Sbírka Chudých Snů
SBÍRKA CHUDÝCH SNŮ
vzal jsem dnes do dlaní
hřejivé paprsky
vycházejícího slunce
co se tak cudně
za mraky schovávalo
jak malý školáček
ve tvářích rumělce
v očích stud
jako by se bálo
ulehnout na oblohu
nechtělo ještě budit
spící svět
jen pár parsků
pro ty co na cestách
hledají svůj směr
schovalo za mraky
svojí něžnou tvář
přesto hřálo mě
a rosa už šla spát
kamínky diamantů
plná jich louka
ulehnout mezi ně
do chladu lůna přírody
přivinout k sobě
tvojí krásu
do náruče květin
barvy se slévají
a vystaví na obloze
přeci jen duhu
spoustu netečných
stále potkávám
oč je svět krásnější
když srdcem ho otvíráš
v sešitu ještě bílý list
místo dnešního dne
však první řádky se píšou
začnu tím
na koho myslím stále
ani dnešní noc ďáblů
není výjimkou
stále se obracím
pořád jen k tobě
do tvé náruče snít
všechny zlé sny
z kterých se probudím
ty k nim nepatříš
tak procitnu zase
po okraj plný lásky
do pohárku střepy noci
rozmixuji do nápoje
mé divné lásky
to ještě než poběžím
za tebou mé zlato
abych ti popřál krásné ráno