STANOVY Českého zahrádkářského svazu
✸ STANOVY Českého zahrádkářského svazu, z. s. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST HLAVA I PŘEDMĚT ÚPRAVY § 1 Základní ustanovení (1) Český zahrádkářský svaz je společenství, sdruující ve svých organizačních jednotkách fyzické a právnické osoby se společným zájmem o zahrádkářskou činnost podle zvlátního právního předpisu , působící jako samosprávný spolek 1) s názvem Český zahrádkářský svaz, z. s. (2) Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 318/15. (3) Český zahrádkářský svaz jako zapsaný spolek má postavení hlavního spolku (dále jen "svaz"). (4) Svaz má právní postavení samostatné právnické osoby s vlastní právní osobností, která vyvíjí svoji činnost v souladu se stanovami, ostatními vnitrosvazovými normami a zvlátními právními předpisy. Svaz vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Má vlastní majetek a samostatnou majetkovou odpovědnost. (5) Svaz vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku . 2) (6) Svaz působí na území České republiky. (7) Organizační jednotka svazu má postavení pobočného spolku (dále jen "organizační jednotka"), kterou je a) Územní sdruení Českého zahrádkářského svazu (dále jen "územní sdruení") s názvem sídelního místa, b) Základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen "základní organizace"), s eventuálním pojmenováním a názvem místa působení, c) Specializovaná základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen "základní organizace") s eventuálním pojmenováním a názvem místa působení; její vznik je podmíněn zápisem do veřejného rejstříku a je 2) vedena v evidenci svazu. (8) Z právních jednání organizační jednotky, vzniklých přede dnem jejího zápisu do veřejného rejstříku, je svaz oprávněn a zavázán společně a nerozdílně s organizační jednotkou. Ode dne zápisu organizační jednotky do veřejného rejstříku ručí svaz za dluhy organizační jednotky pouze do výe hodnoty likvidačního zůstatku organizační jednotky po vypořá- dání vech závazků organizační jednotky. (9) Organizační jednotka má postavení samostatné právnické osoby s vlastní právní osobností odvozenou od právní osobnosti svazu. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Můe nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu s těmito stanovami a zvlátními právními předpisy. Má vlastní majetek a samostatnou majetkovou odpovědnost. (10) Nabyde-li svaz status veřejné prospěnosti, nabývají tento status i organizační jednotky. § 2 Předmět činnosti svazu a jeho organizačních jednotek (1) Hlavním předmětem činnosti svazu a jeho organizač- ních jednotek je a) organizovat, popularizovat a podporovat ve veřejnosti odbornou zahrádkářskou činnost, b) aktivně se podílet svou činností na tvorbě a ochraně ivotního prostředí a krajinného vzhledu, c) vytvářet podmínky pro rozvoj zahrádkářské činnosti, pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalích rostlin, včetně jejich zpracovávání, úpravy a ochrany před kodlivými vlivy, d) hájit zájmy členů svazu, poskytovat jim organizační, právní a poradenskou pomoc. (2) K hlavnímu předmětu činnosti svazu uvedenému v odstavci 1 svaz, zejména a) popularizuje výsledky vědy, odborné poznatky a praktické zkuenosti o přírodě, o pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalích rostlin a o jejich ochraně před kodlivými vlivy, b) pořádá pro členy svazu a veřejnost přednáky, seminá- ře, praktické instruktáe, výstavy, soutěe, zájezdy, exkurze a dalí formy vzdělávací činnosti se zaměřením na poznávání přírody, na pěstitelskou činnost, zpracování, konzervaci a dalí formy vyuití ovoce, zeleniny a dalích výpěstků, c) provádí poradenskou činnost o pěstování a ochraně rostlin, zřizuje k tomu účelu stálé poradny, provádí poradenskou činnost na výstavách a na webových stránkách svazu, d) zakládá a provozuje zahrádkové osady, e) zakládá zájmové krouky pro mláde a dospělé osoby, f) organizuje soutěe pro mláde, g) uplatňuje zdravý ivotní styl, h) ovlivňuje mezilidské vztahy, i) usiluje o to, aby územní samosprávné celky stabilizovaly zahrádkové osady v územních plánech měst a obcí a aby Státní pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, organizační sloka státu a územní samosprávný celek vymezily nevyuívanou nemovitou věc, která je pro stát trvale nepotřebná, k zahrádkářské činnosti, j) spolupracuje s dalími spolky a institucemi s obdobným odborným a zájmovým zaměřením, k) spolupracuje se zahrádkářským sdruením národních svazů a obdobnými organizacemi v Evropě. (3) Vedlejím předmětem hospodářské činnosti svazu a jeho organizačních jednotek je a) vydávat vlastními prostředky časopisy, odbornou a organizační literaturu a zřizovat své webové stránky, b) budovat a provozovat zpracovatelská zařízení na ovoce (motárny, suárny, povidlárny, palírny) pro členy svazu a veřejnost, c) organizovat sluby a dalí hospodářskou činnost k podpoře zahrádkářské činnosti a k hospodárnému vyuití svazového majetku, d) vytvářet své finanční fondy na podporu činnosti organizačních jednotek. HLAVA II ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SVAZU, HLASOVÁNÍ V ORGÁNECH SVAZU A SCHOPNOST USNÁET SE § 3 Orgány svazu a organizačních jednotek, dalí svazové instituce (1) Orgány svazu a organizačních jednotek jsou A. Republikové orgány svazu 1. sněm Českého zahrádkářského svazu (dále jen "sněm") - nejvyí orgán svazu, 2. republiková rada - nejvyí orgán svazu mezi konáním sněmů, 3. představenstvo svazu - kolektivní statutární orgán svazu, 4. kontrolní komise svazu, 5. rozhodčí komise svazu (dále jen "rozhodčí komise"). B. Územní orgány svazu a orgány organizačních jednotek a) územní sdruení 1. konference územního sdruení Českého zahrádkářské- ho svazu, (dále jen "územní konference") - nejvyí orgán územního sdruení, 2. rada územního sdruení - nejvyí orgán územního sdruení mezi jednáním územních konferencí, územní orgán svazu, 3. představenstvo územního sdruení - kolektivní statutární orgán územního sdruení, ✹ 4. kontrolní komise územního sdruení. (10) Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u tée b) základní organizace 1. členská schůze - nejvyí orgán základní organizace, 2. výbor základní organizace (dále jen "výbor") - kolektivní statutární orgán základní organizace; u základní organizace s počtem do 10 členů svazu můe být statutární orgán individuální (předseda základní organizace), 3. kontrolní komise základní organizace. (2) Dalí svazové instituce 1. Ústředí svazu, 2. odborné komise a pracovní komise, 3. Krajská koordinační rada. § 4 Úprava funkčnosti orgánů svazu a organizační jednotky (1) Orgány svazu a organizačních jednotek uvedené v § 3 odst. 1 těchto stanov jsou voleny. Výjimkou je pouze členská schůze základní organizace. (2) Členem voleného orgánu svazu a organizační jednotky můe být pouze zletilý a plně svéprávný člen svazu a čestný člen svazu. (3) Funkční období členů volených orgánů svazu a organizačních jednotek je 5 let; počátek a konec funkčního období je závazný pro vechny volené orgány svazu a organizačních jednotek. (4) Sněm a) svolává se jedenkrát za 5 let, b) delegáty sněmu volí zprostředkovaně cestou územní konference vichni členové svazu na členské schůzi základní organizace formou volby delegátů na územní konferenci, z ní jsou voleni delegáti na sněm, c) stanovený klíč pro počet delegátů sněmu - na kadých započatých 2000 členů územního sdruení jeden delegát. (5) Územní konference a) svolává se jedenkrát za 5 let v dostatečném předstihu před konáním sněmu, b) delegáty územní konference volí členská schůze vech základních organizací přísluného územního sdruení, c) stanovený klíč pro počet delegátů územní konference - na kadých započatých 100 členů svazu základní organizace jeden delegát, d) územní sdruení, vzniklé v jiném časovém úseku, podřídí své volební období vyhláenému pětiletému období, (6) Členská schůze a) svolává se nejméně jedenkrát za kalendářní rok, b) jedenkrát za 5 let volí delegáty územní konference v dostatečném časovém předstihu před konáním územní konference, c) základní organizace, vzniklá v jiném časovém úseku, (3) Člen svazu v případě omluvené nepřítomnosti a neudě- podřídí své volební období vyhláenému pětiletému období. (7) V případě nezbytné potřeby mohou členové volených orgánů svazu a organizačních jednotek, jejich počet neklesl pod polovinu, kooptovat člena svazu do nejbliího zasedání orgánu přísluného k volbě. Kooptaci schválí přísluný orgán na svém nejbliím zasedání. (8) Člen voleného orgánu je povinen vykonávat svoji funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi, poctivostí a péčí řádného hospodáře. (9) Volený funkcionář orgánu uvedeného v odstavci 1 můe před uplynutím funkčního období ze své funkce odstoupit na základě písemného oznámení doručeného příslunému orgánu; účinnost odstoupení z funkce nastává dnem následujícím po projednání písemného oznámení ve schůzi orgánu, nejpozději vak uplynutím 60 dnů ode dne, kdy bylo přísluné- mu orgánu písemné oznámení doručeno, pokud nebude mezi funkcionářem voleného orgánu a orgánem písemně dohodnuto jinak. osoby neslučitelné. Neslučitelné jsou zároveň funkce v kontrolním orgánu s funkcí ve statutárním orgánu, v rozhodčím orgánu a ve funkci likvidátora na téme organizačním stupni. Z kontrolní a rozhodčí činnosti ve vztahu k orgánům svazu a organizačních jednotek na niím stupni je vyloučen člen kontrolního a rozhodčího orgánu, který je členem kontrolované organizační jednotky svazu. (11) Členem kontrolní komise nemůe být osoba blízká3) k členovi statutárního orgánu. (12) Orgány svazu a organizačních jednotek vykonávají svou působnost v rozsahu určeném stanovami. K tomu vydávají v rámci této působnosti v souladu se stanovami přísluné vnitrosvazové normy. (13) Členové svazu se sdruují v základních organizacích nebo specializovaných základních organizacích, vytvářených v určitém územním obvodu nebo podle specializovaných zájmů. (14) Základní organizace jsou rozhodnutím nejvyího orgánu svazu podle potřeby sdrueny v územním sdruení v rámci teritoria kraje a hlavního města Prahy. (15) Členové