TERAKOTOVÁ ARMÁDA I. část
Úvod
Dne 19.3.2011 jsem byl na výstavě Terakotové armády Prvního čínského císaře dynastie Čchin a jeho podzemní (posmrtné říše)
Na začátek tohoto příběhu, bych chtěl napsat, že to má být osmý div světa a já si myslím že je to pravda. Rád vás o tom v tomto článku rád přesvědčím
Na jaře roku 1974 narazili rolníci při hloubení studny na několik hliněných postav. Takto náhodou byl objeven osmý div světa a Terakotová armáda, která přes 2200 let (221-206 před naším letopočtem) ležela před našimi zraky ukryta v zemi.Tato armáda Prvního čínského svrchovaného císaře, který sjednotil roztříštěnou zemi na jednotnou říši byla neporazitelnou a respekt budící armádu.
Po dvou letech byla odkryta druhá a později i třetí armáda. Všechny tři armády byli nalezeny na ploše 20 000 čtverečných metrů a bylo v nich pohřbeno přes 8 000 válečníků a více než 100 vozů.
V roce 1979 bylo na místě nálezu vystavěno muzeum. Před nedávnem začalo přebudování podzemních objektů na výstavní muzeum o rozloze 2 čtverečních kilometrů.Od roku 1987 je armáda a posmrtné sídlo císaře zapsáno na Listině světového přírodního a kulturního dědictví UNESKO.
Čchin Š´chuang-ti
První císař čínské historie
První císař vlastním jménem Jing Čeng(Ying Zheng) se narodil 259 př.n l..Když se narodil vládlo na čínském území sedm knížectví označovaných za sedm knížectví Válčících států. Všech sedm knížectví mezi sebou neustále bojovalo. Válka trvala několik měsíců a někdy i roky. Bitva u Čchang-pchingu (Changping) roku 260 př.n.l. mezi dvěma státy Čchin a Čao(Qin a Zhao). Ke konci války začaly čaoským vojskům docházet zbraně a potraviny a rozhodli se kapitulovat. Rozhodnutím protivníkovým velitelem byli všichni bojovníci co se vzdali zaživa pohřbeni a ještě dnes na místě bitvy nacházejí rolníci kosti po těchto bojovnících. Tyto války zapříčinily bídu a chudobu.
Stát Čchin byl v tomto období pouze chudým knížectvím. Zavedením reforem se vzchopil a podporou zemědělství během několika desítek až jedno století se stalo mocným. Dokonce čchinský král Čchin Čao (324-251př.n.l.) se pyšnil velkou armádou o více než milionu bojovníků, tisíce válečných vozů a desetitisíce koní.Dobrou taktikou se podařilo zničit spojenectví mezi ostatními státy a oslabit jejich bojeschopnost.
V roce 247 př.n.l. otec Jing Čenga po třech letech panování zemřel a ve třinácti letech Jing Čeng nastoupil na trůn. Až do jeho plnoletosti vládla státu jeho matka a ministři. V roce 238 př. n. l. oficialně nastupuje na trůn.
V roce 236 př. n. l. začíná válčit a jeho armáda si podmaňuje jedno knížectví za druhým. Tím že porazil všechny knížectví mohl je sjednotit pod jedno území a tím vytvořit Císařství. Jing Čeng se prohlásil za Prvního císaře a další císaři se jmenovali Druhý císař, Třetí císař…
První císař sjednotil měnu (peníze). Tyto mince kulaté s čtvercovým otvorem platily až do začátku 20. století.
Zavedl jednotné míry a váhy. Sjednotil písmo, Sjednotil rozchod kol a tím mohlo být vybudována sít silnic pro vozy se stejným rozchodem kol. Nechal vytvořit nový právní řád. Opravil, dostavěl a propojil hradby sousedních státech a tím nechal vzniknout Velkou čínskou zeď.
První císař nebyl jenom reformátor a sjednotitel říše, byl to také tyran, který neváhal pohřbívat za živa, vařit ve vodě, roztrhat koňmi… a pálit knihy.
Chtěl upevnit svoji moc, ale na své páté inspekční cestě náhle onemocněl a zemřel. Bylo mu 50 let.
Hrobka Prvního císaře
se nachází na úpatí hory Li-šan v okrese Lin-tchung, asi 35 km jižně od města Si-an.
Téměř každý čínský panovník dával velkou důležitost na posmrtný život a svoji hrobku, tak jako egyptští faraoni měli pyramidy.
První čínský císař usedl na trůn již ve třinácti letech a začal budovat svoje posmrtné sídlo. Na stavbě pracovalo až 700 000 vězňů. Pohřební komora byla hluboká až do třetí vrstvy podzemní vody a její stěny a podlaha byla zpevněna měděnou vrstvou, vysoká byla 115 metrů a nyní je vysoká díky erupci půdy “pouze” 76 metrů. Ve středu podzemního paláce se nachází samotná hrobka umístěna 30 metrů pod zemí. Nejdřív byla vyhloubena hluboká jáma její dno bylo vylito mědí. Na něm byl umístěn sarkofág. Hrobka byla postavena jako palác a vybavena vzácnými poklady. Podlaha vypadala jako mapa Číny, na které byly rtutí namalovány řeky a jezera, na stropě bylo namalováno nebe se sluncem, měsícem a hvězdami. Svíce byly vytvořeny z lidského a rybího tuku aby dlouho hořeli. Všechny císařovy konkubíny, které císaři neporodily žádné dítě, byly pohřbeny s ním. Architekti a stavitelé co se podíleli na výstavbě „alarmů“ byli pohřbeni zaživa. Před vykradením byly postaveny skryté střílny ze kterých směřovali na vykradače šípy. Jejich vystřelení bylo prováděno automaticky.
V jedné hrobce byl nalezen císařský lovecký revír a v další císařské maštale. Podzemní palác byl kopií toho nadzemního včetně velké armády, která sloužila k obraně hlavního města.
Hliněná armáda je uložena do tří hrobek. Ve svém podzemním paláci měl mít pozici vládce a poroučet své armádě. Spotřeba lidí a peněz byla větší než u Cheopsovy pyramidy.
V roce 206 př.Kr. vzniklo povstání proti dynastii Qin, vedená Xiang Yuem, kteří se snažili vše spálit a hliněná armáda toho ušetřena. Popis povstání bylo uveřejněno v mnoha historických dílech, ale také stopy na hliněné armádě hovoří, že armáda ztratila svoji slávu již krátce po svém dokončení a to co se dalo dobře prodat, to bylo ukradeno, hlavně zbraně.
Hrobka č. 1
Hrobka č. 1 je dlouhá 230 metrů a široká 62 metrů má plochu 14 260m2 a je největší ze tří hrobek. Původně v ní stálo 6000 hliněných vojáků a koní 40 dřevěných bojových vozů.
Vlasy vojáků jsou svázány do uzlů, jejich lýtka ovázána
kamašemi. Mají na sobě kamené brnění a
v rukou měli původně meče, luky nebo kuše. Za předvojem stojí opancéřovaní
pěšáci s omotanými kamašemi a chrániči nohou. Byli vyzbrojeni
halapartnami, sekerami a dlouhými úzkými dýkami.
pokračování v Terakotová armáda II.