Skálův lesní běh se konával v Lojovicích u Velkých Popovic. Poslední ročníky se běhá na našem „domácím hřišti“ - v Hostivařském lesoparku. Třicátý ročník měl slavnostní atmosféru. Zakladatel závodu, docent Skála, slavil devadesátiny.

Kulturní program, proslovy, předávání darů … Došlo na vyhlašování výsledků závodu. Šli jsme si s Barunkou pro ceny za naše „vystoupení“ v kategorii „pán a pes“. Blahopřeji docentu Skálovi, docent Skála blahopřeje mně. Pár zdvořilostních, ale upřímných frází, potřásání rukou, předávání hlavně sladkých odměn.

V tom vše kolem nás ztichne. Pohled docenta Skály se pomalu stáčí k místu, kde na stoličce celé slavnosti vévodí obrovský čokoládový dort ve tvaru skály. Otočím se i já, a nevěřícně a vyděšeně hledím na Barušku. Ta, ničeho si nevšímajíc, slastně olizuje „svou“ odměnu - obrovský čokoládový dort ve tvaru skály. Na rozdíl od ostatních reaguji rychle. Trhnu vodítkem …

To, co následovalo, už tak zajímavé není.