Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dárek Na Klíčích

16. 7. 2014

DÁREK NA KLÍČÍCH


tu jiskru v sobě

co stále nosíš

zapal s ní oheň

ať v nás hoří

nikdy už nezapomenout

na všechno krásné

proč jsem se narodil

kam jsem kdy kráčel

nebojím se rána

když večer přichází

jediná cesta vede

přímo k nám do srdcí

až půjdeš spát

až zavřeš oči

můžeš si nechat zdát

všechny ty krásy

jimiž bylas svědkem

to nevyřčené mezi námi

těch tisíce světel

vítej v ráji

má milovaná ženo

teď jsem se probudil

z bezesných bolavých spánků

v kterých jsem se narodil

teď už můžu žít

jak jsem si přál

touhy se rozletí

do celého světa

dám jim jejich křídla

co schoval jsem jim

ještě než jsem se narodil

a můžu všechno poznat

to jediné opravdové

to v tobě tak viditelné

jsi mojí květinou

tím opravdovým snem

až půjdu za oblohou

kam jsem chtěl

až budu stoupat do schodů

na střechu světa

za ruku tě držet

moc bych si přál

jsi krásně mnou

a já jsem tebou

jak v lásce můžeme být

jenom jedním jsme

s rozpůleným srdcem

na klíčích ho nosíme

viď moje milá