Sluníčko
SLUNÍČKO
mé sluníčko vzdálené
za kopec zapadáš
ještě naposledy
ozáříš jezero
tam mezi stromy
zapadneš do vlasů
mé lásce nejtajnější
s třpytivou tváří
ukaž mi cestu k ní
kdyby se ztratila
ať najdu jí poslepu
kdyby mě chtěla
všechno co má smysl
je spojeno s ní
vždyť pro koho zemřít
když ne pro ní
má ten třpyt
co dává mi znamení
na cestu do polí
kde usednu vedle ní
a povím jí
vždyť jen tebe miluji
zamračen nad slzou
co teče mi po tváři
chtěl bych jí obejmout
já nezvěstný blázen
nevede žádná
značka pro turisty
tam kde blízko je mi
prosím tě sluníčko
než zapadneš do moře
dej jí ještě znamení
jen její stále jsem
v mé každé kapce krve
co roním z otevřených ran
je láska nesmírná
co dává mi poznaní
ty našla jsi mě
zapomenutého mezi všemi
teď dáváš sebe
stojíš nedaleko
kvítku můj nádherný
s jménem mazlivým
do každé květiny
vkládám ti poznámku
mezi řádky skrytý text
miluji tě víš