svazu projednávají vechny otázky činnosti a hospodaření ve své základní organizaci přímo, případně prostřednictvím shromádění delegátů; ve vyích orgánech svazu prostřednictvím zvolených delegátů podle odstavce 4 písm. b) a odstavce 5 písm. b). (16) Rozhodnutí kteréhokoliv orgánu svazu a organizační jednotky je platné a účinné jen v rámci jeho působnosti a v rozsahu, které není v rozporu se zvlátními právními předpisy, stanovami a vnitrosvazovými normami vyích orgánů. (17) Vyí orgány jsou povinny pomáhat niím orgánům při aplikaci stanov v praxi. (18) Jednání orgánů svazu a organizačních jednotek upravuje jednací a volební řád orgánů svazu (dále jen "jednací a volební řád"). § 5 Účast člena svazu na zasedání orgánu svazu, hlasování o usnesení a schopnost orgánu svazu usnáet se (1) Člen svazu je oprávněn zúčastnit se zasedání přísluné- ho orgánu svazu. (2) Člen svazu můe být zastoupen na zasedání orgánu svazu a při hlasování o usnesení jiným členem svazu v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v plné moci. Na zasedání členské schůze můe být člen svazu rovně zastoupen osobou blízkou v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v plné moci; zvlátní formou zastupování na zasedání členské schůze je zastupování člena svazu jeho manelem. lení plné moci jinému členovi svazu nebo osobě blízké můe svůj hlas pro i proti při hlasování o usnesení oznámit nejpozději do doby hlasování písemně, e-mailem nebo jiným způsobem. Oznámení jeho hlasu se povauje za účast při hlasování. (4) Kadý člen svazu má jeden hlas. (5) Orgány svazu nebo organizační jednotky jsou schopny se usnáet za přítomnosti nebo jiné účasti větiny členů orgánu svazu nebo organizační jednotky; členská schůze základní organizace je schopna se usnáet za účasti nejméně jedné třetiny členů svazu, vedených v seznamu členů základní organizace, pokud ve stanovách není upraveno jinak. (6) K přijetí usnesení orgánu svazu nebo organizační jednotky je třeba větiny hlasů přítomných členů svazu v době usnáení, pokud ve stanovách není dále upraveno, e k přijetí usnesení je zapotřebí dvou třetin hlasů jeho přítomných členů svazu nebo dvou třetin vech hlasů jeho členů svazu v době usnáení (kvalifikovaná větina). ✺ HLAVA III (5) Vyloučený člen svazu můe do 15 dnů od doručení ČLENSTVÍ VE SVAZU rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout v písemné formě, aby § 6 Vznik členství ve svazu (1) Členem svazu se můe stát fyzická nebo právnická osoba, která souhlasí se stanovami. (2) Členství ve svazu (dále jen "členství") vzniká a) při zaloení základní organizace zakládajícími členy, b) přijetím fyzické osoby výborem na základě písemné přihláky, c) přijetím právnické osoby na základě písemné smlouvy uzavřené mezi statutárním orgánem právnické osoby nebo jiným zástupcem a statutárním orgánem svazu nebo organizační jednotky, d) přechodem na právního nástupce člena svazu, jeho členství zaniklo, jestlie o členství právní nástupce projeví nepochybný zájem; a zaplacením členského příspěvku. (3) Je-li přijetí za člena svazu výborem odmítnuto, má uchazeč o členství právo se odvolat k členské schůzi, její rozhodnutí je konečné. (4) Dokladem členství je jednotný členský průkaz, který členu svazu předá statutární orgán základní organizace. (5) Člen svazu je členem pouze v jedné základní organizaci; k uspokojení svých zájmů můe hostovat a vyvíjet činnost i (1) Jestlie člen svazu poruí zvlátní právní předpisy, v jiných základních organizacích. Pokud je člen svazu uivate- stanovy a ostatní vnitrosvazové normy, můe přísluný orgán lem pozemku v zahrádkové osadě, je členem základní svazu uloit členovi svazu písemným rozhodnutím pořádkové organizace, při ní je zahrádková osada zřízena. Je-li uivate- opatření. lem pozemku ve více zahrádkových osadách, je místo členství (2) Návrh k uloení pořádkového opatření podává kterýkoliv závislé na jeho dohodě s příslunou základní organizací. člen svazu nebo orgán svazu, a to orgánu příslunému § 7 Zánik členství ve svazu (1) Členství zaniká a) vystoupením; členství zaniká dnem, ve kterém bylo písemné oznámení člena svazu o vystoupení doručeno statutárnímu orgánu základní organizace, b) zruením členství pro neplacení členských a účelových příspěvků pokud člen svazu nezaplatí členský a účelový příspěvek ani v přiměřené lhůtě dodatečně určené výborem, přestoe byl předem v písemné nebo jiné výzvě na tento následek prokazatelným způsobem upozorněn a na jednání výboru s ním byl prokazatelně seznámen; členství zaniká k poslednímu dnu v měsíci, ve kterém skončila lhůta dodatečně určená výborem k uhrazení členského a účelového příspěvku, c) vyloučením, d) úmrtím. (2) Člen svazu můe být vyloučen a) poruuje-li nebo neplní povinnosti člena svazu, vyplývající ze stanov a ostatních vnitrosvazových norem, ačkoliv byl ji písemně vyzván přísluným orgánem svazu nebo organizační jednotky, aby od takového jednání upustil a ve stanovené lhůtě zjednal nápravu, b) dopustí-li se hrubého poruení zásad souití v základní organizaci, které ohrozilo její řádný chod nebo chod orgánů svazu nebo organizační jednotky, c) způsobil-li svým jednáním svazu nebo organizační jednotce nikoliv nepatrnou hmotnou nebo jinou zvláť závanou újmu, d) byl-li pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin, e) podal-li v písemné formě návrh na vyloučení kterýkoliv člen svazu; v návrhu uvede okolnosti osvědčující důvod pro vyloučení. (3) O zruení členství podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje výbor. O vyloučení člena svazu podle odstavce 1 písm. c) rozhoduje členská schůze. (4) Člen svazu, proti kterému směřuje návrh na vyloučení podle odstavce 2 písm. a), b), c) a e) má právo se s návrhem seznámit, ádat jeho vysvětlení a na členské schůzi doloit a uvést ve co je v jeho prospěch. toto rozhodnutí přezkoumala rozhodčí komise svazu. (6) Členská schůze rozhodnutí o vyloučení člena svazu zruí na návrh rozhodčí komise, pokud je vyloučení člena svazu v rozporu se zvlátními právními předpisy, stanovami nebo byly zjitěny jiné důvody hodné zvlátního zřetele. (7) Vyloučený člen svazu můe do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení, jinak toto právo zaniká. (8) Vyloučený člen svazu se můe znovu ucházet o členství po uplynutí 1 roku ode dne pravomocného rozhodnutí o jeho vyloučení. (9) Zánik členství nezakládá nárok na vrácení členského nebo účelového příspěvku, ani na vypořádací podíl z té části jmění organizace, k ní byly účelové prostředky pouity. (10) Při zániku členství zaniká vedle členských práv i nárok na uívání pozemků, společných staveb a zařízení ve vlastnictví, v drbě, nájmu nebo pachtu svazu nebo organizační jednotky, pokud nebude smluvně sjednáno jinak. § 8 Pořádková opatření rozhodovat o pořádkovém opatření. (3) Pořádková opatření jsou a) napomenutí, b) přeruení dodávky pitné a uitkové vody ze společných rozvodů ve vlastnictví nebo drbě základní organizace, odpojení podruného elektroměru na dodávku elektrické energie, omezení parkování soukromým vozidlem člena svazu na pozemcích ve vlastnictví základní organizace apod., c) ukončení nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy nebo pachtovní smlouvy na zemědělský pacht, d) odvolání z funkce člena orgánu svazu. (4) K přijetí rozhodnutí o uloení pořádkového opatření je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů svazu na jednání přísluného orgánu svazu. (5) Dopustí-li se člen svazu méně závaného poruení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uloit napomenutí podle odstavce 3 písm. a). Napomenutí ukládá členovi svazu výbor nebo přísluné představenstvo orgánu svazu na návrh podle odstavce 2. (6) Dopustí-li se člen svazu opakovaně méně závaného poruení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uloit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. b). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu výbor na návrh podle odstavce 2. (7) Dopustí-li se člen svazu závaného poruení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uloit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu členská schůze na návrh výboru. (8) Dopustí-li se volený funkcionář orgánu uvedeného v § 4 odst. 1 těchto stanov závaného poruení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze ho z funkce podle odstavce 3 písm. d) odvolat. Odvolání z funkce provede na návrh podle odstavce 2 a) na úrovni republikových orgánů sněm nebo podle § 14 odst. 1 těchto stanov republiková rada, b) na úrovni územního sdruení územní konference nebo podle § 20 odst. 2 těchto stanov rada územního sdruení, c) na úrovni základní organizace členská schůze. (9) O pořádkovém opatření můe být rozhodnuto pouze poté, co byl dotčený člen svazu písemně seznámen s důvody vedoucími k uloení pořádkového opatření. ✻ (10) Člen svazu, proti kterému směřuje pořádkové opatření, h) poádat soud do 30 dnů, nejpozději do 6 měsíců ode má právo se s návrhem seznámit, ádat jeho vysvětlení, doloit a uvést ve co je v jeho prospěch. (11) Člen svazu můe do 15 dnů od doručení rozhodnutí přísluného orgánu svazu o uloení pořádkového opatření navrhnout v písemné formě, aby rozhodnutí přísluného orgánu svazu přezkoumala rozhodčí komise svazu. (12) Člen svazu, kterému bylo uloeno pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c) můe do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o uloení pořádkového opatření navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti pořádkového opatření, jinak toto právo zaniká. (13) Smluvní pokuta a úrok z prodlení není pořádkové 4) 4) opatření a lze je uloit pouze v souladu se zvlátními právními předpisy. § 9 Vedení seznamu členů svazu (1) Svaz a organizační jednotka vede seznam členů svazu v listinné nebo elektronické podobě v souladu se zvlátním právním předpisem a to pouze pro účely správy a zajitění 5) činnosti svazu a organizační jednotky. (2) Statutární orgán zpracovává tyto osobní údaje a) jméno, příjmení, titul před a za jménem a příjmením, b) datum narození, c) adresu trvalého pobytu, d) kontaktní spojení (telefonní číslo, případně e-mailovou