Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak Vnímám Tvůj Polibek

17. 7. 2011

JAK VNÍMÁM TVŮJ POLIBEK


zahleděn na tvá ústa

čekám ten pocit

mrazení v podbřišku

už se ke mně blížíš

jediný polibek

na má hříšná ústa

kolotoč světů

se pomalu do pohybu dává

propadám se stále víc

a o něco hlouběji

do říše svého já

kde jsi jen ty

slyšíš mě povídat

co asi mohu říkat

vyznání tisíckrát vyřčená

obrázky do dlaní

prosím ještě ne

nekonči s tím polibkem

nechci oči otevřít

chci vše ještě vnímat srdcem

splašeně v hrudi

poskakuje v rytmu lásky

na vlnách touhy a krásy

tisíce barev

slévá se v jednu jedinou

tu kterou nelze poznat

dochází dech

však co nás nutí

nepřestat ještě chvilku snít

nevracet se zpět

v tom našem liduprázdnu

stále tě miluji

poblázněný nejen k ránu

povídání nekonečné

o všech nevyřčených touhách

co skrývá se v hlase

tam kde končí slova

v tichu souznění

splašení milenci

kráčíme ruku v ruce

tak stejně končí

každý polibek

dívám se ti do očí

a vím další chci hned

znovu se naklonit

chytit tě v pase

přitáhnout k sobě

pevně tak pevně

abys na chvíli

nemohla mi uletět

můj motýlku vášně

teď svá křídla

něžně slož

do mé věčné náruče