Mořské Řasy
MOŘSKÉ ŘASY
jak se dnes máš
ptají se mé oči
do ticha všech vět
které tak strojeně zní
a až se probudíš
vítáš nový den
jako víla
jen tak nahá
protančíš celým paloukem
a nové začátky
i steré konce
nemám nic na dávání
jen lásku v sobě
a ta se k pohárkům
těm chuťovým dostává
je jen jedna cesta
a to ta tvá
a v knihách moudrosti staletí
proč tedy čekáš na zázrak
nového zrození
potichu do jitra
na známý kopec
jen tiše usednout
dlaně zahřát dechem
a pak se rozpustit
ve východu slunce
a všechna tráva
i to luční kvítí
dostane na chvíli
barvu od svatozáří
a pak se probudí
do své pravé barvy
a užasle hledíš
na to narození
i my jsme se narodili
tak nádherně čistí
než zkratkou do hlavy
dostane tě vlastní rod
máš ještě naději
otočit ten proud
co strhl tě z břehů
a vláčí tě pryč
od vlastní identity
i bolestí i štěstí
a já v bolavých očích
vidím ten záblesk
ty plamínky v očích
co zapálí svět
a půjdu za nimi
pokaždé když pohlédnu do zrcadla
a uvidím svou tvář
a jen tvé srdce
to spojení nadpozemské
co nenalezneš všude
to spojení duší