adresu). (3) Členové statutárního orgánu jsou povinni osobní údaje členů svazu zpracovávat výhradně v rámci svých kompetencí. (4) Osobní údaje jsou uvedeny na originálních písemnostech, kterými jsou zejména: seznam členů, přihláka za člena svazu, účetní doklady, dohody o provedení práce, nájemní, podnájemní a pachtovní smlouvy, korespondence se členy svazu apod. (5) V seznamu členů svazu se vedou pouze aktivní členové svazu. V příloze se vede po dobu 10 let pro archivní účely seznam členů svazu, kterým členství zaniklo. (6) Poádá-li člen svazu, a to i bývalý, o potvrzení s výpisem údajů vedených v seznamu členů svazu, je statutární orgán povinen mu je na jeho náklady poskytnout. (7) Při zániku členství se provede výmaz člena svazu ze seznamu aktivních členů svazu. Pokud byly údaje o členovi svazu ze seznamu členů svazu vymazány, vydá se mu na jeho ádost a náklady potvrzení o vymazání údajů. (8) Údaje ze seznamu členů svazu mohou být dále zveřejně- ny pouze se souhlasem kadého člena svazu a to pouze ke konkrétním účelům. § 10 Práva a povinnosti člena svazu (1) Člen svazu má právo zejména a) účastnit se vekeré činnosti svazu a organizační jednotky, jí je členem, b) předkládat dotazy, návrhy a podněty ke zlepení činnosti svazu a organizační jednotky, s právem být informován o způsobu jejich vyřízení, c) podílet se stanoveným způsobem na rozhodování orgánů svazu a organizační jednotky, d) volit a být volen do orgánů svazu a organizační jednotky, splňuje-li podmínky uvedené v § 4 odst. 1 a 2 těchto stanov, e) kadoročně být seznámen s hospodařením základní organizace za předcházející kalendářní rok a s plánovanými výdaji na následující období, f) nahlíet do vech podkladů, týkajících se činnosti základní organizace a na svůj náklad ádat o pořízení kopie, opisu či výpisu z těchto podkladů, g) obrátit se při sporných záleitostech na kontrolní komisi základní organizace, územního sdruení nebo svazu, případně na rozhodčí komisi svazu, dne, kdy se dozvěděl, e je rozhodnutí některého z orgánů svazu nebo organizační jednotky v rozporu se zvlátními právními předpisy nebo odporuje stanovám, o jeho přezkoumání. (2) Člen svazu je povinen zejména a) dodrovat stanovy a ostatní vnitrosvazové normy vydané v souladu se stanovami, b) plnit usnesení orgánů svazu a organizační jednotky, jí je členem, c) plnit rozhodnutí svazu a organizační jednotky přijatá podle těchto stanov a ostatních vnitrosvazových norem orgány svazu a plnit smluvní závazky z nich vyplývající, d) účastnit se aktivně práce ve svazu a v organizační jednotce, jí je členem, e) platit řádně členské a účelové příspěvky, f) chránit majetek svazu a organizační jednotky a přispí- vat k účelnému hospodaření s ním, g) neprodleně upozorňovat výbor na závady vzniklé na společných částech a zařízeních zahrádkové osady, jako i na jednání jiných osob a na dalí skutečnosti, které společné části pokozují; podle svých schopností a moností působit proti takovému pokozování, včetně činnosti směřující k předcházení kod, h) zdret se jednání, která by pokozovala zájmy a dobré jméno svazu a organizační jednotky, dodrovat vůči ostatním členům svazu ohleduplnost, vzájemný respekt a zásady dobrého souití; zdret se jednání, jím by zasahoval do práv ostatních členů svazu a podstatně omezoval nebo neumoňoval výkon jejich práv, i) umonit po předchozí výzvě vstup na pozemek v ná- jmu, v pachtu, ve výpůjčce nebo ve vlastnictví člena svazu osobám pověřeným kontrolou, prováděním oprav a úprav souvisejících s opravami společných částí a zařízení zahrádkové osady, j) odstranit na svůj náklad závady a pokození, které na pozemcích, společných částech a zařízeních zahrádkové osady způsobil sám nebo ti, kteří s ním pozemek uívají nebo nájemci či podnájemci, pachtýři a jejich rodinní přísluníci, k) při propachtování nebo pronajmutí pozemku v zahrádkové osadě oznámit bez zbytečného odkladu výboru kontaktní adresu, telefonní spojení nebo e-mail, na kterém se lze s uivatelem pozemku v zahrádkové osadě spojit při řeení zásadních otázek, týkajících se správy zahrádkové osady, l) při prodeji pozemku v zahrádkové osadě oznámit bez zbytečného odkladu výboru jeho prodej a údaje o novém vlastníkovi pozemku v zahrádkové osadě, m) podílet se na ochraně přírody. HLAVA IV SVAZOVÉ OCENĚNÍ A ČESTNÉ ČLENSTVÍ § 11 Svazové ocenění Členům svazu, organizačním jednotkám svazu, případně i jiným fyzickým a právnickým osobám, institucím a organizacím, které se zaslouili o rozvoj svazu, mohou být udělena svazová ocenění. § 12 Čestné členství Čestné členství můe být uděleno zvláť zaslouilým členům svazu. Čestné členství opravňuje podílet se na vech právech člena svazu v rozsahu, který určí v rámci své místní a věcné příslunosti orgán svazu nebo organizační jednotky, který čestné členství udělil. ✼ ČÁST DRUHÁ SVAZ, ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY A DALÍ SVAZOVÉ INSTITUCE HLAVA I SVAZ § 13 Sněm (1) Sněm je shromádění delegátů vech členů svazu volených na územní konferenci z delegátů územní konference zvolených na členské schůzi základní organizace. (2) Sněm rozhoduje o koncepčním a hlavním zaměření svazu. (3) Do působnosti sněmu zejména náleí a) určit hlavní zaměření činnosti a programovou orientaci svazu pro přítí volební období, b) schvalovat stanovy, jednací a volební řád a rozhodovat o jejich změnách, c) schvalovat výsledky hospodaření svazu za uplynulé volební období a stanovit zásady hospodaření pro přítí volební období, d) volit a odvolávat členy 1. republikové rady, 2. představenstva svazu, 3. kontrolní komise svazu, 4. rozhodčí komise, e) hodnotit činnost orgánů svazu a určovat hlavní zaměření jejich činnosti pro přítí volební období, f) rozhodovat o zruení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně. (4) K rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných delegátů sněmu, k rozhodnutí podle odstavce 3 písm. f) je zapotřebí dvou třetin hlasů vech delegátů sněmu. § 14 Republiková rada (1) Republiková rada realizuje působnost nejvyího orgánu svazu na svých zasedáních v mezidobí mezi zasedáním sněmu. Je sloena ze zástupců vech územních sdruení zvolených sněmem. (2) Republiková rada zasedá nejméně jednou ročně. (3) Mimořádné zasedání republikové rady musí být svoláno, poádá-li o to alespoň jedna třetina členů republikové rady nebo předseda kontrolní komise. (4) Nesvolá-li představenstvo mimořádné zasedání republikové rady do 30 dnů od doručení podnětu, můe ten, kdo podnět podal podle odstavce 3, svolat zasedání republikové rady na náklady republikové rady sám. (5) Zasedání republikové rady svolává představenstvo svazu 21 dnů před dnem jeho konání. (6) Do působnosti republikové rady náleí, zejména a) rozhodovat o opatřeních k plnění úkolů uloených sněmem, b) stanovit počátek a konec funkčního období členů volených orgánů svazu a organizačních jednotek, c) jednat a usnáet se o plnění opatření předkládaných představenstvem ve věcech náleejících do jeho působnosti a schvalovat jeho neodkladná opatření činěná v rámci působnosti republikové rady, d) projednat a schvalovat rozpočet republikových orgánů svazu, účetní závěrku a zprávy o hospodaření v jednotlivých rocích svého funkčního období, e) projednat a schvalovat svazové vnitřní normy a operativní opatření svazu v oblasti organizace, činnosti a hospodaření svazu a jeho organizačních jednotek a jejich změny v návaznosti na změny ve zvlátních právních předpisech, f) zřizovat odborné a pracovní komise svazu, g) jednat a usnáet se o návrzích územních orgánů svazu, odborných a pracovních komisí, h) rozhodovat o opatřeních kontrolní komise svazu s výjimkou věcí náleejících do výlučné působnosti sněmu, i) působit jako odvolací orgán proti rozhodnutí rozhodčí komise, j) kooptovat podle § 4 odst. 7 těchto stanov člena republikové rady, představenstva svazu, kontrolní komise svazu a rozhodčí komise, k) stanovit výi a splatnost členského příspěvku, l) stanovit způsob rozdělování členského příspěvku mezi svaz a organizační jednotky, m) jednat a rozhodovat ve věcech vzniku, zániku a přeměny územních sdruení, n) uskutečňovat vlastní nakladatelskou a vydavatelskou činnost, o) projednat a schvalovat plán činnosti a zahraničních styků, p) zřizovat svépomocný fond a dalí fondy pro rozvoj zahrádkářské činnosti, q) zřizovat Ústředí svazu a schvalovat jeho statut. (7) K rozhodnutí podle odstavce 6 písm. d), j) a l) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů republikové rady; k rozhodnutí podle odst. 6 písm. m) je zapotřebí dvou třetin hlasů vech členů republikové rady. (8) Dosavadní republiková rada vykonává své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejího funkčního období, do zvolení nové republikové rady nebo do dne, kdy sněm v případě jejího nezvolení rozhodl o zruení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně. O zvolení republikové rady nebo o zruení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. § 15 Představenstvo svazu (1) Představenstvo svazu je statutárním orgánem svazu a je sloeno z a) předsedy svazu, b) 3 a 4 místopředsedů svazu, z nich 1 můe být zvolen prvním místopředsedou, c) tajemníka svazu, d) případně dalích členů představenstva v počtu stanoveném sněmem. (2) Předseda svazu je představitelem svazu, zastupuje svaz navenek a jedná jeho jménem. (3) Místopředsedové svazu zastupují na základě pověření předsedu svazu při výkonu jeho pravomocí a svaz v oblastech své působnosti a) místopředseda svazu pro finance a ekonomiku, b) místopředseda svazu pro odbornou činnost, c) místopředseda svazu pro propagaci, tisk a práci s mládeí, d) místopředseda svazu pro organizační a právní záleitosti. (4) Představenstvo svazu koordinuje činnost svazu mezi zasedáními republikové rady podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami republikové radě, nebo jejich rozhodnutí si republiková rada vyhradila. (5) Do působnosti představenstva svazu náleí, zejména a) zastupovat svaz navenek a jednat jeho jménem, b) svolat a organizovat jednání sněmu a republikové rady a připravit podklady k jejich zasedání; připravit kandidátku pro volby