nikdo ani nezaváhá, to je prostě jasnější než slunce. Na silničkách, kde nejsou semafory, se ploužej většinou šnečí rychlostí a před každou (fakt každou) křižovatkou přibrzděj skoro do zastavení, rozhlídnou se a pak teprv jedou. Je to fajn, ale někdy naprosto zbytečný - když vidíte, jak na křižovatce stojej 3 auta a řidiči na sebe vysílaj signály rukama nebo očima, aby se dohodli, kterej z nich pojede jako první, tak vám nad tím zůstává rozum stát. Kdyby měli pravidlo pravé ruky nebo ještě lépe hlavní a vedlejší ulice jako my, bylo by to o hodně plynulejší a nemuseli by tenhle problém řešit na každé křižovatce. My evropani jsme prostě praktičtější, co si budem povídat :-)
- 80% lidí v mhd má sluchátka, a to bez rozdílu věku, barvy, stylu, postavení. I takový už skoro babky maj pecky v uších :-) No ale přeháněj to trochu, páč třeba nastoupěj 3 černoušci - kámoši, povídaj si, každýmu vysí jedna z pecek na hrudi, aby zároveň slyšel mluvit ostatní. Za chvíli na ně kouknu, už se nebavěj, každej obě pecky v uších a jedou vedle sebe jak cizí! To mi teda připadá hrozně divný...
- a další věc co má skoro každej druhej je kafe. Ať už koupený nebo doma udělaný (maj to v takovejch těch termoskoidních hrníčcích), prostě furt chlastaj kafe. Dokonce i do posilovny si ho nosej! Další věc, kterou nechápu a asi se nestane mou oblíbenou. Ráda si prostě na kafe sednu, pokecám a vypiju si ho z hrníčku a ne z plasťáku na jedno použítí.
- a na to navazuje další věc - recyklování. Každá větší společnost se pyšní tím, že je eko-friendly, ale že všichni tady vypotřebujou za jeden den takovejch kalíšků, víček, brček, ubrousků, kartonových násad na hrnky, aby si lidi nespálili ruce atd., že to se v praze nespotřebuje za celej rok, tím už se nikdo netrápí. Všude taky sice maj koše, který jsou rozdělený na 2 části - jeden koš je "recycle" a tam by se měl házet plast a papír (nechápu teda tím pádem co je na tom to třídění, ale to nevadí) a druhej koš je "litter", čili ostatní odpad, ale všichni to tam mixujou jak se jim zachce, takže je to stejně k prdu. Navíc se naprosto neobtěžujou nějak zmenšit objem odpadu, takže nějaký mačkání lahví nebo krabiček a kelímků, o tom asi v životě neslyšeli. I v práci mě to zaráží, páč šéf je schopen hodit do našeho mini koše 2 krabičky a pak se diví, že se tam nic dalšího nevejde :-) Přitom by stačilo na krabičku dupnout... No celkově je prostě tahle společnost neskutečně konzumní, vše je na jedno použítí a vše se prostě okamžitě vyhodí. Ale všichni jsou přesvědčeni, jak jsou strašně ekologičtí, protože si kupujou kafe v kavárně, která je eko-friendly. Fakt by mě zajímalo, jak zajišťujou recyklaci všech těchle kelímků...
- šéf mi říkal zajímavou věc - prej tady neplatěj zdravotní pojištění a zdravotnictví (tedy mimo nadstandardních služeb a zubů) mají zadarmo. To jsem se teda hodně podivila, protože takhle to fungovat nemůže, že jo. Ale oni to mají dělaný tak, že platěj daně z příjmů a v tom už je vše zahrnuto, vláda si to pak nějak rozdělí. Daně jsou tu od 15 do 29% podle výše příjmu:
- 15% on the first $40,970 of taxable income, +
- 22% on the next $40,971 of taxable income (on the portion of taxable income between $40,970 and $81,941), +
- 26% on the next $45,080 of taxable income (on the portion of taxable income between $81,941 and $127,021), +
- 29% of taxable income over $127,021.
Sice mi to nějak nejde dohromady s tím, že jsem se doma musela zdravotně pojistit na celý rok, ale šéf říkal, že mi zřejmě většinu zaplacených daní stejně vrátěj, což by se teda celkem šiklo. Tak se necháme překvapit, hlavně musím do 30.dubna podat daňové přiznání. Sice se mi to nějak nezdá, protože tu nejsem rezident, ale uvidíme, vytřískám z nich co se dá, z kaďáků :-)
- v práci jsem už skoro profík :-) už jsem se naučila čistit naslouchátka, vyměňovat baterky, zkoušet jestli fungujou (to si dáte do uší takový ta sluchátka co má obyčejně na krku obvodní doktorka a poslouchá jak dýcháte, ale tohle je samozřejmě maličko jiný), vyměňovat filtry a dokonce už jsem vyměňovala ulomený dvířka od krytu baterky! Všechno je to děsně maličký, takže taková hodinářská práce, ale nic moc těžkýho na tom není. Takže předstírám, že tomu hrozně rozumím a starouškům vždycky s něčím pomůžu. Řídím se pravidlem, které se mi hrozně líbí: Fake it till you make it. Volně přeloženo - tak dlouho předstírej, že něco umíš, až se to naučíš :-)
Btw. ten dnešní ranní spining byl super, konečně hodina, co měla úroveň a instruktor naprosto přesně věděl co dělá. Zajímavý bylo jen to, že za celou dobu nesedl na kolo :-) Ale tak perfektně to všechno okomentoval a dokázal i povzbudit, že to bylo fakt dobrý. To vstávání stálo za to!
No a to bude asi všecho, co jsem měla na srdci. Všechny vás moc zdravím, doufám, že se máte dobře a děkuju, že to všecho prožíváte se mnou, jsem moc ráda za maily a za vzkazy. Vždycky si připadám, jako bych skoro byla doma. Vzdálenosti jsou dneska fakt díky technice neuvěřitelně malý...
Tak pa!
Jaruš