Čemu Pořád Nerozumíš
ČEMU POŘÁD NEROZUMÍŠ
létat si po světě
cítit tu vůni
když jsi až u nebe
a hvězd se dotýkáš
když je ti blíž
tak jak jen se dá
ten jeden nejbližší
koho tak rád máš
nech se jen unášet
na vlnách osudu
až na jeho struny
budeš zase hrát
pokoušet se změnit
co dávno jsi změnil
a vědět všechno
tak náhle čistě
od všech lidí
brát jen to dobré
a rozdávat lásku
kterou v sobě máš
čistá jako lilie
ten tvůj květ
utrhnout byl by
ten největší hřích
vždyť ty sama nejlíp víš
kde vzala se tvá
křehká duše
na tomto světě
kde proléváme slzy
a bloudíme po cestách
však ty dobře víš
kdo jsem k tobě já
kde mé místo je
když přijde mlha
co nám obzor
za stěnu neprostupnou
snad na pár let schová
já budu tu stát
jak ve větru strom
ohnu svá záda
však ducha nezlomím
jen jednou se probudím
a vstanu navěky
budu láskou protkán
a jeden pohled
do tvých očí
mne navždy přesvědčí
co potřeboval jsem
vidět už mnohem dřív