do představenstva svazu a kontrolní komise svazu, c) organizovat opatření k plnění úkolů uloených sněmem a republikovou radou při působnosti nejvyího orgánu svazu v mezidobí konání sněmu, a) připravit podklady k činnosti republikové rady při plnění její působnosti jako nejvyího orgánu svazu mezi konáním sněmu, d) připravit rozpočet republikových orgánů svazu a podklady pro jeho hodnocení, ✽ e) připravit návrhy řídících aktů a vnitrosvazových norem ti, představenstvu svazu jako statutárnímu orgánu celosvazového charakteru a zajistit jejich realizaci, svazu a republikové radě jako nejvyímu orgánu f) organizovat a řídit činnost odborných a pracovních svazu mezi konáním sněmu, komisí v oblastech vymezené působnosti a připravit f) metodicky usměrňuje a koordinuje činnost kontrolních realizaci jejich závěrů, rozhodovat o závěrech a doporu- komisí organizačních jednotek, čeních komisí v oblastech vymezené působ-nosti, g) na základě ádosti nebo podnětu orgánů svazu, g) zajistit řízení Ústředí svazu a jeho činnost, organizačních jednotek svazu a stíností členů svazu h) operativně řeit záleitosti náleející do působnosti o poruení stanov a zvlátních právních předpisů zvláť republikové rady v období mezi jejími zasedáními, závaným způsobem provádí etření na přísluných pokud nesnesou odkladu; tato řeení podléhají doda- organizačních stupních svazu a upozorňuje přísluné tečnému schválení republikovou radou, orgány svazu a organizačních jednotek na nedostatky i) organizovat pravidelná oblastní shromádění zástupců s návrhy na přijetí nezbytných opatření, územních sdruení k řeení aktuálních problémů a h) na základě vlastního rozhodnutí či rozhodnutí nejvyí- zajitění informovanosti v mezidobí zasedání republiko- ho orgánu svazu provádí kontrolní činnost ve věcech vé rady, vyuívání dotací ze svazových fondů, ze státního j) schvalovat návrhy komise pro finance a ekonomiku na rozpočtu a od jiných veřejných institucí, poskytnutí příspěvků z fondů svazu organizačním i) na základě vlastního rozhodnutí či rozhodnutí nejvyí- jednotkám podle zásad, schválených republikovou ho orgánu svazu provádí kontrolní činnost ve věcech radou. zruení a zániku svazu, územního sdruení a základní (6) Představenstvo svazu se schází dle potřeby, nejméně organizace, vak jedenkrát měsíčně. Za svou činnost odpovídá republiko- j) při nečinnosti kontrolních orgánů organizačních jednové radě v mezidobí mezi zasedáním sněmu. tek ve zvláť závaných případech vykonává dle (7) Zasedání představenstva svazu svolává předseda svazu vlastního rozhodnutí nebo ádosti územních orgánů nejméně 7 dnů před dnem jeho konáním. svazu kontrolní činnost na této úrovni; její doporučení (8) Neodkladné záleitosti přísluející do působnosti jsou pro činnost územních orgánů svazu závazná. představenstva svazu nebo republikové rady můe řeit (5) Členové kontrolní komise svazu mohou v rámci své předseda, místopředsedové a tajemník svazu. Přijatá opatření působnosti nahlíet do dokladů svazu, územního sdruení a předkládají představenstvu svazu ke schválení na jeho základní organizace a poadovat od členů představenstva nejbliím zasedání. svazu a územního sdruení, členů výboru a dalích členů (9) Tajemník svazu plní zejména tyto hlavní úkoly svazu nebo od zaměstnanců svazu, vysvětlení k jednotlivým a) zabezpečuje činnosti pro výkon funkcí předsedy svazu záleitostem. a místopředsedů svazu, (6) Předseda kontrolní komise svazu nebo předsedou b) připravuje zasedání republikové rady a představenstva kontrolní komise svazu delegovaní členové kontrolní komise svazu, svazu jsou oprávněni účastnit se jednání orgánů svazu c) zpracovává zápisy ze zasedání republikové rady a s hlasem poradním a mohou předkládat návrhy v rámci své představenstva svazu do 30 dnů od jeho ukončení, působnosti. d) kontroluje plnění přijatých usnesení. (7) Vechny orgány svazu jsou povinny poskytovat členům (10) Dosavadní předseda svazu, místopředsedové svazu a kontrolní komise svazu potřebnou součinnost. tajemník svazu vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při (8) Závěry kontrolních zjitění členů kontrolní komise svazu ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy tvoří závazný podklad pro rozhodnutí přísluných orgánů svazu, místopředsedů svazu a tajemníka svazu nebo do dne, svazu a organizačních jednotek k odstranění nedostatků a kdy sněm v případě jejich nezvolení rozhodl o zruení svazu jejich příčin. s likvidací nebo o jeho přeměně. O zvolení předsedy svazu, (9) Kontrolní komise svazu zasedá dle potřeby, nejméně místopředsedů svazu a tajemníka svazu nebo o zruení svazu vak dvakrát ročně. s likvidací nebo o jeho přeměně musí být rozhodnuto do 6 (10) Zasedání kontrolní komise svazu svolává její předseda měsíců ode dne voleb. 21 dnů před dnem jeho konání. § 16 Kontrolní komise svazu (1) Kontrolní komise svazu je nejvyím kontrolním orgá- nem svazu. (2) Kontrolní komise svazu je na ostatních republikových orgánech nezávislá a je odpovědná pouze sněmu. (3) Kontrolní komise svazu má alespoň 7 členů, z nich 1 je předseda kontrolní komise svazu. (4) Kontrolní komise svazu dohlíí, zda jsou řádně vedeny záleitosti svazu v souladu se zvlátními právními předpisy, (1) Členem rozhodčí komise, můe být jen bezúhonná, stanovami a dalími vnitřními svazovými předpisy, zejména zletilá a plně svéprávná osoba, která ve svazu nepůsobí jako a) kontroluje plnění závěrů sněmu orgány svazu při člen statutárního orgánu nebo kontrolní komise svazu. realizaci zaměření činnosti svazu po dobu funkčního (2) Rozhodčí komise má alespoň 7 členů, z nich 1 je období mezi zasedáními sněmu, předseda rozhodčí komise. b) předkládá sněmu a v období mezi konáním sněmu (3) Do působnosti rozhodčí komise náleí, zejména republikové radě návrhy na opatření k odstranění příčin a) přezkoumat na návrh dotčených orgánů nebo na nedostatků při určení hlavního zaměření na dalí základě vlastního zjitění sporné záleitosti mezi funkční období, orgány svazu a organizačních jednotek s účastí republic) provádí průběně kontrolu hospodaření republikových kových orgánů, vztahující se k jejich působnosti při orgánů svazu a nejméně jednou za půl roku hodnotí řízení a kontrole svazu a jeho organizačních jednotek, jejich činnost v této oblasti, b) přezkoumat sporné záleitosti ve věcech voleb do d) hodnotí účinnost a efektivitu opatření republikových republikových orgánů svazu a odvolání jejich členů orgánů při plnění úkolů v jejich působnosti, z funkcí, e) v období mezi konáním sněmu předkládá své závěry a c) přezkoumat rozhodnutí o zruení organizační jednotky návrhy na řeení nedostatků, zjitěných při své činnos- svazu, (11) Dosavadní předseda kontrolní komise svazu a členové kontrolní komise svazu vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy kontrolní komise svazu a členů kontrolní komise svazu. O zvolení předsedy kontrolní komise svazu a členů kontrolní komise svazu musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. § 17 Rozhodčí komise svazu ✾ d) přezkoumat rozhodnutí výboru ve sporu mezi členem b) připravit podklady pro delegáty na sněm, zejména svazu a základní organizací o placení členského pří- projednáním připravovaných sněmovních dokumentů a spěvku, jejich pověřením jednat k zásadním problémům svazu, e) přezkoumat rozhodnutí členské schůze o vyloučení c) vyhodnotit činnost územního sdruení za uplynulé člena ze svazu, volební období a stanovit hlavní úkoly podle návrhu f) přezkoumat rozhodnutí přísluného orgánu svazu o programové orientace na dalí období, uloení pořádkového opatření. d) projednat výsledky hospodaření územního sdruení za g) rozhodovat ve věcech náleejících do její působnosti; uplynulé období a stanovit zásady činnosti v této jejich rozhodnutí jsou pro strany sporu a pro orgány oblasti, přísluné činit opatření k realizaci rozhodnutí závazná, e) hodnotit činnost orgánů územního sdruení a určovat (4) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí rozhodčí komise je její hlavní zaměření, republiková rada. f) stanovit počet členů rady územního sdruení jako (5) Rozhodčí komise je odvolacím orgánem proti rozhodnutí nejvyího orgánu územního sdruení v době mezi územních orgánů, zejména řeí konáním územní konference, a) sporné záleitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) g) volit a odvolávat členy rady územního sdruení, těchto stanov v rámci územního sdruení, h) stanovit počet a působnost členů představenstva b) sporné záleitosti mezi územním sdruením a základní územního sdruení jako statutárního orgánu územního organizací, vztahujících se k jejich působnosti při řízení sdruení, a kontrole, i) volit a odvolávat představenstvo územního sdruení ve c) sporné záleitosti ve věcech voleb do orgánů územního sloení sdruení a základní organizace a odvolání jejich členů 1. předseda územního sdruení, z funkcí. 