Honza Klír bydlí ve staré Hostivaři, hned naproti kostelu. Býval výborným běžcem a jeho jméno se také výrazně zapsalo do historie počátků českého horského psa. Zúčastňoval se expedic i závodů, a v roce 1986 skončil na druhém místě na premiérovém mistrovství ČSSR v mushingu, které se konalo na šumavském Zadově.

Samozřejmě, že si svou zálibu nenechal jenom pro sebe. Mluvil o ní i se svými sousedy v ulici, a také ho bylo vidět s jeho pejskem, který se honosil jménem Aragac Kačabka (název chovné stanice podle blízké hospody Na Kačabce). A tak není divu, že jednoho březnového dne se objevil v ulici další český horský pes. Byla to fenka s celým jménem Baara Pradědova louka.

Báru přivezli odněkud z Javorníka, od pana Halamy. Původně se měl do Hostivaře stěhovat její bráška Boras, ale na poslední chvíli došlo po dohodě majitelů ke změně. Borase si odvezl Karel Fiala na Cínovec a Barunku jsme přivítali na našem dvorku.

Bára byla dcerou Aragaca a Bessi Lužický hvozd. Oba její rodiče se narodili v roce 1984. Majitelem Bessi byl pan Hruška z Krompachu a otcem Bessi byl Aklavik Třeboň-Kopeček, tedy český horský pes s registrovaným pořadovým číslem „1“. Samotná chovná stanice Lužický hvozd byla v pořadí třetí (po stanicích Třeboň-Kopeček a Faranda), v níž byla štěňata českého horského psa odchována. Vrh, z něhož se narodila Bessi, byl jedenáctý v historii plemene.

Bára odchovala ve třech vrzích deset štěňátek. A-vrh Zimního snu se uskutečnil začátkem června devadesátého roku a otcem štěňat byl Adirondak Stráž nad Nežárkou (od Šanovců z Dobřichovic). Je zajímavé, že pouze o třináct dnů později se stal otcem i Boras, a matkou štěňat byla Arvika Stráž nad Nežárkou.

„ara“ se často vyskytuje ve jménech psů v historii chovné stanice Zimní sen. Baara měla otce Aragaca, a jeho matkou byla Ara Faranda. Dcerou Báry byla Aibara a vnučkou (po Beringovi) Jara.

Bára běhala ve spřežení nejen Honzy Klíra, ale i Radko Loučky, Ivo Rašína, Aranky Červené nebo Zdeňka Holuba. Byla pravidelnou účastnicí Ledové jízdy. Výborně si vedla i v individuálních disciplínách. Se mnou závodila dvě sezóny, později občas zaskakovala za Beringa. Byla adaptabilní a mnozí si ji rádi na závody půjčovali. Naposledy závodila v lednu 1997 na Zadově.