U Brány Hřbitova
U BRÁNY HŘBITOVA
nikdy se nemáš
bát noční tmy
všechno to neznámé
co právě nevidíš
jde ti prostě vstříc
nechci se hájit
před soudem lidským
jediným komu se zodpovídám
svému srdci
pohled do tvých očí
další nemožná cesta
kříž s osobou
jenž mi nic neříká
ne nebi hvězdy jako vždy
lásku jsem neprodal
jen pro ni žil
na klopě starého saka
dávno uschlá kopretina
neboj se tužeb
když země ti dává
úplně všechno kolem nás
smysl ve všech větách
které jsi chtěla říct
láska na zlatém podnose
já ti patřím
jako energie ke hvězdám
bál jsem se o tebe
tolikrát šel strach
a teď už jen jediné
za ruku tě držet
v noci tě hřát
milování pod nebem
kde všechno se smí
zapomenout na peklo
které se kolem šíří
jediné pro co stojí žít
pro jediné tolikrát řečené
to nejzvláštnější jméno
tolikrát ho vyslovíš
ale kolikrát ho opravdu
ale opravdu cítíš
do chladné vody
jen tiše vplout
své horké já
ochladit si na chvíli
i své pekelné srdce
a mysl plnou
než na břeh vystoupím
čistý jako dřív