2. stanovený počet místopředsedů územního sdruení, (6) Členové rozhodčí komise mohou v rámci své působnosti 3. tajemníka územního sdruení, nahlíet do dokladů svazu, územního sdruení a základní 4. případně dalí členy územního sdruení v počtu stanoveorganizace a poadovat od členů představenstva svazu a ném konferencí územního sdruení, územního sdruení, členů výboru a dalích členů svazu nebo j) stanovit počet členů kontrolní komise územního sdruod zaměstnanců svazu, vysvětlení k jednotlivým záleitostem. ení, (7) Předseda rozhodčí komise nebo předsedou rozhodčí k) volit a odvolávat předsedu kontrolní komise územního komise delegovaní členové rozhodčí komise mají právo se sdruení a její členy. účastnit zasedání republikových orgánů svazu týkajících se věcí, na ně se vztahuje působnost rozhodčí komise a mohou předkládat návrhy v rámci své působnosti. (8) Rozhodčí komise zasedá dle potřeby, nejméně vak jedenkrát ročně. (9) Zasedání rozhodčí komise svolává její předseda 21 dnů před dnem jeho konání. (10) Dosavadní předseda rozhodčí komise a členové rozhodčí komise vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy rozhodčí komise a členů rozhodčí komise. O zvolení předsedy rozhodčí komise a členů rozhodčí komise musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. HLAVA II ÚZEMNÍ SDRUENÍ § 18 Zaloení územního sdruení a jeho úkoly (1) Územní sdruení zakládá svým rozhodnutím nejvyí orgán svazu, pokud to vyadují potřeby rozvoje svazu v daném území. Územní sdruení je sloeno ze základních organizací v tomto území. (2) Hlavním posláním územního sdruení je koordinace činnosti členů územního sdruení - základních organizací. (3) Úkolem územního sdruení a jeho orgánů je zabezpečovat činnost a rozvoj svazu v daném území a zajiťovat plnění úkolů vyplývajících ze zvlátních právních předpisů, stanov, jednacího a volebního řádu, usnesení republikových orgánů a vlastních usnesení. (4) Územní sdruení prosazuje zabezpečení zájmů sdruených základních organizací ve vztahu k dalím spolkům a k mimosvazovým institucím na daném území a k republikovým orgánům svazu. § 19 Konference územního sdruení Do působnosti konference územního sdruení (dále jen "územní konference") náleí, zejména a) volit delegáty na sněm podle stanoveného klíče dle § 4 odst. 4 písm. c) těchto stanov, § 20 Rada územního sdruení (1) Rada územního sdruení je nejvyím výkonným a řídícím orgánem územního sdruení mezi jednáním územní konference. Je sloena ze zástupců nejméně jedné třetiny základních organizací zvolených územní konferencí. (2) Rada územního sdruení, vedle svého postavení nejvyí- ho orgánu územního sdruení, realizuje působnost nejvyího orgánu územního sdruení v mezidobí mezi zasedáním územní konference a vykonává působnost územního orgánu svazu při plnění úkolů stanovených republikovými orgány svazu. (3) Do působnosti rady územního sdruení náleí, zejména a) rozhodovat o opatřeních k plnění úkolů uloených územní konferencí a sněmem, b) usnáet se o návrzích a opatřeních organizačního a personálního charakteru v územním sdruení pro jednání územní konference, c) jednat a usnáet se o plnění opatření předkládaných představenstvem územního sdruení ve věcech náleejících do jeho působnosti a o opatřeních a závěrech kontrolní komise územního sdruení, d) projednat a schvalovat rozpočet a hospodaření územní- ho sdruení v jednotlivých letech svého funkčního období, e) projednat a schvalovat operativní opatření v oblasti organizace, činnosti a hospodaření územního sdruení v návaznosti na řídící akty republikových orgánů, f) rozhodovat o opatřeních podle závěrů a návrhů kontrolní komise územního sdruení, g) jednat a usnáet se o návrzích a podnětech základních organizací; projednat návrhy a podněty základních organizací přednesených na zasedání zástupců vech základních organizací, h) zřizovat odborné a pracovní komise územního sdruení a jednat o jejich závěrech, i) rozhodovat v působnosti územního sdruení o zruení základní organizace s likvidací podle § 34 odst. 2 nebo podle § 34 odst. 6 těchto stanov, j) rozhodovat o účasti územního sdruení v krajské koordinační radě, volit do ní své zástupce a hodnotit ✶ jejich činnost; rozhodovat o záleitostech k projednání (7) Zasedání představenstva územního sdruení svolává v krajské koordinační radě, předseda územního sdruení nejméně 7 dnů před dnem jeho k) přijímat právnické osoby za členy svazu a organizovat konání. jejich činnost v rámci svazu, (8) Představenstvo územního sdruení koordinuje činnost l) kooptovat podle § 4 odst. 7 těchto stanov člena rady územního sdruení mezi zasedáními rady územního sdruení, územního sdruení, představenstva územního sdruení zejména a kontrolní komise územního sdruení. a) projednává a předkládá návrhy pro zasedání rady (4) Rada územního sdruení zasedá nejméně jedenkrát do územního sdruení, roka. b) připravuje k projednání plán činnosti a rozpočet rady (5) Zasedání rady územního sdruení svolává představen- územního sdruení, stvo územního sdruení 14 dnů před dnem jeho konání. c) hospodaří s finančními prostředky v rámci schváleného (6) Mimořádné zasedání rady územního sdruení musí být plánu činnosti a rozpočtu rady územního sdruení, svoláno, poádá-li o to alespoň jedna třetina sdruených d) rozhoduje v naléhavých případech o věcech přísluejí- základních organizací nebo předseda kontrolní komise. cích do působnosti rady územního sdruení; s rozhod- (7) Nesvolá-li představenstvo územního sdruení mimořád- nutím musí seznámit radu územního sdruení na jejím né zasedání rady územního sdruení do 30 dnů od doručení nejbliím zasedání, podnětu, můe ten, kdo podnět podal podle odstavce 6, svolat e) připravuje kandidátku pro volby do představenstva zasedání rady územního sdruení na náklady rady územního územního sdruení a kontrolní komise územního sdruení sám. sdruení na zasedání konference územního sdruení, (8) K rozhodnutí podle odstavce 3 písm. d) a l) je zapotřebí f) po předchozím projednání s příslunými základními dvou třetin hlasů přítomných členů rady územního sdruení; organizacemi navrhuje jejich členy radě územního k rozhodnutí podle odstavce 3 písm. i) je zapotřebí dvou třetin sdruení jako zástupce základní organizace ke kooptahlasů vech členů rady územního sdruení. ci do rady územního sdruení, (9) Není-li moné u územního sdruení, které má 20 a g) zajistí prostřednictvím svazu, po doručení usnesení méně základních organizací, zvolit vedle kontrolní komise zakladatele o zaloení základní organizace, zápis územního sdruení radu územního sdruení s počtem delegá- základní organizace ve veřejném rejstříku; s usnesením tů nejméně jedné třetiny základních organizací, rada územní- zakladatele o zaloení základní organizace seznámí ho sdruení se nevolí a její působnost vykonává představen- radu územního sdruení na jejím nejbliím zasedání, stvo územního sdruení. h) zajistí prostřednictvím svazu, po doručení rozhodnutí (10) Dosavadní rada územního sdruení vykonává své členské schůze o zruení nebo přeměně základní pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejího funkčního organizace, výmaz základní organizace ve veřejném období, do zvolení nové rady územního sdruení nebo do rejstříku; s rozhodnutím členské schůze o zruení nebo dne, kdy územní konference v případě jejího nezvolení rozdělení základní organizace seznámí radu územního rozhodla o zruení územního sdruení s likvidací nebo o sdruení na jejím nejbliím zasedání, zruení územního sdruení bez likvidace. O zvolení rady (9) Nejsou-li v orgánech územního sdruení zastoupeny územního sdruení nebo o zruení územního sdruení musí vechny základní organizace, svolá představenstvo územního být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. sdruení nejméně jedenkrát ročně vedle řádného zasedání § 21 Představenstvo územního sdruení (1) Představenstvo územního sdruení jako statutární orgán územního sdruení zastupuje územní sdruení navenek. (2) Představenstvo územního sdruení je podle usnesení územní konference sloeno z a) předsedy územního sdruení, b) 1 a 3 místopředsedů územního sdruení, c) tajemníka územního sdruení, d) dalích zvolených členů územního sdruení. (3) Předseda územního sdruení je představitelem územní- ho sdruení, zastupuje územní sdruení navenek a jedná jeho jménem. (4) Místopředsedové územního sdruení zastupují na základě pověření předsedu územního sdruení při výkonu jeho pravomocí a územní sdruení v oblastech své působnosti podle usnesení územní konference, zejména a) místopředseda územního sdruení pro finance a ekonomiku, b) místopředseda územního sdruení pro odbornou činnost, c) místopředseda územního sdruení pro základní organizace a organizační záleitosti. (5) Tajemník územního sdruení zejména a) zabezpečuje činnosti pro výkon funkcí členů představenstva územního sdruení, b) připravuje zasedání rady územního sdruení a představenstva územního sdruení, c) zpracovává zápisy ze zasedání rady územního sdruení a představenstva územního sdruení do 30 dnů od jeho ukončení, d) kontroluje plnění přijatých usnesení. (6) Představenstvo územního sdruení se schází dle potřeby, nejméně vak čtyřikrát ročně. rady územního sdruení zasedání zástupců vech základních organizací územního sdruení, kde je zejména informuje o a) činnosti rady územního sdruení od posledního zasedání zástupců vech základních organizací, b) rozpočtu územního sdruení, c) hospodaření územního sdruení, d) způsobu projednání návrhů a podnětů základních organizací přednesených na zasedání zástupců vech základních organizací. (10) V případech, kdy podle § 20 odst. 9 těchto stanov nebyla zřízena rada územního sdruení, vykonává představenstvo územního sdruení její působnost. (11) Představenstvo územního sdruení volí hospodáře (pokladníka), je-li při představenstvu územního sdruení tato funkce ustanovena a zastává-li tuto funkci člen svazu, pak je rovně členem představenstva územního sdruení; pokud funkci zastává zaměstnanec, pak mu funkce v představenstvu územního sdruení nepřísluí. (12) Neodkladné záleitosti přísluející do působnosti představenstva můe řeit předseda územního sdruení, případně pověřený člen představenstva územního sdruení. Přijatá opatření předkládají představenstvu ke schválení na jeho nejbliím zasedání. (13) Rozhodnutí představenstva územního sdruení ve věcech jeho působnosti jsou pro činnost orgánů a členů územního sdruení závazná. (14) Dosavadní předseda územního sdruení, zvolení místopředsedové územního sdruení a tajemník územního sdruení vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy územního sdruení, místopředsedů územního sdruení a tajemníka územního sdruení nebo do dne, kdy rada územní- ho sdruení v případě jejich nezvolení rozhodla o zruení územního sdruení s likvidací nebo o zruení územního sdruení bez likvidace. O zvolení předsedy územního sdrue- ✁✁ ní, místopředsedů územního sdruení a tajemníka územního (7) Kontrolní komise územního sdruení zasedá dle potřesdruení nebo o zruení územního sdruení musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. § 22 Kontrolní komise územního sdruení (1) Kontrolní komise územního sdruení má nejméně 3 členy, z nich 1 je předseda kontrolní komise územního sdruení. (2) Kontrolní komise územního sdruení odpovídá za svou činnost konferenci územního sdruení, jí předkládá zprávu o činnosti za uplynulé období s návrhy na opatření. (3) Kontrolní