Polibek jako od ďábla
POLIBEK JAKO OD ĎÁBLA
takový byl můj život
trápením pro ostatní
hledajíce východisko ze svých lásek
ze svých ošklivých tužeb
z hnusu a bahna všedních dní
to je to co vyprávím
zrozen z pekla
do svého domova se vracím
nesoudím ostatní
nemám právo být rozhodčím
trápení kolem domů
slyším pláč tam kde vy smích
nebudu šťasten dokud se neztratím
koukej na nebe
i měsíc má pokřivenou tvář
nechce vidět ani to co já
odešlo všechno co miloval jsem
ty vzala jsi to s tím
já nedokázal zastavit čas
trápením se měří osud
slzami štěstí
přicházím na konec
kde bude už jen rozuzlení
všichni najdeme poslední cestu
poslední křižovatka našich dní
bojíme se umírat
nebojíme smrti
v naší pýše bláhovosti
a neomylnosti
kráčíme vstříc dalším zármutkům
nepoučitelní lidé
tak to jsme my
taky já a ty
odcházíme noční ulicí
na rtech myšlenka
zítra už zítra
prý bude líp