Závěť Pro Minulost
ZÁVĚT PRO MINULOST
sledovat blesky
jak rozsvěcují oblohu
ohňostroj světa
který jde mimo lidi
návštěvou v mracích
kde máme příbytek
tam na ohnivé zácloně
někde za oknem
chci sledovat zem
jak něžně se točí
v duchu si představím
zrovna teď a tady
jakou máš tvář
co tobě na ní září
co snaží se k zemi
jako déšť
může být tvůj pláč
někde nad nebesy
vracíš se k sobě
možná delší cestou
na konci není fanfára
ani stupně vítězů
na konci jsi ty
opravdová a celá
žádná část tebe
už není v moři zapomenutá
skládáš se sama
z malých kousků
a já píseň nekonečnou
do uší ti pěju
abys nikdy nezapomněla
na tuhle jednu chvilku
ještě se přitiskni
ještě buď sama sebou
napsaný vzkaz
dopíšeš v jiném životě
tou samou rukou
až budeš stát před trůnem
na něm láska sedět
všechno bude dovolené
ty budeš nový člověk
slupky se rozpustí
jako tvé oči
jediný pohled do hloubky
a už všechno tuším
na povrchu vlnky
uvnitř srdce tlukoucí
jsi krásná v rozpacích
a já tě miluji
otevřenou hrudí
mé srdce tobě patří
vítej mi do dlaní
když chci tě obejmout
milovat nekonečnost souznění
už jen dopředu hledím