Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie klubu

Založení

     JK Argos Třeboň byl založen 26. března 1996 a zakládající členové byli ing.Helena Žampachová, ing.Petr Žampach a Jan Lomský.

     Ve svém počátku byl klub zaměřen výhradně na parkurové ježdění, ve kterém naši jezdci, Tomáš Lomský, Jitka Fraňková , Marcela Fraňková a později Jan Valenta dosahovali úspěchů v soutěžích stupně „S“. Po příchodu trenérky Anny Dzyuby, před pěti lety, se klub orientoval především na drezuru a v krátkém čase  jezdci jako Vít Náhlík, Anna Žohová, Veronika Šulistová a Michaela Votrubová dobyli významných úspěchů na mistrovství České republiky.


2007

V roce 2007  jsme v zimě dali hlavy dohromady,  oslněni doznívajícími zážitky z jezdecké show Apasionáty, s tím, že bychom si vlastně taky mohli udělat show zejména pro děti a širokou veřejnost v naší oblasti, a tak jsme začali pořádat naše show pod názvem “Den koní a dětí“ v nádherném areálu památníku Jana Žižky z Trocnova.
První ročník v r. 2007 byl ještě těžkou improvizací, hudbu pouštěl syn trenérky s kamarády přes počítač, reproduktory se upravovaly před začátkem vystoupení, akce nebyla pojištěna apod. I přes tyto polní podmínky přišlo okolo 250 diváku, hlavně rodičů s dětmi. Bylo nádherné počasí, vystoupení se moc líbila, díky kontaktům trenérky mohli diváci vidět i práci mistra republiky a kaskadéra Radka Holuba v různých westernových disciplínách a pana Jíši z Ranče Patriot. Dětem se hlavně líbilo chytání do lasa, diváci také ocenili pohádku o Červené karkulce v jezdeckém provedení, a co nás velmi překvapilo moc se líbilo skákání ve volnosti a skok mohutnosti, jak čtverylka v podání našich členů, tak i tyto skoky byly vždy součástí programu.

S jídlem roste chuť a tak jsme další ročník naplánovali ještě velkolepěji. Podařilo se nám sehnat finanční podporu z Krajského úřadu a od Města Borovany. Díky kontaktům předsedy klubu se nám podařilo do programu získat jezdce z  hřebčína Slatiňany, kteří předvedli „španělsky“ laděné vystoupení, práci s garochou a hlavně přijeli s nádhernými starokladrubskými vraníky, které mnozí diváci, ač to je naše jediné národní plemeno, viděli na „živo“ poprvé. Pohádka byla tentokrát o Popelce a diváci mohli obdivovat nádherné spřežení Lipicánů, které zapůjčil pan Kubat z Hranic a kočíroval zkušený pan Arleth. Vzhledem k tomu, že zde byla zastoupena různá plemena koní, uspořádali jsme i jejich malou přehlídku, což se též u laické veřejnosti velmi líbilo. Naši nejmenší se prezentovali závody na ponících s rodiči, zejména děti byly nadšeny. Tentokrát jsme napočítali takřka k 500 divákům, počasí nám opět přálo a tak jsme se těšili na další ročník. V tomto ročníku jsme naposledy vozili děti na koních zdarma po skončení akce, protože při takovém množství a nedisciplinovanosti diváků jsme nemohli zajistit bezpečnost dětí.

V roce 2009 jsme sestavili velkolepý program, ale čert nikdy nespí a v den vystoupení lilo od samého rána a vzhledem k tomu, že akce již byla prezentována všemožným způsobem, nezbylo nám než program uskutečnit. Jako hosté byli opět jezdci ze Slatiňan, kteří měli (jezdkyně a tanečnice) dokonce nové šaty, které po vystoupení vypadaly jako by prošly zažívacím traktem přežvýkavce. Přítomny byly i dvě spřežení a to chladnokrevníci pana Smolíka z Besednice a poníci pana Svobody ze Srubce. Zastoupení měl opět western a kaskaderské kousky Radka Holuba. Počasí změnilo louku v mokré zabahněné kluziště, takže se nakonec nekonala plánovaná pohádka Sněhurka a sedm trpaslíků, protože by byla ohrožena bezpečnost vystupujících dětí. Trpaslíci seděli v dodávce a po zprávě, že nebudou vystupovat, propukli všichni v pláč a maminky je musely dlouho utěšovat. Moderátorka akce dostala ještě vynadáno od jednoho z diváků, který pravil, že tam čekali na pohádku a pohádka není. Asi by ho uspokojilo, kdyby nějaké dítě spadlo pod koně, nebo kůň na děti.

Všichni jsme si oddechli, že nedošlo k žádnému zranění koní ani jezdců, spadl pouze kaskadér, ale ten je zvyklý. Přes nepřízeň počasí nás potěšilo cca 200-250 diváků, kteří mají náš velký dík.