komise územního sdruení dohlíí, zda jsou záleitosti územního sdruení řádně vedeny a vykonává-li územní sdruení činnost v souladu se zvlátními právními předpisy, stanovami a ostatními vnitrosvazovými předpisy, zejména a) kontroluje plnění závěrů územní konference, b) předkládá územní konferenci a v mezidobí jejího zasedání radě územního sdruení návrhy na opatření k odstranění nedostatků zjitěných při kontrole plnění přijatých závěrů územní konference, c) průběně, nejméně vak jedenkrát za půl roku, provádí revizi hospodaření orgánů územního sdruení a hodnocení jejich činnost v této oblasti, d) hodnotí účinnost a efektivitu opatření orgánů územního sdruení při plnění úkolů v jejich působnosti, e) v období mezi konáním územní konference předkládá své závěry a návrhy na řeení zjitěných nedostatků zjitěných při své činnosti představenstvu územního sdruení, f) přezkoumává na návrh dotčených orgánů nebo na základě vlastního zjitění sporné záleitosti mezi územním sdruením a základní organizací, vztahující se k jejich působnosti při řízení a kontrole, g) přezkoumává sporné záleitosti ve věcech voleb do orgánů územního sdruení a základní organizace a odvolání jejich členů z funkcí, h) přezkoumává rozhodnutí o zruení základní organizace v územním sdruení, i) řeí sporné záleitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) těchto stanov v rámci věcné a místní příslunosti územního sdruení, j) spolupracuje s kontrolní komisí svazu při etření ve věcech konaných tímto orgánem podle § 16 odst. 4 písm. g) a j) těchto stanov, k) poskytuje pomoc kontrolní komisí základní organizace, l) v případech, kdy kontrolní komise není podle § 28 odst. 8 u základní organizace zřízena, přebírá její působnost (kromě revize účtů) podle § 28 odst. 8 těchto stanov; její opatření jsou pro činnost orgánů základních organizací závazná, m) při nečinnosti kontrolního orgánu základní organizace, vykonává dle vlastního rozhodnutí nebo dle ádosti orgánů základní organizace a jejich členů kontrolní činnost na této úrovni; její opatření jsou pro činnost orgánů základní organizace závazná. (4) Členové kontrolní komise územního sdruení mohou v rámci své působnosti nahlíet do dokladů územního sdruení a základní organizace a poadovat od členů představenstva územního sdruení, výboru a dalích členů svazu vysvětlení k jednotlivým záleitostem. (5) Předseda kontrolní komise územního sdruení nebo předsedou kontrolní komise územního sdruení delegovaní členové kontrolní komise územního sdruení jsou oprávněni účastnit se jednání orgánů územního sdruení s hlasem poradním a mohou předkládat návrhy v rámci své působnosti. (6) Kontrolní komise územního sdruení můe provádět revizi hospodaření základní organizace ve spolupráci s kontrolní komisí základní organizace nebo s revizorem účtů základní organizace. by, nejméně dvakrát ročně. (8) Zasedání kontrolní komise svolává její předseda 14 dnů před dnem jeho konání. (9) Dosavadní předseda kontrolní komise územního sdruení a členové kontrolní komise územního sdruení vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy kontrolní komise územní- ho sdruení a členů kontrolní komise územního sdruení. O zvolení předsedy kontrolní komise územního sdruení a členů kontrolní komise územního sdruení musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. HLAVA III ZÁKLADNÍ ORGANIZACE § 23 Zaloení základní organizace (1) Zletilá fyzická osoba nebo právnická osoba mohou zaloit základní organizaci při počtu alespoň tří osob, vedených zájmem o zahrádkářskou činnost. (2) Zletilá fyzická nebo právnická osoba zabývající se specializovanými obory zahrádkářské činnosti mohou zaloit specializovanou základní organizaci, na kterou se vztahují vekerá ustanovení stanov týkající se základní organizace. (3) Zaloení základní organizace se děje formou ustavující schůze, kterou svolá zakladatel uvedený v odstavce 1 a 2, který splňuje podmínku členství ve svazu podle § 6 odst. 1 těchto stanov. (4) Ustavující schůze přijme usnesení o zaloení základní organizace, které spolu s listinou přítomných, kteří svým podpisem osvědčují svoji vůli stát se členem svazu, zale zakladatel sám nebo prostřednictvím výboru statutárnímu orgánu místně přísluného územního sdruení, který zajistí registraci zaloené základní organizace jako organizační jednotky svazu a její zápis do veřejného rejstříku. (5) Ode dne zápisu do veřejného rejstříku nabývá základní organizace v plném rozsahu právní osobnost organizační jednotky svazu, jedná svým jménem a nese za své jednání plnou právní a majetkovou odpovědnost. (6) Základní organizace můe zaloit zájmový krouek pro nezletilé (děti a mladiství) zájemce o zahrádkářskou činnost. 6) Členové zájmového krouku jsou oprávněni účastnit se činností v základní organizaci stanovených výborem v přiměřeném rozsahu a odpovídající jejich věku. § 24 Zahrádková osada (1) V případech, kdy místní podmínky pro zahrádkářskou činnost umoňují efektivní soustředění zahrádek, zřizuje místně přísluná základní organizace podle platných vnitrosvazových předpisů zahrádkovou osadu. (2) Vnitřní reim a správu zahrádkové osady, včetně uívání společných zařízení zřízených základní organizací k zajitění provozu zahrádkové osady, upraví základní organizace osadním řádem, který je po schválení členskou schůzí závazný pro vechny její členy. (3) Základní organizace upraví písemnou smlouvou reim uívání společných částí a společných zařízení, které jsou v majetku nebo uívání základní organizace v zahrádkové osadě, tj. cest, vody, elektřiny a dalího majetku s vlastníky a uivateli nemovitostí v zahrádkové osadě. Ve smlouvě upraví i povinnost a způsob úhrady za poskytované sluby, odpovědnost za kodu způsobenou na majetku základní organizace a dodrování zásad ohleduplnosti, vzájemného respektu a dobrého souití se členy základní organizace ve smyslu osadního řádu. (4) V zahrádkové osadě není povolen ádný předmět ivnostenského podnikání s výjimkou ivnosti volné pěstitelské pálení, motování a suení ovoce a vaření povidel . 7) ✂✄ (5) ivnostenské podnikání lze v zahrádkové osadě provo- q) rozhoduje o nakládání s nemovitým a movitým majetzovat pouze se souhlasem členské schůze a na místech kem v hodnotě nad 10 000 Kč. určených výborem. (8) Dosavadní předseda základní organizace a členové § 25 Členská schůze (1) Členskou schůzi svolává k zasedání výbor dle potřeby, nejméně jedenkrát do roka. (2) Zasedání členské schůze svolá výbor 14 dnů před dnem jeho konání. (3) Mimořádné zasedání členské schůze musí být svoláno, poádá-li o to alespoň jedna třetina členů základní organizace nebo předseda kontrolní komise základní organizace. (4) Nesvolá-li výbor mimořádné zasedání členské schůze do 30 dnů od doručení podnětu, můe ten, kdo podnět podle odstavce 2 podal, svolat zasedání členské schůze na náklady základní organizace sám. (5) Nelze-li zajistit svolání členské schůze k zasedání podle odstavce 1 a 3, můe svolat zasedání členské schůze představenstvo územního sdruení. (6) V základní organizaci s větím počtem členů svazu (1) Není-li členská schůze na svém zasedání schopna podle můe být zasedání členské schůze konáno formou shromá- § 5 odst. 2, 3, 5 a 6 těchto stanov usnáet se, můe výbor dění delegátů, jejich volbu upraví jednací a volební řád. nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 25 odst. 3 a 4 Shromádění delegátů nemůe rozhodovat ve věcech, kde se těchto stanov, svolat náhradní zasedání členské schůze. pro rozhodnutí vyadují dvě třetiny hlasů vech členů základní (2) Výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 25 organizace. odst. 3 a 4 těchto stanov, svolá novou pozvánkou ve lhůtě 15 (7) Členská schůze rozhoduje o vech záleitostech dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní základní organizace, zejména zasedání. Z pozvánky musí být zřejmé, e se jedná o náhrada) plní usnesení sněmu republikové rady, konference ní zasedání členské schůze. územního sdruení a rady územního sdruení, (3) Náhradní zasedání členské schůze se musí konat b) stanoví počet členů výboru a volí předsedu základní nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který bylo původní zasedá- organizace, tajemníka a dalí členy výboru, stanoví ní členské schůze svoláno. počet členů kontrolní komise základní organizace a volí (4) Na náhradním zasedání členská schůze jedná pouze o předsedu kontrolní komise a členy kontrolní komise záleitostech zařazených v programu předchozího zasedání. základní organizace; u základní organizace s počtem Usnesení můe přijmout za účasti libovolného počtu členů do 10 členů svazu volí nejméně předsedu základní základní organizace, nadpoloviční větinou hlasů přítomných organizace, tajemníka a revizora účtů, členů základní organizace. c) rozhoduje o odvolání předsedy základní organizace, tajemníka a dalích členů výboru, předsedy kontrolní komise a členů kontrolní komise základní organizace, d) z členů základní organizace volí delegáty na zasedání konference územního sdruení podle § 4 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. b) těchto stanov, e) rozhoduje o konání doplňovací volby v případě, e na uvolněné místo člena výboru nebo člena kontrolní komise základní organizace výbor či kontrolní komise základní organizace neprovedly doplnění kooptací podle § 4 odst. 7 těchto stanov, f) schvaluje plán činnosti a rozpočet základní organizace a usnáí se na návrzích určených vyím orgánům svazu, g) projednává a schvaluje čerpání rozpočtu a jeho změny, zprávu výboru o činnosti, účetní závěrku a zprávu kontrolní komise základní organizace, h) jedná o návrzích předloených výborem, kontrolní komisí základní organizace a členů svazu, i) stanoví výi zápisného, účelového příspěvku a jejich splatnost, j) schvaluje osadní řád, smlouvy, dohody a jiné vnitřní akty upravující chod organizace, k) rozhoduje o ivnostenském podnikání v zahrádkové osadě podle § 24 odst. 5 těchto stanov, l) schvaluje rozsah a druh pracovní povinnosti, m) rozhoduje o vyloučení člena svazu podle § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 3 těchto stanov, n) rozhoduje