Černobílá Duha
ČERNOBÍLÁ DUHA
mám chuť ještě dnes
vidět tě zase
chci se opít
tou tvou láskou
která tu prostě je
chci se dívat na svět
skrz růžové brýle
a zapomenout na strach
který ve mně je
na starosti všedních dní
na bolest u srdce
když mne opouštíš
a tvé návraty do lásky
dávají mi tolik
životadárné energie
abych mohl v klidu žít
po tvém krásném boku
chci ještě teď
vidět tvou tvář
tak krásně rozesmátou
jakou ji umíš
mít jenom ty
když ke mně svou hlavu
na rameno složíš
když chceš jít dál
a přesto stojíš
protože lásku máš
já věčný snílek
tvůj bláznivý milenec
všechno mezi námi
tak čisté a krásné
já sám se ptám
jak je to ještě
vůbec stále možné
na obloze slunce
a současně všechny hvězdy svítí
takový biograf
nekonečného života
znamení koloběhu
kde láska vzniká
a kam se chodí
občas taky ukrývat
a já se dívám
jak můj život běží
někam absolutně do neznáma
jeden za všechny
ty naše hříchy vydá
kdo Davidem právo
soudit lásku