Češi po Trophée des Montagnes 2014

Pavel Ženíšek

Jaká byla letošní Montána?

Na TDM jsem jel už po šesté, takže jsem věděl, do čeho lezu. Překvapila mne nová krásná střediska a těžší etapy, které mi vyhovovaly.  A také nepřipravenost některých nových závodníků a jejich psů. TDM je samozřejmě o maximálním výkonu, ale také o ohleduplnosti a toleranci k druhým v tlačenici a agresivní psy bych bez milosti vyřazoval ze závodu.

Jak moc bolela?

Kupodivu nebolela téměř vůbec, až na malý puchýř (Kamila měla větší). Ještě jsme zvládli s Pavlou nějakej ten kopeček a vzal jsem na procházku i psy, kteří neběželi.

Seš spokojen s dosaženými výkony a svým výsledkem?

S výkonem i výsledkem jsem spokojenej. Takovej typ závodu mně vyhovuje, a mám to rád. A jak už jsem psal: čím hůř, tím líp.

A co tví psí parťáci?

Truck je trochu cíťa a měl smůlu. V první etapě jsme se dostali do rvačky dvou psů a po ní ho srazila jedna závodnice ze svahu. Takže z toho byl dost špatnej. A při noční etapě ho kousl pes hned po startu. Pak už moc nezávodil. Thor je kliďas a nic ho nerozhodí. Dokáže se mnou dřít do každého kopce a dolů je ovladatelnej. Akorát by chtěl rychlejšího běžce.

Na co určitě nezapomeneš?

Od prvního okamžiku mne fascinuje krajina - kopce, ledovce a rozloha, a to každej rok znova. Od prvního ročníku jezdíme na TDM jako na rodinnou dovolenou s trochou pohybu. A takové předsevzetí, jako že na příští rok víc natrénuju? No možná si koupím víc piva.

Tak za rok zase au revoir?

Doufám, že ano. Jenom nevím… jestli bude zase navýšení závodníků, tak kam se vejdem.

Co nám chceš ještě sdělit?

Rád bych, kdyby po těch letech už měl pořadatel pro závodníky čipy a anglicky mluvícího zástupce. A každý stát také, protože provensálsky umí jenom Yvon. Tak za rok.