Vývojová větev B - mechorosty
VÝVOJOVÁ VĚTEV B – MECHOROSTY
Říše:rostliny
Podříše: zelené rostliny
- Tato vývojová větev má dvě oddělení: mechy a játrovky
Podmínky: vlhko, stín, světlo (ne pořád – nemají kutikulu a vysušily by se), živiny (samotný mech není ale schopen nic rozkládat, proto se váže třeba k houbě), kyselá půda
- Nemohou mít kutikulu, protože nemají kořeny, takže vodu musí přijímat tělem, v čemž by kutikula bránila. Ale zase se snadno vysuší, proto žijí spíš u nějakých bažin
ROZMNOŽOVÁNÍ:
(podle obrázku)
Vlevo samčí rostlina, vpravo samičí rostlina)
1. VÝTRUS – dostal se tam z tobolky, má 1n (polovinu chromozomů)
2. PRVOKLÍČEK
3. PŘÍCHYTNÁ VLÁKNA – mechorosty ještě nejsou tak dokonalé, nemají tedy kořeny
4. ZELENÁ ČÁST ROSTLINY – je to jediná část, která je schopna fotosyntézy
5. VAJÍČKA
6. ZÁRODEČNÍKY
7. ZELENÁ ROSTLINA (SAMČÍ)
8. PELATKY
9. SPERMATOZOIDY – samčí pohlavní buňky, pohybují se jen ve vodě!
10. ŠTĚT
11. TOBOLKA S VÝTRUSY
1-9 je gametofyt (pohlavní generace, má 1n), to nad čarou je nepohlavní generace (sporofyt, má 2n)
VYSVĚTLENÍ: Na počátku je výtrus. Ten má ale jen polovinu chromozomů – rostlina sice vytvoří zelenou část i s pohlavními orgány (= gametangii), ale nedokáže „vypustit“ další výtrusy a znovu se množit, protože má jen 1n. Proto musí „potkat“ rostlinu opačného pohlaví. Samčí rostlina z pelatek vypustí spermatozoidy, které se dostanou k vajíčku (ale musí tam být voda, protože jinde se nedokáží pohybovat). Z oplozeného vajíčka naroste nepohlavní generace, která už má 2n. V tobolce dojde k redukčnímu dělení – vzniknou výtrusy – je jich víc, ale proto mají jen 1n (zvýší se počet výtrusů, ale zase se sníží počet chromozomů). Protože výtrus má jen polovinu chromozomů, naroste z něj pohlavní generace a celý proces se bude opakovat.
ODDĚLENÍ: JÁTROVKY
- Hojný výskyt, vlhká místa
- „takové ty lupenité placky“
- Např. porostnice mnohotvárná
ODDĚLENÍ: MECHY
Zástupci:
RAŠELINÍK
- nemá příchytná vlákna
- roste na vrchovištích (= na horách – Šumava, Krkonoše)
- jsou to takové dolíky, do kterých se voda dostává deštěm, tedy nepřináší živiny. Časem se tam ale začne množit hmyz, přijdou za ním obojživelníci, savci, ti tam umřou a vytvoří se humus, bažiny
- rašeliník roste v těch bažinách na hladině, musí tam být kyselé podloží
- těžba rašeliny (substráty, topivo, léčebné zábaly)
- může růst i na slatiništích (= kolem vodních tok ů –Polabí)
- voda tam jde z deště, ale i zespoda (z těch řek) => dostávají se tam živiny
- jarní záplavy přináší také živiny
- neutrální a zásadité podloží
- odvodněním těchto oblastí získáme úrodné půdy
MĚŘÍK
PLONÍK ZTENČENÝ
BĚLOMECH SIVÝ
ROKYTNÍK SKVĚLÝ
ROKYT CYPŘIŠOVITÝ
TRAVNÍK SCHREBERŮV
Lick ma
(LLLLL, 5. 10. 2021 13:53)