Smích Není Do Zásoby
jestli se to změní
a nenajde se nic
všechno ve mně vaří
přetlak nejde ven
nechce se mi už ani snít
snad jen přežít den
co pohledávám
ve vlčím doupěti
nechci slyšet tlukot
neznámých srdcí
ještě jeden den
než vykročím do neznáma
než zametu stopy
které necháváš
po sobě slídilům
jež se snaží najít
tvou pravou tvář
není dovoleno
rozdělávat ohně
a odlišnost se nenosí
já nemám v úmyslu
přežívat dny
chci se jen smát
když není už víc
na modrém proužku
celého nebe
nesu si do kloboučku
pár lesních plodů
vidíš hořet svíce
která je moje
a smrt nedobré vykoupení
krouží kolem nás
tak nádherně veselá
ona na svůj čas
klidně si počká
než víra ztracená
vžene do žil
chutě všech básníků
snít a žít ve zlatě
mého slunce na obloze
poprosím za odpuštěný
mou soukromou lásku
jeden za druhým
pěkně tupě v řadě
stojíme frontu
na menáž duší
ať do pohárku
jen trpělivost nalijí
a propustí nás z vězení