Přání a tužby
PŘÁNÍ A TUŽBY
ruku k ruce tisknu
obracím oči k nebi
z tichou modlitbou v duši
konejším své viny
zahleděn do sebe
unikáš mi ty
jsem člověk špatný
asi víc než chci
hledím ti očí
vždyť poznat chci tebe
tak proč mé strachy
ovládají tak strašně
mé činy i slova
lásko jsem ztracen ve dnech
ve svých úvahách
v tom strachu co svírá mě
tolikrát bolestně
už zase mluvím o sobě
tak to nemá být
pro tebe chci zemřít
jako bájný rytíř
vysvobodit tebe
ze spárů devítihlavé saně
vidíš tak je to správně
jsi mi víc
každým dnem
je to jen má tužba
nebo jen sen
kdybych tak na chvíli
malinkou tušil
jaká přání máš ty
po čem toužíš
jaké máš sny
cesta by třeba byla lehčí
jenže kdo tohle ví
tak rád poslouchám
tvůj krásný hlas
v něm ta síla
co všechno spojuje nás
dlouhý seznam
prazvláštních věcí
ve sněhu mé stopy
už zima pod kůží je
jaká je mysl má
černá nebo bílá
já vlčí beránek
s ostrými zuby
však duše křehká
až to někdy moc bolí
skládám si obrázky
tvých přání
ať se zase znovu přesvědčím
jak jsou stejný s mými.