s konečnou platností o odvolání proti nepřijetí za člena svazu, o) rozhoduje o dobrovolném zruení základní organizace podle § 34 odst. 3 těchto stanov, p) rozhoduje o přeměně základní organizace podle § 34 odst. 4 těchto stanov, výboru vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy základní organizace a členů výboru nebo do dne, kdy členská schůze v případě jejich nezvolení rozhodla o zruení základní organizace s likvidací nebo o zruení základní organizace bez likvidace. O zvolení předsedy základní organizace a členů výboru nebo o zruení základní organizace musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. (9) K rozhodnutí podle odstavce 7 písm. l), m) a n) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů základní organizace; k rozhodnutí podle odstavce 7 písm. o) a p) je zapotřebí dvou třetin hlasů vech členů základní organizace. (10) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. n), o) a p) nepříslu- í shromádění delegátů. § 26 Náhradní zasedání členské schůze § 27 Výbor (1) Výbor je statutárním orgánem základní organizace. (2) Výbor zajiťuje činnost základní organizace mezi zasedáními členské schůze podle jejího usnesení v souladu se stanovami svazu a dalími svazovými normami. Za svou činnost odpovídá členské schůzi. (3) Výbor se schází dle potřeby, nejméně vak čtyřikrát ročně. Zasedání výboru musí být svoláno, poádá-li o to nejméně jedna třetina členů výboru nebo předseda kontrolní komise základní organizace s uvedením účelu jednání. (4) Zasedání výboru svolává předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru nejméně 7 dnů před dnem jeho konání. (5) Výbor koordinuje činnost základní organizace mezi zasedáními členské schůze podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami členské schůzi, nebo jejich rozhodnutí si členská schůze vyhradila, zejména a) projednává a předkládá návrhy pro zasedání členské schůze, b) připravuje a projednává plán činnosti a rozpočet základní organizace, c) hospodaří s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu základní organizace, v souladu se zvlátními právními předpisy, d) rozhoduje v naléhavých případech o věcech přísluejí- cích do působnosti členské schůze; s rozhodnutím musí seznámit členskou schůzi na jejím nejbliím zasedání, e) připravuje kandidátku pro volby do výboru, kontrolní komise základní organizace a delegáta na zasedání konference územního sdruení, ☎✆ f) rozhoduje o doplnění výboru kooptací podle § 4 odst. 7 těchto stanov, g) rozhoduje o přijetí člena svazu, h) rozhoduje o zruení členství podle § 7 odst. 1 písm. b) a odst. 3 těchto stanov a připravuje návrh členské schůzi pro rozhodnutí o vyloučení člena svazu podle § 7 odst. 1 písm. c) těchto stanov, i) vybírá členské příspěvky a účelové příspěvky a jejich neuhrazení v termínu stanoveném členskou schůzí projednává s členem svazu, j) přiděluje zahrádkové dílce členům základní organizace na základě smlouvy o výpůjčce nebo zemědělského 8) pachtu do uívání, pokud je základní organizace 9) vlastníkem nebo pachtýřem zemědělských pozemků, k) zajiťuje zájmy základní organizace ve vztahu k vlastní- kům pozemků, l) ustavuje podle potřeby pracovní a odborné komise, m) zřizuje krouky pro nezletilé a pověřuje odborně vyspělé členy svazu jejich vedením podle § 23 odst. 6 těchto stanov, n) zajiťuje odbornou výchovu členů svazu, o) vede seznam členů podle § 9 těchto stanov, p) vede předepsané evidence o majetku základní organizace, q) vede předepsané agendy podle vnitrosvazových norem, zvlátních právních předpisů a dle pokynů vyích orgánů svazu, předkládat návrhy v rámci své působnosti. r) připravuje návrhy smluv a dohod a v rámci stanovené působnosti je realizuje a připravuje k projednání na zasedání členské schůze, s) organizuje osobní, věcná a finanční plnění vyplývající ze smluv a dohod o vyuívání prostředků a společných zařízení základní organizace, t) zpracovává v souladu s vnitrosvazovými normami interní normativní akty upravující fungování základní organizace, zejména osadní řád, působnost funkcioná- řů orgánů základní organizace, podpisová práva, odpisový plán apod. (6) Tajemník, zejména a) zabezpečuje činnosti pro výkon funkce předsedy základní organizace, b) připravuje podklady pro zasedání výboru a členské schůze, c) zpracovává zápisy ze zasedání členské schůze a výboru do 15 dnů od jeho ukončení, d) vede dokumentaci základní organizace, e) kontroluje plnění přijatých usnesení ze zasedání členské schůze a výboru, f) aktualizuje seznam členů svazu, g) vyřizuje potu výboru. (7) Neodkladné záleitosti přísluející do působnosti výboru vyřizuje předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru. Přijatá opatření předkládají výboru ke schválení na republikových orgánů svazu, metodickou pomoc územním jeho nejblií schůzi. (8) V případě, kdy je podle § 25 odst. 7 písm. b) těchto stanov volen u organizace do 10 členů pouze předseda základní organizace s tajemníkem a revizorem účtů, má předseda základní organizace postavení statutárního orgánu základní organizace s působností výboru v přiměřeném rozsahu. (9) Výbor zale statutárnímu orgánu místně přísluného územního sdruení usnesení zakladatele o zaloení základní organizace podle § 23 odst. 1 a 2 těchto stanov a rozhodnutí členské schůze o zruení nebo přeměně základní organizace podle § 34 těchto stanov. (10) Platnost a účinnost rozhodnutí o vzniku, zruení nebo přeměně základní organizace a s ním spojená práva a povinnosti vyplývající z právní osobnosti organizační jednotky svazu nastávají po registraci základní organizace, které zajistí představenstvo přísluného územního sdruení. § 28 Kontrolní komise základní organizace (1) Kontrolní komise základní organizace má nejméně 3 členy, z nich jeden je předseda kontrolní komise. (2) Kontrolní komise základní organizace dohlíí, jsou-li záleitosti základní organizace řádně vedeny a vykonávají-li orgány základní organizace činnost v souladu se zvlátními právními předpisy, stanovami a ostatními vnitrosvazovými normami. (3) Členové kontrolní komise základní organizace mohou v rámci své působnosti nahlíet do dokladů základní organizace a poadovat od členů výboru a dalích členů svazu vysvětlení k jednotlivým záleitostem. (4) Kontrolní komise základní organizace provádí nejméně jedenkrát za půl roku kontrolu hospodaření a činnosti základní organizace a řeí sporné záleitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) těchto stanov. O výsledku kontroly informuje členskou schůzi na jejím zasedání a mezi zasedáními členské schůze výbor. (5) Kontrolní komise základní organizace odpovídá za svou činnost členské schůzi, jí předkládá zprávu o činnosti za uplynulé období s návrhy na opatření. (6) Předseda kontrolní komise základní organizace nebo předsedou kontrolní komise základní organizace delegovaní členové kontrolní komise základní organizace jsou oprávněni účastnit se jednání výboru s hlasem poradním a mohou (7) Zasedání kontrolní komise základní organizace svolává předseda kontrolní komise 7 dnů před dnem jeho konání. (8) Pokud není kontrolní komise základní organizace u základní organizace s počtem do 10 členů zřízena, přebírá její působnost (kromě kontroly účetnictví) podle § 22 odst. 3 písm. l) těchto stanov kontrolní komise územního sdruení. (9) V případě, kdy kontrolní komise základní organizace není u základní organizace s počtem do 10 členů zřízena, kontrolu účetnictví základní organizace provádí revizor účtů základní organizace, který má právo zúčastnit se zasedání výboru s hlasem poradním. (10) Dosavadní předseda kontrolní komise základní organizace a členové kontrolní komise základní organizace vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy kontrolní komise základní organizace a členů kontrolní komise základní organizace. O zvolení předsedy kontrolní komise základní organizace a členů kontrolní komise základní organizace musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. HLAVA IV DALÍ SVAZOVÉ INSTITUCE § 29 Ústředí svazu (1) Ústředí svazu zabezpečuje plnění úkolů a usnesení sdruením a základním organizacím. (2) Činnost Ústředí svazu se řídí Statutem, který schvaluje republiková rada. (3) Řízení a činnost Ústředí svazu zabezpečuje představenstvo svazu prostřednictvím určeného funkcionáře představenstva svazu nebo pověřeného pracovníka Ústředí svazu. § 30 Odborné komise a pracovní komise (1) Odborné a pracovní komise jsou poradními orgány svazu a jeho organizačních jednotek. (2) Odborné a pracovní komise zřizují republiková rada, rada územního sdruení a výbor, kterým jsou odpovědny. (3) Odborné a pracovní komise jsou převáně sloeny z členů rady územního sdruení, republikové rady a dalích odborníků. (4) Odborné a pracovní komise, zejména ✝✞ a) navrhují vhodnou orientaci svazu v rámci svěřené (5) Územní sdruení zaniká dnem zápisu rozhodnutí o jeho problematiky, zruení do veřejného rejstříku se současným výmazem b) zpracovávají vzorové postupy pro členy svazu, z veřejného rejstříku. c) zjiťují nedostatky v činnosti a navrhují nápravná opatření, d) ve vymezených případech zastupují a hájí zájmy svazu navenek, e) pořádají odborné akce a dalí akce. (5) Jsou-li závěry odborných a pracovních komisí schváleny příslunými statutárními orgány, jsou pro vechny orgány a instituce, jejich činnosti se týkají, závazné. § 31 Krajská koordinační rada (1) Krajská koordinační rada není pobočným spolkem a svazovými normami nebo zvlátními právními přednemá vlastní právní osobnost. pisy. (2) Krajskou koordinační radu tvoří delegáti územních (3) Základní organizace můe být zruena s likvidací sdruení pověření radou územního sdruení k zastupování dobrovolným zruením rozhodnutím členské schůze. jejich organizací ve styku s krajskými mimosvazovými institu- (4) Základní organizace můe být zruena přeměnou cemi. rozhodnutím členské schůze; při přeměně se zruuje bez (3) Krajská koordinační rada volí ze svých členů předsedu, likvidace dnem účinnosti přeměny. který svolává zasedání, připravuje návrh činnosti a pořizuje (5) Přeměnou základní organizace je zápisy z jednání. a) fúze (4) Krajská koordinační rada jedná a schází se podle 1. sloučení - nejméně jedna ze základních organizací potřeby nebo poádá-li o to nejméně jedna třetina jejích členů. zaniká; práva a povinnosti zanikajících základních (5) Zasedání krajské koordinační rady svolává předseda 14 nickou základní organizaci, dnů před dnem jeho konání. 