Chemie - Chemické vlastnosti d-prvků, barevnost kovů
15. 9. 2012
D – PRVKY – další chemické vlastnosti
! Pozor, následující bod není až tak důležitý. Je to spíš taková zajímavost, takže čtěte na vlastní nebezpečí, hrozí zamotání se! :-)
· elektronová konfigurace pro poslední (valenční) vrstvu vypadá obecně n · s1-2 (n -1) · d1-10
(posední valenční vrstva = ta poslední perioda= „řádek v tabulce, kterým to končí“ – je to stejné, jako když píšeme konfiguraci zkrácenou formou pomocí vzácných plynů)
horní indexy = počet elektronů v jednotlivých orbitalech (sice nejdříve by se měl podle teorie zaplnit zcela s-orbital, aby se mohl začít plnit d-orbital, tedy by varianta s1 neměla existovat, ale v praxi existují výjimky
- d-orbitaly jsou (n-1), protože jsou v tabulce posunuty (pro lepší přehlednost) o jednu periodu níž, než by podle své energie měly být, proto se od n = číslo periody, které vyčteme v tabulce, odečte 1, abychom získali „n pro skutečnou energetickou hodnotu“ (blíže to vysvětlovat nebudu, ale pro zájemce – mám to v sešitě)
Odsud už můžete číst „bezpečně“.
· menší atomové poloměry než u alkalických kovů
· vysoké teploty tání (od 500°C) – výjimkou je rtuť s teplotou tání tt = -40°C
· vytváří slitiny, které jsou hodně odolné – např. mosaz (Cu + Zn) a bronz (Cu + Sn)
· stálost oxidačních čísel směrem dolů (a doprava) v tabulce klesá (laicky řečeno, nejvyšší oxidační číslo, ve kterém se látka může vyskytovat, směrem dolů v tabulce klesá, což je divné, většinou to bývá obráceně – příklad: např. sodík, který není d-prvek, se vyskytuje v 1. oxidačním stupni – jako „sodný“, nikoliv třeba „soditý“ atp. Je to způsobeno tím, že je v tabulce „nahoře vlevo“. U d-prvků je to ale obráceně – např. Ti má nejvyšší oxidační číslo 4 a olovo (níž a dokonce i víc vpravo) má 2.
· Nejvyšší oxidační číslo mají ve sloučeninách O a F.
· Vytváří barevné sloučeniny – proč?
Jsou i bezbarvé kovy = kovy, které mají plně zaplněné orbitaly (barevnost může vzniknout pouze tehdy, pokud mohou elektrony přeskakovat z jednoho orbitalu do druhého, což u plně zaplněných orbitalů nelze).
Pro barevná tělesa platí:
Každé těleso nějakou barvu pohlcuje nějakou odráží. Tu bravu, co pohltí, nevidíme (je „pohlcená, někde uvnitř“). Tu barvu, kterou odrazí, vidíme (není „pohlcená, je na povrchu“). Vlivem skládání barev platí „křížové pravidlo v kolečku“ – když pohltím zelenou, jsem červená ( pokud by to někoho zajímalo ještě hlouběji – co se stane s ostatními barvami, když pohltím žlutou + modrou = zelenou, jsem oranžová + fialová = červená).
Černá barva pohltí vše – nic neodrazí, proto je černá. Naopak bílá barva nepohlí žádnou viditelnou barvu, proto odráží „všechna světla“ a je tedy bílá.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář