Hledání V Hlubinách Duše
HLEDÁNÍ V HLUBINÁCH DUŠE
pod dekou z ovčí vlny
spřádám své tiché plány
za oknem se vločky snoubí
s tmou a zimou
ještě horký čaj
na nemocnou hlavu
a srdce svým hlasem
přehluší temnotu
lásky plné náruče
jak květiny ve sněhu
rozhazuji s polštáře
na tu bílou nadílku
a ty už klidně sni
ty můj krásný andílku
své sny ti pošeptám
jenom tobě do uší
jen tobě stojím dát
všechny své nejtajnější myšlenky
budou to mé dárky
ty co patří pod stromeček
zabalím je z lásky
do vlastního tikotu
mého srdce
ještě jeden nápis ve sněhu
než pohltí ho věčnost
půjdeš za mnou po čichu
vedená svým instinktem
najdeš mě tam co vždycky
jenom uvnitř sebe
až po okraj ten pohárek
přetékati bude
dám ti sebe za obrázek
tvé prostorné duše
napíšu ti knihu
tak zvláštní a tichou
plnou obrazů
které mě popíšou
abys navždy věděla
kdo doopravdy prošel tebou
a jestli se mi líbíš
o to m nikdy nepochybuj
jsem blázen do tvých očí
které mě až nad propast vedou
a nikdy se nebojím
že by mě snad opustily
a nechaly mě padnout
do prokleté hlubiny
chci tě prostě poznat
a dát jenom sebe
a až se jednou rozpustíme
zbude jen to společné
a taky moře lásky
co pohltí tuhle zem
a teď zbývá epilog
lásko prosím vezmi si mě.