2. splynutí - zanikají vechny základní organizace a (6) Do působnosti Krajské koordinační rady náleí zajiťovat vzniká nová základní organizace, jako základní organizájmy a potřeby územních sdruení a základních organizací zace nástupnická, v kraji navenek. Za tímto účelem vystupuje jménem územních b) rozdělení sdruení a základních organizací v kraji ve styku s orgány 1. sloučením - při rozdělení sloučením uzavírají zúčastně- státní správy a dalími institucemi v kraji a s kraji jako vyími né základní organizace smlouvu o rozdělení, územními samosprávnými celky. 2. zaloením nových základních organizací - při rozdělení ČÁST TŘETÍ ZRUENÍ A ZÁNIK SVAZU A JEHO ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK § 32 Zruení a zánik svazu (1) Soud zruí svaz s likvidací v souladu se zvlátním jejím zruení do veřejného rejstříku se současným výmazem právním předpisem . z veřejného rejstříku. 10) (2) Sněm zruí svaz s likvidací rozhodnutím, jestlie zaniknou vechny organizační jednotky svazu z jejich vlastní- ho rozhodnutí. (3) Zruení svazu s likvidací podle odstavce 1 a 2 se provede pouze v případě, e svaz vlastní majetek; v opačném případě se provede zruení svazu bez likvidace. (4) Dojde-li ke zruení svazu, zruují se i organizační jednotky svazu a dalí svazové instituce. (5) Svaz nezanikne do té doby, ne zaniknou vechny jeho organizační jednotky. (6) Svaz zaniká dnem zápisu rozhodnutí o jeho zruení do veřejného rejstříku se současným výmazem z veřejného rejstříku. § 33 Zruení a zánik územního sdruení (1) Dojde-li ke zruení svazu, zruuje se i územní sdruení jako pobočný spolek. (2) Republiková rada zruí svým rozhodnutím územní sdruení s likvidací, zaniknou-li potřeby, pro které územní sdruení vzniklo. (3) Rada územního sdruení zruí svým rozhodnutím územní sdruení s likvidací na návrh dvou třetin základních organizací v něm sdruených. (4) Zruení územního sdruení s likvidací podle odstavce 2 a 3 se provede pouze v případě, e územní sdruení vlastní majetek; v opačném případě se provede zruení územního sdruení bez likvidace. § 34 Zruení, přeměna a zánik základní organizace (1) Dojde-li ke zruení svazu, zruuje se i základní organizace jako pobočný spolek. (2) Rada územního sdruení můe rozhodnout o zruení základní organizace s likvidací, je-li základní organizace a) nefunkční a po dobu více jak dvou let nevyvíjí ádnou činnost, b) nezapojuje-li se do činnosti územního sdruení, c) vykonává svoji činnost v rozporu se stanovami, vnitro- 11) 12) 13) organizací přecházejí na jedinou z nich jako na nástup- 14) se zaloením nových základních organizací vyhotoví rozdělovaná základní organizace projekt rozdělení. (6) Zruení základní organizace s likvidací podle odstavce 2 a 3 se provede pouze v případě, e základní organizace vlastní majetek; v opačném případě se provede zruení základní organizace bez likvidace. (7) Základní organizace zaniká dnem zápisu rozhodnutí o ČÁST ČTVRTÁ HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM SVAZU A JEHO ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK § 35 Hospodaření s majetkem svazu a jeho organizačních jednotek (1) Svaz a organizační jednotky jako samostatné právnické osoby hospodaří s majetkem, který je v jejich vlastnictví, v souladu se zvlátními právními předpisy a podle zásad vydaných republikovou radou. (2) Majetek svazu a organizačních jednotek tvoří hmotný a nehmotný majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková práva. (3) Ve vlastnictví svazu je majetek, který svaz vlastní, nebo který získal jménem svazu pro potřeby svazu. (4) Ve vlastnictví organizačních jednotek je majetek vytvořený nebo získaný základní organizací nebo územním sdruením jejich jménem pro vlastní potřebu. (5) Základní organizace, územní sdruení a svaz jako celek hospodaří se svým majetkem samostatně v rámci své právní osobnosti a mohou jej mezi sebou vzájemně převádět a disponovat s ním v rozsahu vlastnických práv. (6) Představenstvo svazu jako statutární orgán svazu spravuje finanční fondy svazu na základě "Statutu fondů" svazu. (7) Zdrojem majetku základní organizace, územního sdruení a svazu je ✟✠ a) hmotný majetek a majetková práva, (2) Svaz jako celek a územní sdruení zastupují navenek b) podíl z členských příspěvků, předseda a jeden místopředseda jako statutární zástupci, c) účelové příspěvky a zápisné, případně předseda a pověřený člen představenstva. Krajskou d) výnosy z akcí svazu a organizačních jednotek organizo- koordinační radu zastupují navenek zvolený předseda a dalí vaných v souladu s posláním svazu, člen krajské koordinační rady. e) dary, dotace, případně jiné příspěvky státu, územních (3) Je-li k platnosti právních úkonů předepsána písemná samosprávných celků a dalích organizací, forma, je třeba podpisů dvou oprávněných zástupců svazu f) výnosy z kapitálových vkladů a úroky. nebo organizační jednotky. § 36 Likvidace majetku svazu a jeho organizačních jednotek (1) Likvidace majetku svazu a organizačních jednotek se provádí vdy při zruení svazu s likvidací . 15) (2) Účelem likvidace je vypořádat majetek zrueného 16) svazu nebo organizační jednotky, vyrovnat dluhy věřitelům a naloit s čistým majetkovým zůstatkem, jen vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek). (1) Orgán svazu zavazuje protiprávní čin, kterého se při (3) Likvidátora povolá statutární orgán zanikajícího svazu plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanebo organizační jednotky. Nebyl-li likvidátor povolán, nec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě. vykonávají jeho působnost vichni členové statutárního (2) Hmotnou a právní odpovědnost za provedené právní orgánu. úkony a za hospodaření s majetkem svazu nesou statutární (4) Nelze-li povolat likvidátora jinak, jmenuje soud likvidáto- zástupci uvedení v § 38 odst. 1 a 2 těchto stanov. rem i bez jeho souhlasu některého z členů statutárního (3) Zástupce podle § 38 odst. 4 těchto stanov zodpovídá za orgánu. provedené právní úkony v rozsahu svého zmocnění; za (5) Likvidátor nabídne likvidační zůstatek základní organiza- případnou kodu způsobenou jednáním zástupcem orgány ce právním subjektům v tomto pořadí svazu odpovídají, pokud třetí osoba nemohla vědět, e a) členům svazu zruené základní organizace v rozsahu zástupce koná nad rámec svého zmocnění. Náhradu vzniklé jakým se podíleli na pořízení majetku, kody orgány svazu uplatní vůči zástupci. b) nástupnické základní organizaci, (4) Zaměstnanci orgánů svazu a organizačních jednotek c) územnímu sdruení, mají odpovědnost v rozsahu své funkční působnosti. d) svazu jako celku. (6) Likvidátor nabídne likvidační zůstatek územního sdruení právním subjektům v tomto pořadí a) základním organizacím, které jsou členy územního sdruení, b) svazu jako celku. (7) Nelze-li s likvidačním zůstatkem naloit podle odstavce 5 a 6, nabídne likvidátor likvidační zůstatek a) spolku s účelem obdobným, není-li to moné b) obci, na jejím teritoriu má organizační jednotka svazu sídlo; nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidač- ní zůstatek kraj, na jeho teritoriu má organizační jednotka sídlo . 17) § 37 Nakládání s majetkem při fúzi a rozdělení základní organizace (1) Při fúzi základní organizace se současně se smlouvou o fúzi zpracovává výkaz majetku a závazků vech zúčastně- ných základních organizací, ne starí ne 6 měsíců, k sezná- mení vech členů svazu jetě před zasedáním členské schůze, která bude smlouvu o fúzi schvalovat. (2) Při rozdělení sloučením obsahuje smlouva o rozdělení určení jaký majetek a závazky zanikající základní organizace přejímají nástupnické základní organizace. (3) Při rozdělení se zaloením nových základních organizací obsahuje projekt rozdělení určení jaký majetek a závazky zanikající základní organizace přejímají nástupnické základní organizace. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 38 Zastupování svazu a organizační jednotky (1) Základní organizaci navenek zpravidla zastupují předseda základní organizace spolu s dalím pověřeným členem výboru jako statutární zástupci; u základní organizace, kde je v postavení statutárního orgánu jen předseda základní organizace, zastupuje organizaci sám. (4) Jednotlivé orgány svazu a organizačních jednotek mohou zmocnit k zastupování, na základě a v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v písemné plné moci, jiné členy svazu nebo organizační jednotky, pracovníky svazu nebo dalí fyzické nebo právnické osoby. § 39 Odpovědnost § 40 Zruovací ustanovení Zruují se 1. Stanovy registrované Ministerstvem vnitra ČR dnem 11. 1. 2010 pod č. j. VSP/1-2622/90-R. 2. Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu o. s. schválený republikovou radu dne 17. 4. 2010, včetně přílohy "Směrnice upravující vznik a zánik organizačních jednotek ČZS". § 41 Platnost a účinnost (1) Tyto stanovy nabývají platnosti schválením republikovou radou Českého zahrádkářského svazu, o.s. ze dne 16. listopadu 2013. (2) Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014. 1) § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 2) § 120 a násl. občanského zákoníku. 3) § 22 občanského zákoníku. 4) § 2048 občanského zákoníku, § 1970 občanského zákoníku. 5) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějích předpisů. 6) § 30 a násl. občanského zákoníku. 7) Zákon č. 455/1991 Sb., o ivnostenském podnikání (ivnostenský zákon), ve znění pozdějích předpisů. 8) § 2193 a násl. občanského zákoníku. 9) § 2345 a násl. občanského zákoníku. 10) § 268 občanského zákoníku. 11) § 168 občanského zákoníku. 12) § 174 odst. 1 občanského zákoníku. 13) § 274 a 287 občanského zákoníku. 14) § 288 a 302 občanského zákoníku. 15) § 269 a 273 občanského zákoníku. 16) § 187 a násl. občanského zákoníku. 17) § 272 odst. 2 občanského zákoníku.