Kostnice Kutná Hora - 28.08.2006
Okolí Kutné Hory bylo osídleno již v 10. století. Dokladem toho jsou starobylé, původně románské chrámy v Jakubu, (dnes Církvice - Jakub), v Záboří nad Labem a v Malíně. Malín byl hradištěm slavníkovců. Po jejich vyvraždění r. 995 převzali panství Markvartici. Jeden z nich, Miroslav (Miloslav ?) z Cimburka, zakládá v Sedlci nejstarší klášter cisterciáků v Čechách. V r. 1142 povolává do Sedlce prvních dvanáct mnichů z Waldsassenu v Horní Falci. Pozdější objev stříbrných rud, přičítaný mnichu Antonínovi ze sedleckého kláštera, přinesl bohatství i slávu nejen Kutné Hoře, která vznikla r. 1276, ale poskytl i finanční prostředky na stavbu monumentálního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, postaveného v letech 1280 až 1320. V té době byl též postaven na zdejším rozsáhlém hřbitově kostel ( kaple ), nynější kostnice.
Podle tradice byl r. 1278 poslán opat sedleckého kláštera Jindřich s poselstvím Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma, odkud přinesl hrst hlíny z Kalvárie a rozsel ji po sedleckém hřbitově. Hřbitov tím získal pověst svaté země. Od té doby se sem dávalo pohřbívat mnoho lidí nejen z okolí, ale i z ciziny, zvláště z Polska, Bavorska a Belgie. Tisíce lidí zde též našlo poslední odpočinek v dobách epidemií. Staré kroniky uvádějí, že za velkého moru v r.1318 sem pohřbili na 30 tisíc lidí. Počet hrobů vzrostl za husitských válek. V r. 1421 husité vypálili cisterciácký klášter a pobili na 500 mnichů. V okolí kutné Hory se odehrálo několik bitev, z nichž největší byla bitva u Malešova r. 1424. Počtu obětí odpovídala i tehdejší rozloha hřbitova, měřil asi 3,5 ha. Po husitských válkách došlo k postupnému rušení částí hřbitova. Kosti byly nejprve naskládány kolem kaple, později přemístěny do její spodní části. Zde je v r. 1511 poprvé srovnal poloslepý mnich do šesti pyramid.
Hřbitovní kostel - kostnice je zajímavá, původně gotická stavba z konce 14. stol. Skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou. V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Kaple byly znovu obnoveny na začátku 18. století v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichla. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a stavbu vzepřel přístavbou západní předsíně. Ve stylu svého specifického architektonického projevu (tzv. barokní gotika) upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí i dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Barokní štít mezi věžemi nese sochu Panny Marie - Neposkvrněné početí (Immaculáta) od Matěje Václava J„ckela z roku 1709. Od téhož autora je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící před kostnicí. Monument je doplněn plastikami dalších čtyř světců, sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána.
V r. 1784, když císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter, jehož majetek pak koupili Schwarzenberkové z Orlíka. Kostní výzdoba byla pak v r. 1870 obnovena Františkem Rintem z české Skalice. Z původních šesti pyramid dvě zrušil. Kosti, které použil k výzdobě, dezinfikoval a vybílil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto vyjímečného uspořádání lidských ostatků. Zbývající kosti, asi 40 m3, pietně uložil zpět do hřbitovní půdy.
Nyní se zaměříme na detaily výzdoby hřbitovní kaple. U vchodových dveří jsou v latinském a řeckém jazyce nápisy IHS, což znamená Jesus Hominum Salvator - Ježíš Spasitel lidstva. Ve schodišti vidíme dva kalichy a nahoře kříž. Vpravo dole pod schodištěm nápis František Rint z České Skalice - 1870. V rozích dolní kaple nás upoutají mohutné pyramidy z kostí, které jsou urovnané bez svázání do dřevěných konstrukcí. Lidské kosti, symbolizují zástupy těch, kteří stojí před Božím trůnem, a nikdo je nedokáže sečíst. Smrt mezi lidmi nečiní žádné rozdíly. Vykoupení - Kristovo dílo spásy, započalo Jeho vtělením, smrtí na kříži a zmrtvýchvstáním, a dovrší se vzkříšením všech mrtvých. Všichni vstanou k novému životu, a spravedliví pak dosáhnou slávy v nebeském království, které je symbolizováno dřevěnými korunami.
Uprostřed kaple visí lustr, který je sestaven ze všech druhů kostí lidského těla. Pod lustrem je vchod do hrobky, kde jsou uloženy ostatky patnácti bohatých kutnohorských měšťanů. Po obvodě hrobky jsou barokní svícny (fiály).
Ve výklencích hlavního oltáře najdeme monstrance. Na mříži v levé části kaple je sestaven erb Schwarzenberků. V pravém spodním poli erbu vidíme havrana klovajícího oko Turkovi, což znázorňuje vítězství Schwarzenberků nad Turky v bitvě u Rábu r. 1591. V osvětlených vitrinách jsou umístěny lebky bojovníků z husitských válek.
Písmeno R , složené z kostí na sloupu u pravé zadní pyramidy, uvádí začátek jmen Reiman (ředitel velkostatku Schwarzenberků, z něhož byla financována obnova kostela Všech svatých), Rajský (stavitel, který obnovu provedl) a Rint (který naposledy kosti urovnal).
Podle odhadu je Kostnice společným hrobem asi 40 tisíc lidí. Toto dílo není samoúčelné, ale po staletí připomíná návštěvníkům fakt smrti a hodnoty věčnosti. Bůh uzavřel s lidmi dvě smlouvy, které zavazují člověka k odpovědnosti vůči Bohu i bližnímu. Zachovávání těchto smluv bude zhodnoceno na konci našeho pozemského života.ota.