Cesta přes les
CESTA PŘES LES
i po dnešní noci
postel zase prázdná
spím jenom na zemi
pod dekou z popela
v urně nasypán
sám sebou otráven
vyrazím ven
na procházku do lesa
do lesa zázraků, kouzel
v té tmě zabloudím
o první kořen
motám se v kruhu
už dávno vysílen
prosby a sny
plná náruč lásky
velké jak žulový blok
po kolenou táhnu dál
tam za ten les dojít
nahlédnout do studny přání
co měl bych si přát??
vezmu do dlaní
svou minulost
hodím s ní o nejbližší strom
ať pukne a rozbije se
vzpomínka na tebe
zaplaší jakoukoliv vzpomínku
v tom okamžiku je
všechno je dáno
zavřu své oči
nechám se jen srdcem vést
snad vyvede mě z toho lesa
na správnou cestu i dnes
tohle je svět
co dává i bere
v něm je těžké žít
s veršem na rtech
bez myšlenek možná lépe
v tom toku
myšlenek na jen na tebe
pauza mezi nimi
stále je kratší
sléváš se v jeden sen
nedostižný a nádherný
vyveď mě z lesa
nesu ti přeci srdce
komu jiného ho dát
kdo bližší než ty mi je?