Svatba Se Zemí
SVATBA SE ZEMÍ
tak jak se dnes máš
když slunce vadne
a květiny jdou spát
já zvadnutý už tisíc let
na židli usínám
účes bez vlasů
a nebe nad hlavou
jenže strašně daleko
stejně jako Bůh
tak v co věřit
snad sám v sebe
to půjde dost těžko
když sám sebe nesnáším
znáš mne
má lásko
jediná opravdová
které věřím
všechno se točí
se mnou i světem
chci plavat v něm
jako další hříchy
které tu mám
napsané v dlani
s nimiž se musím
naučit žít
když svět se se mnou
nechce mazlit
tak alespoň ty
vždyť tvá náruč něžná
je mi opravdu nejbližší
tak kde vzít
tolik něhy
když teď mi schází
ani nemám chuť
na něco věřit
tak kde se schovávám
před tím vším
ve své ulitě
na konci světa lehnu si
a budu jen zírat
jak svět umí se točit
na svém vlastním chvostu
jen můj stín
táhnu ho za sebou
a on se mi šklebí
chci s ním vyjít
a on se jen drží
podrážek bot
a tak jsem tu sám jen s láskou