Gejzír Naděje i Beznaděje
GEJZÍR NADĚJE I BEZNADĚJE
chtěli mi vzít srdce
jediné o co jsem stál
když ve všech touhách
láska zvítězila
pak mohu se smát
když v srdci mám ten cit
pro jednu opravdovou ženu
narodit se i zemřít
v hloubce všech chutí
pohlazení jen
dám ti modré z nebe
klidně třeba virtuálně
důležité jest
co cítím uvnitř
když sevře se mi hruď
a srdce bije na poplachy
narodím se v nové době
doufám zase čistý
před tebou stál jsem v dešti
třeba o to ani nevíš
tajemství duše
zakletý vzkaz v láhvi
kdo bude číst řádky
vytesané do mramoru
někde na náhrobku
tam už jsou k ničemu
když chceš něco křičet
klidně řvi
ať otřásá se země
pravidla rozbořit
máš dlouhé noci
a ještě delší dny
zmateně v kruhu pobíháš
a sebe nenalézáš
přestože o jiné nestojíš
máš dlouhé vlasy
zmoklé a neučesané
přesto tolik stojíš
o objetí z lásky
a já nejsem soudce
tím méně prorok
kdo chce číst
mezi řádky v hloubce
svou cestu v srdci má
na konečnou nespěcháš
život není o přežití
svou krásu má
a běžíš lesem
chceš se zachránit
a cítíš smyčku kolem krku
do které tě chytli
přesto už se nikdy nedáš
už nikdy znovu
neupadneš do života
který je pro lenocha.