V roce 2010 jsme byli nuceni díky nedorozumění se správcem areálu přesunout akci na poslední květnový víkend, kdy opět pršelo, ale ne tak jako předešlý ročník. Pohádka O Sněhurce se tudíž mohla konat a trpaslíci mohli předvést své umění. Program byl částečně obměněn a vystoupila i trenérka v roli okolo jdoucí babky, kdy klisna Mercedes rozčilena z dunění reproduktorů prověřila její jezdecké umění. Slatiňanští byli tentokrát „laděni“ do baroka a diváci mohli obdivovat práci ing. Dvořáka na dlouhé oprati s prvky vysoké školy. I přes nešikovný termín, v sousedství též probíhalo několik akcí zaměřených na děti, přišlo okolo 300-350 diváků. Náš dík patří panu Smolíkovi z Besednice, který ještě dvě hodiny po skončení programu vozil ve svém kočáru přímo hromady dětí, pro které to byl jistě nezapomenutelný zážitek.

Závěrem k výše uvedeným ročníkům bych chtěla podotknout, že výcvik a jednotlivá čísla programu našich členů včetně kostýmů a choreografie jsou   dílem trenérky Anny Dzyuby, pouze v některých případech se po těžkém dohadováních prosazuje ing. Žampachová s nějakým malým nápadem ohledně hudby.

Za zajištění technického zázemí, písmena,cedule,vizitky, stavění obdelníku apod., je třeba poděkovat manželům Náhlíkovým, na které se můžeme stoprocentně spolehnout, což v dnešní době není až tak samozřejmé.

Přesuny zvířat a materiálu má na starosti ing. Žampach a velmi děkujeme Lídě Hruškové za půjčování vozíku na přepravu koní.

Dále náš dík patří panu Jiřímu Kroupovi, který má na starosti ozvučení a není pro něj nic nemožné. V neposlední řadě děkuji všem naším členům, kteří vystupují a rodičům, kteří nám pomáhají a také ostatním naším kamarádům a známým za pomoc a podporu.

Poklonou nám může být vyjádření naší kamarádky ze Slatiňan, která naši organizaci a úroveň velmi kladně hodnotila, neboť má srovnání s jezdeckými dny pořádanými hřebčínem, kde vystupují a pracují profesionálové na rozdíl od nás, kteří jsme kromě trenérky, všichni amatéři. Ředitelkou celé akce jsem nedobrovolně jmenovaná já ing. Žampachová a to každý rok říkám, že už to dělat nebudu.

Na výše uvedené čtyři ročníky nám finančně přispěli Jihočeský kraj, Město Borovany, restaurace Centrum Trhové Sviny, restaurace Na Letišti v Plané u Českých Budějovic, firma VEOLIA a.s. v současné době  ČEVAK a.s.



2008

Vystoupení koní a jezdců pořádáme hlavně pro děti a laickou veřejnost, aby se měli možnost seznámit s různými činnostmi a dovednostmi, které lze s koňmi provozovat. Programem se snažíme obohatit kulturní nabídku v našem regionu. Fotky z jednotlivých ročníků můžete vidět na webu Rajče.


Akce indiánské léto s dětmi byla za finančního přispění firmy VEOLIA pořádána v rámci IKS Borovany v r. 2008, děti si mohly vyzkoušet jízdu na indiánsky pomalovaných koních, střelbu z luku apod.

2009

V roce 2009 jsme v rámci svatováclavského jarmarku v Třeboni vystupovali v nádherném prostředí zámeckého parku, jelikož byl svátek patrona naší země sv. Václava, předvedli jsme i tuto postavu v dobovém kostýmu v podání Vítka Náhlíka, který sklidil velký úspěch. Za finanční příspěvek na tuto akci děkujeme městu Třeboni.

 

2010

V roce 2010 jsme v rámci Krčínových slavností vystupovali v historickém průvodu se čtyřmi koňmi. Dlouho nám tento zážitek utkví v paměti a pro mnohé se stal noční můrou, protože pořádající agentura nás informovala dosti vágně o tom, co se vlastně bude dít, takže jsme nakonec nešli na konci průvodu, jak jsme požadovali, ale hned za bubeníky. Průvod také po cestě několikrát zastavil, aby mohla proběhnout krátká vystoupení šermířů a pěvců, a nakonec jsme se museli na náměstí prodírat neukázněnými diváky, procházeli jsme okolo stánků s keramikou, takže ohledně bezpečnosti nebyla akce dobře připravena. Nebylo zabezpečeno, aby koně nemohli případně ohrozit diváky. Děly se neuvěřitelné věci, jako že stařenka krátící si cestu prošla těsně za zadkem hřebce, nebo že zvědavé maminky nastrkovaly pod stejnou část těla ostatním koním kočárky s dětmi apod. Pokud jsme se informovali, když jsou koně jinde v průvodu, tak chodí většinou na konci a před nimi zajišťují pořadatelé, aby špalír diváků byl v bezpečné vzdálenosti. Děkujeme vyšší moci, že se nic nestalo a je nám to poučením pro příště, chtít přesný scénář a za podobných podmínek jaké panovaly v tomto průvodu, se prostě neúčastnit.