Přemyslovský hrad Olomouc
Obecné informace
web: www.olmuart.cz, www.oldom.cz
GPS: 49°35'52.274"N, 17°15'41.637"E
přístupné objekty:
otevírací doba: denně kromě pondělí 10 - 18 hod.
vstupné: 50/25 Kč, středy a neděle zdarma
Dóm sv. Václava:
otevírací doba: denně 9 - 17 hod.
vstupné: dobrovolné
Původně opevněné sídlo olomouckých údělných knížat na tzv. Václavském návrší, postupem času převážila funkce církevního sídla a hrad stavebně propojen s městem - dnešní Václavské náměstí a Mlčochova ulice. Areál prohlášen národní kulturní památkou, podle některých odborníků srovnatelný s Pražským hradem.
Z historie
1070-80 vznik dřevěného knížecího paláce na Václavském návrší, později opevněn palisádou či valem
1104-09 na hradišti založen kostel sv. Václava knížetem Svatoplukem
1131 kostel vysvěcen, krátce nato zahájena výstavba románského biskupského paláce (později zvaného mylně Přemyslovský)
1141 olomoucké biskupství přeneseno ke sv. Václavu
1201 zánik údělů, hrad nadále úřednickým a církevním sídlem (olomoučtí Přemyslovci vymírají po meči 1227)
1204 hrad vyhořel
1204-08 vznik okrouhlé věže, tzv. Barborky, později kaple sv. Barbory
1247 markrabí Přemysl si za své sídlo vybírá Brno, na hradě v Olomouci jen dle potřeby, v téže době založeno město Olomouc
1265 další ničivý požár, biskup Bruno nechává přestavět kostel
1306 na hradě zavražděn král Václav III. v již neexistující budově dómského děkanství; v téže době vzniká kaple sv. Anny
kolem 1340 zasypán příkop oddělující hrad od města (v místech Mlčochovy ulice)
kolem 1350 románský biskupský palác přestavěn na gotický ambit, díky nedbalosti tehdejších stavařů dodnes zachována sdružená románská okna v původních románských zdech na severní a západní straně
1380 při sporu mezi markrabím a církví markrabí Jošt nechává zapálit chrám i biskupskou rezidenci
kolem 1440 vzniká kaple sv. Jana Křtitele, původně kapitulní knihovna
1504-16 stavba pozdně gotického dómského presbytáře
1535 církev kupuje zbytek světské části bývalého hradu - purkrabství a Barborku a renesančně je upravuje, později spojen tzv. nový hrádek, purkrabství a kapitulní děkanství do jednoho celku
1589-95 renesanční úpravy dómu, trojvěžové průčelí
1617-18 barokní úpravy dómského presbytáře
1619 hradní areál vypleněn vojenskou posádkou
1642-50 město okupováno švédskými vojsky, po třicetileté válce městu udělen status vojenské pevnosti
1690 ze severu k opevnění býv. hradu přistavěn tzv. Locatelliho bastion
konec 17. stol. přestavba děkanství
1749 nalezen kámen s křížem snad z dávného hradního kostela sv. Maří Magdaleny
1803 blesk zapálil věže dómu, následuje klasicistní úprava průčelí
pol. 19. stol. úpravy Barborky, zřízena kaple sv. Barbory
1867 díky vichřici objeveny zdi románského paláce
1883-96 novogotická přestavba katedrály sv. Václava, ve stejné době také další úpravy hradu, mimojiné zboření věží a bašt opevnění
1935 hradní "náměstí" pojmenováno jako Václavské
od 1948 v prostorách býv. děkanství učebny Univerzity Palackého
1962 prohlášení národní kulturní památkou
Současnost
V nedávné době bylo bývalé kapitulní děkanství rekonstruováno a upraveno pro potřeby Arcidiecézního muzea, rekonstrukcí taktéž prošel dóm sv. Václava. Dóm a v rámci prohlídky muzea kapitulní děkanství, Barborka a gotický ambit se zbytky románského biskupského paláce jsou veřejnosti běžně přístupné. Výjimečně se turistům otevírají i další prostory.
Části areálu
Katedrála sv. Václava - lidově přezdívaná jako dóm, nejvýznamnější kostel v Olomouci, hlavní kostel Olomoucké arcidiecéze, označován jako nejkrásnější ukázka novogotického stavitelství v ČR. Původně románská bazilika z poč. 12. stol., několikrát přestavován v duchu aktuálních stavebních slohů, naposledy na sklonku 19. stol. novogoticky, tehdy vystavěná jižní věž je nejvyšší kostelní věží na Moravě. Kostel běžně přístupný, v kryptě krátkodobé expozice.
Biskupský (Zdíkův) palác a gotický ambit - přiléhá ze severu ke katedrále, stavbu biskupského paláce inicioval biskup Jindřich Zdík, jeho románská podoba ovšem později vzala za své při přestavbě na gotický ambit s křížovou chodbou a rajskou zahradou. V 19. století byly objeveny zachovalé románské zdi se sdruženými okny i částečně zachovalou klenbou, dlouho se předpokládalo, že jde o "ztracený" knížecí palác, odtud zažité označení Přemyslovský palác. Součástí kaple sv. Jana Křtitele. Palác přístupný v rámci prohlídky Arcidiecézního muzea.
Kaple sv. Anny - dříve místo volby olomouckých (arci)biskupů, původně gotický kostelík z r. 1306, renesančně přestavěný kolem r. 1617.
Tzv. kapitulní děkanství - vzniklo postupně spojením tří budov - tzv. markraběcího nového hrádku, purkrabství a kapitulního děkanství - do jednoho celku na místě starší děkanské zástavby, dnes sídlo Arcidiecézního muzea Olomouc, dříve také učebny Univerzity Palackého. Dle tradice byl na tzv. krvavé pavlači na severní straně budov zabit král Václav III., ovšem tato pavlač pochází až z 19. stol.
Barborka - nejstarší stojící pozůstatek původního hradu, obranná a obytná románská válcová věž, později upravená pro kapli sv. Barbory a expozice Arcidiecézního muzea, v rámci jeho prohlídek jsou přístupná všechna tři její patra.
Socha sv. Jana Nepomuckého - uprostřed Václavského náměstí
Dále tvoří areál vikářské rezidence a římskokatolická fara v Mlčochově ulici, novorománská kaplička Panny Marie Ochranitelky na rohu náměstí a Dómské ulice a dům zvoníků a zeď romásnkého opevnění na jihu náměstí.
Tradiční akce
Dny evropského dědictví (zpřístupnění některých dalších prostor; září)