V Bludišti Souznění
V BLUDIŠTI SOUZNĚNÍ
jako lucernu
po nebi táhnu slunce
pěkně pomalu od východu
k západu do jeho postele
jen na obloze září
svůj úsměv dá
do všech hlubokých tůní
až dojdu s ním k západu
vezmu tvou ruku též
sedneme si na útes
a pak jeden druhému
s hlavouna rameni
pomalu to slunce vykoupeme
od veškeré špíny světa
a dá nám na rozloučenou
na nebe červánky
a rudé moře
a teď v tichu našich myšlenek
těch krásně společných
ještě chvíli posedíme
ještě na nebe
pár hvězdiček dáme
a jen ticho a tvůj smích
zůstane ve mně na věky
teď se všechno zachvěje
celá naše zem
teď se k sobě nakloníme
a jedním polibkem
tu věčnost zpečetíme
a do písku jen pár řádků
o všech láskách světa
jen jedna mi blízká
ta s tvým jménem
navždy spojená
a tak se zasním
jen na chvilku malou
chci na nebe než se rozední
nakreslit srdce vlčí
to které nám bylo dáno
jen jedno jediné
pro dva lidi narozené
ve znamení touhy
opuštění světem
nalezení sami sebou
do jedné velké myšlenky
že život v souznění
může být a je krásný